Ačkoli se to dalo očekávat a průzkumy to naznačovaly, přesto včera večer působili Andrej Babiš a lídr pražské kandidátky hnutí ANO Petr Stuchlík překvapeně. Páté místo v pražských komunálních volbách a prakticky nulová šance na zapojení do koalice je první velkou porážkou hnutí ANO od jeho vzniku a vstupu do velké politiky v roce 2013.
Je samozřejmě otázka, jestli se vůbec s výsledkem hnutí ANO v Praze dalo po čtyřech letech přešlapů ještě něco dělat a jestli to mohl Petr Stuchlík jako narychlo povolaný lídr změnit. Leccos ovšem naznačuje poměr absolutního počtu hlasů pro první tři kandidáty hnutí ANO. Stuchlíka v „preferencích” voličů těsně předstihla dvojka kandidátky (a původní jednička) Patrik Nacher a dokonce i trojka Ivan Pilný. To minimálně zpochybňuje zbrklý Babišův tah, kterým v průběhu léta Nachera vyměnil Stuchlíkem.
Tato porážka také naznačuje, že hnutí ANO právě dosáhlo maxima svých možností, v Česku už v budoucnu zřejmě nebude hrát důležitější roli než právě teď.
Kromě tohoto Babišova pražského neúspěchu přinesly komunální a senátní volby dalších deset změn, které nepromění jen regiony či senát, ale celou českou politiku.
1. Personální nouze hnutí ANO
Babišovo hnutí sice dokázalo vyhrát ve dvanácti krajských městech, což je mimořádný úspěch. Ale o žádné tsunami se nejedná. Zvlášť když se podíváte na výsledky senátních voleb. Tady ANO dokázalo vyhrát pouze v jediném senátním obvodě, a to v Šumperku, kde zvítězil Miroslav Adámek. V dalších devíti obvodech jde hnutí ANO příští týden do druhého kola z druhého místa. Jde jednoznačně o velký neúspěch. A je to především důsledek personální vyprázdněnosti hnutí.
2. Opožděná pražská revoluce
To, co před čtyřmi lety zažila jiná velká města včetně Brna, teprve teď potkalo Prahu. Lidová vzpoura vůči zavedeným stranám tažená odspodu. Úspěch podceňovaného poslance a starosty Prahy 7 Jana Čižinského a jeho hnutí Praha sobě, které dokázalo držet krok s velkými parlamentními stranami, nemá v Praze obdoby. Ještě nikdy v hlavním městě nevzniklo takto úspěšné lokální uskupení, které teď zřejmě výrazně promluví do složení nové pražské vlády.
Je to také vítězství vysmívaných „pumpičkářů” nad zastaralou „betonovou lobby”, která už nedokáže odpovídat na přání Pražanů. Dá se očekávat výraznější proměna pražské politiky, která může mít značný vliv na zbytek země. V hlavním městě se bude klást větší důraz na veřejný prostor, patrně se dočkáme masivnější stavby nebo nákupu městských bytů a před auty dostanou přednost chodci či cyklisté.
3. Pád ČSSD na dno
Nenechte se mýlit, nejde o žádný odraz ode dna, jak včera popisoval výsledky své strany její předseda Jan Hamáček. Tohle je tvrdý pád na dno, a pokud se přece jen strana odrazila, tak šlo jen o malé povyskočení, ale při opětovném dopadu si minimálně nabila nos. Poprvé od roku 1990 budou sociální demokraté chybět v pražském zastupitelstvu, v řadě velkých měst naprosto propadli.
V tomto kontextu je zajímavé, že ČSSD dokázala dosáhnout velmi slušného výsledku (až 14 %) v některých městských částech velkých měst jako například v Plzni či Brně. Ale v magistrátních volbách přesto propadla. Už na včerejší tiskové konferenci ČSSD bylo patrné, že se špičky strany na interpretaci výsledků tak úplně neshodnou. I na základě tohoto volebního kolapsu lze očekávat, že druhý muž strany Jiří Zimola příští rok na sjezdu opět zaútočí na předsednickou funkci a pokusí se Jana Hamáčka odstavit.
4. Úspěšné zakotvení Pirátů
Prakticky bez velké nákladné kampaně dokázali Piráti získat velmi slušnou pozici v zastupitelstvech velkých měst. V Praze zřejmě získají díky povolebnímu vyjednávání s Prahou sobě a Spojenými silami primátora v podobě Zdeňka Hřiba. Úspěšní byli i v Plzni či v Brně, kde skončili třetí, respektive čtvrtí. Obhájili například vítězství v Mariánských Lázních, kde už čtyři roky vládnou. Ale především dokázali úspěšně zakotvit v regionálních vodách, což není pro stranu spíše celostátního protestu nic jednoduchého.
5. Resuscitace ODS
Občanští demokraté jsou jednou z nejúspěšnějších stran těchto voleb. Dokázali zvítězit v osmi senátorských obvodech a téměř jistě své zastoupení v horní komoře rozšíří. ODS se dokázala výrazně vrátit na výsluní i v regionech. Vyhrála volby v Praze a v Plzni jí vítězství uniklo jen o pár stovek hlasů. Fenomenální je také výsledek místopředsedy ODS Martina Kupky v Líbeznici u Prahy, kde dokázal zvítězit s neuvěřitelnými 77 %.
Po těchto volbách se ODS už jistě stala lídrem opozice v Česku a také definitivně obnovila svou pozici hegemona pravice. Je to evidentní úspěch dlouhodobé a trpělivé politiky předsedy Petra Fialy, který se snaží ve straně skloubit svou otevřenou image i s jestřáby typu Jany Černochové či Václava Klause mladšího.
6. Pražská strana TOP 09
Bylo to zřejmé už před rokem, kdy se TOP 09 dostala do Poslanecké sněmovny v úplném závěru sčítání hlasů jen díky svým pražským voličům. Teď se to potvrdilo. TOP 09 mimo Prahu a snad ještě Plzeň přestala existovat. V hlavním městě se naopak stala kingmakerem povolebního vyjednávání. Právě Pospíšilova partaj rozhodne o tom, jaká vznikne v Praze koalice a kdo bude primátorem. Dosud totiž nevyloučila spolupráci s nikým kromě hnutí ANO. Relativní úspěch v Praze zřejmě také zachránil Jiřího Pospíšila v čele strany, která ale však stále těží spíš ze své minulosti a étosu Karla Schwarzenberga.
7. Komunistická odúmrť
Pro KSČM jsou to další výrazně prohrané volby v řadě. Poté, co loni na podzim ve sněmovních volbách spadli komunisté na historické minimum od svého přejmenování v roce 1990. Kdysi statisícová partaj má dnes zhruba 35 tisíc členů a každým rokem jí tisíce ubývají, nejvíce takzvaným „přirozeným úbytkem”. Komunisté se dostali do druhého kola senátních voleb v jediném obvodě, a to z druhého místa v Karviné, kde za ně kandiduje bezpartijní Milada Halíková.
8. Lidovci míří do čela senátu
Po těchto senátních volbách se nejpočetnější stranou v horní komoře parlamentu může stát KDU-ČSL. O druhé místo v senátu zřejmě svedou boj ODS a ČSSD, která letos ztratí nejvíce senátorských křesel. Šéfem nebo alespoň místopředsedou senátu by se tak mohl stát předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, který v prvním kole zvítězil v Náchodě. Lidovci jsou také stranou, která už má jistého svého senátora, a to Jiřího Čunka ve Vsetíně, který získal přes 50 % hlasů Valachů.
9. Migrace už netáhne
SPD Tomia Okamury nepotvrdila svůj úspěch z loňských voleb ani z momentálních průzkumů. Dokázala se dostat do zastupitelstev jen některých měst. V senátních volbách propadla úplně. Je to také důsledek nedostatku silných osobností. Právě v komunálních a senátních volbách lidé hlasují pro politiky, kterým dlouhodobě věří. SPD tyto kandidáty nenabídla a téma migrace, na které v posledních letech tak zdatně surfovala, už výrazně slábne.
10. Levice v Česku mutuje
Komunální a senátní volby také potvrdily, že tradiční levice je v Česku na ústupu. Levicoví voliči nejčastěji mutují ve voliče hnutí ANO, které „je tu pro všechny”, jak Andreji Babišovi šikovně poradili jeho experti. V Praze ale liberální levičáci hlasují místo ČSSD i například pro hnutí Praha Sobě Jana Čižinského nebo pro Piráty. Tradiční levice se nedokázala přizpůsobit nové době a se svým programem i lidmi uvízla někde na konci 90. let.
Přečtěte si také komentář Pavla Párala: ODS se vrací do hry o moc
Komunální a senátní volby sledujte online:
