Evropská unie v rámci plánu na zvýšení bezpečnosti dodávek energií navrhla strategii, jež má podpořit snížení množství energie potřebného pro vytápění a chlazení budov
Moderní systémy vytápění založené na využití obnovitelných zdrojů, jako jsou tepelná čerpadla kombinovaná se solárním ohřevem vody, mohou běžné evropské domácnosti ušetřit až tři čtvrtiny výdajů za energie. Průměrné náklady na energie by se tak domácnostem snížily z nynějších 1500 až 2000 eur ročně na 300 až 500 eur za rok.
Toto sdělení z oficiálního dokumentu Evropské komise má veřejnosti přiblížit záměry a cíle budoucí podpory energetiky. V novém balíčku předpisů, který komise zveřejnila 16. února, se to týká části s názvem Strategie pro vytápění a chlazení.
Navrhovaná opatření jsou tak součástí mnohem širšího plánu na zvýšení bezpečnosti dodávek energií v EU. Plán má vytvořit podmínky pro udržitelné zásobování i v případě výpadků dodávek. Proto kromě jiného počítá například s tím, že v krajní nouzi by dodávky pro domácnosti či základní služby, jako je zdravotnictví, pomáhali členskému státu zajistit jeho sousedé v Unii.
Nová pravidla mají Evropu připravit na nezbytné změny.
Předložené návrhy jsou reakcí na celosvětovou dohodu o změně klimatu z prosince loňského roku. „Pařížská dohoda vyslala jasný signál podnikům i tvůrcům politik, že cesta k čisté energii je nevratná, a připravila půdu pro celosvětovou transformaci energetiky,“ uvádí Evropská komise (EK).
Energetická unie
Poslední návrhy se zaměřují na posílení odolnosti EU v případě výpadků importu zemního plynu. Balíček má čtyři základní pilíře, kromě již zmíněné Strategie pro vytápění a chlazení obsahuje nařízení o bezpečnosti dodávek zemního plynu, dále rozhodnutí o mezivládních dohodách v oblasti energetiky a také Strategii pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a skladování plynu. Návrhy obsažené v jednotlivých částech balíčku se obecně zaměřují na snižování poptávky po energii, zvýšení výroby energie v Evropě (včetně z obnovitelných zdrojů) a na spolehlivost dodávek. V rámci EU mají zajistit podmínky k vytvoření jednotného trhu s energií, takzvané energetické unie.
Navrhovaná opatření by měla vést ke zvýšení transparentnosti evropského trhu s energií a vytvořit podmínky pro větší solidaritu mezi členskými státy. „Komise naléhavě vyzývá Evropský parlament a Radu, aby tyto návrhy velmi rychle a přednostně schválily jako legislativu, která zvýší odolnost Evropy vůči potenciálnímu narušení dodávek energie,“ uvádějí představitelé EK.
Viceprezident EK pro energetickou unii Maroš Šefčovič zdůraznil, že balíček doplňuje předchozí dokumenty: „Strategie energetické unie, která se spustila před rokem, slíbila zajistit všem Evropanům bezpečnou, udržitelnou a konkurenceschopnou energetiku. Dnešní balíček se zaměřuje na bezpečnost našich dodávek, ale dotýká se všech tří cílů. Snižováním poptávky a lepším hospodařením s dodávkami z externích (mimoevropských) zdrojů naplňujeme náš slib a vylepšujeme stabilitu evropského energetického trhu.“
Region Střed–Východ
Zemní plyn zůstává přes snahy o soběstačnost důležitou součástí evropského energetického mixu. Evropská unie byla v roce 2013 ze 65 procent závislá na jeho dovozu, přitom bylo 39 procent dováženého plynu z Ruska, 30 procent z Norska a 13 procent z Alžírska.
Komise uvedla, že dnešní představy týkající se bezpečnosti evropského trhu s plynem vycházejí ze zátěžových testů z roku 2014. Testy ukázaly, že politika žádné země EU nebere dostatečně v potaz situaci v sousedních státech.
Návrh tak počítá se změnou způsobu rozhodování – z národního na regionální. Evropská komise by také měla získat větší dohled nad mezistátními dohodami o dodávkách zemního plynu. Dohody musejí být transparentní a musejí se shodovat s legislativou EU.
Pokud jde o spolupráci v rámci regionu, navrhuje komise celkem sedm regionálních uskupení. Česká republika a Slovensko jsou zahrnuty do regionu Střed–Východ, společně s Německem a Polskem.
Využití zkapalněného zemního plynu (LNG) a jeho budoucí dovoz hlavně z USA by měl snížit závislost na plynu z Ruska. I když materiály komise takový důvod neuvádějí, hovoří o něm někteří politici. Bývalý dánský premiér a šéf NATO Anders Fogh Rasmussen nedávno upozornil, kolik členské státy EU platí za dováženou energii. U ropy to bylo v roce 2014 přes 270 miliard eur, přičemž poloviinzerce na z toho šla do Ruska, na Střední východ a do severní Afriky. Evropa je v současné době největším dovozcem LNG na světě, vloni tento import pokryl 15 až 20 procent poptávky po zemním plynu. Pro lepší distribuci a dostupnost tohoto zdroje pro všechny regiony je třeba podle komise investovat do budování potřebné infrastruktury.
Zastaralé kotle
Strategie pro vytápění a chlazení je vůbec prvním dokumentem, který se zaměřil na úzce vymezený sektor domů a budov. Ten je podle údajů Eurostatu odpovědný za polovinu celkem spotřebované energie. Strategie vychází z možností úspory zajištěných instalací moderních systémů vytápění a zateplením budov. Evropská komise upozorňuje na značné stáří budov a zastaralé systémy vytápění.
Téměř polovina staveb využívá zařízení instalovaná před rokem 1992, téměř polovina kotlů na uhlí nebo topný olej je přitom již za hranicí životnosti.
Úspor lze podle komise dosáhnout podporou energeticky efektivní rekonstrukce budov, zvýšením podílu využití obnovitelných zdrojů nebo spotřebou druhotné energie, například odpadního tepla z průmyslu nebo ze spalování odpadů. Příkladem je i kogenerační výroba elektřiny a tepla.
Nový balíček nejde do detailů, neobsahuje nařízení ani přísliby případné podpory. Naznačuje zatím jen směr, avšak už teď je zřejmé, že může přinést významné změny.
