Nechá náš venkov vyhladovět města? Nejprve mezi zemědělci, nyní již v rámci veřejnosti, se rozpoutal spor o reformu zemědělství. Profit přináší názor zastánce radikálního postupu, předsedy Sdružení moravských podnikatelů v zemědělství a člena představenstva Sdružení československých podnikatelů České republiky.
Nechá náš venkov vyhladovět města?
Nejprve mezi zemědělci, nyní již v rámci veřejnosti, se rozpoutal spor o reformu zemědělství. Profit přináší názor zastánce radikálního postupu, předsedy Sdružení moravských podnikatelů v zemědělství a člena představenstva Sdružení československých podnikatelů České republiky.
V současné době se projednávají dva návrhy, jak řešit budoucnost československého zemědělství. Na federálním ministerstvu hospodářství byl vypracován návrh zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě.
NEPŘIJATELNÝ NÁVRH
V původní verzi byl federální vládou odmítnut, pak vláda projednávala další variantu, ještě „levicovější“ než předchozí.
Tato nová varianta nechává v platnosti všechny zákony pozemkové reformy z roku 1948, tedy zákony č. 44, 45 a 46 Sbírky. Podle nich byla majitelům vyvlastňována půda, lidé vystěhováni. Projednávání této varianty se současně řídí legislativními pravidly tři roky starými. Ta počítají jen se státními orgány a neuvažují, že při přípravě zákona by měla být také instituce, která by hájila ty, jichž se zákon týká.
Základem návrhu je absurdní požadavek, že sklady, mechanizační střediska a budovy by dostali ti, kdo v nich pracují, a půdu jiní. Tento návrh odpovídá intencím koncepce komunistické strany, která chce pracovníky družstev dotlačit k tomu, aby se rozdělili o majetek. Jde vlastně o repliku roku 1948. Takové komunální znárodňování! Tam, kde je co dělit, tam se o to pracující rozdělí. Otázkou je, oč se budou dělit ostatní občané. Havíř by musel dostat kus šachty, zedník třeba část budovy OV KSČ, kterou stavěl. Co dostane vysokoškolský profesor?
V době, kdy píši tyto řádky, připravoval aparát Rolnicko družstevního svazu demonstrace a stávky na podporu takového preferenčního rozdělování. Časem by zemědělci mohli nechat hladovět města.
FORMA REPRIVATIZACE
V zemědělské komisi parlamentu byl projednáván jiný návrh. Předložila jej iniciativní skupina poslanců podporovaná 25 politickými seskupeními, z nichž 15 patří mezi významná. Je to návrh transformační. Navrhuje odškodnění jako formu reprivatizace s cílem dosažení transformace zemědělské státní velkovýroby.
Nechce proto odškodnění v penězích. Například 30 000 korun odškodného je gesto, které pro rozvoj ekonomiky nemá smysl. Nedá se s nimi podnikat. Byly totiž poškozeny čtyři miliony vlastníků - to by byly obrovské peníze, které by musely být vyplaceny jako inflační a přinesou jedině požadavek na spotřební zboží. Mohou naprosto rozvrátit jakékoli pokusy o spotřebitelský trh.
VLASTNICKÁ PRÁVA
Vlastnická práva musí být obnovena původním vlastníkům bez ohledu na jejich současný vztah k současným zemědělským podnikům. Vlastnická práva k jinému zemědělskému majetku musí být obnovena v rozsahu, který odpovídá poměru hodnoty půdy vlastníka k hodnotě půdy zemědělské organizace.
Obnovení vlastnických práv nesmí být podmiňováno ani jinak vázáno na rozhodnutí vlastníka o formě podnikání s jeho majetkem. Majetek zemědělských organizací, který nebude zahrnut do reprivatizace, může být odstátněn v rámci privatizace, kde mají všichni občané ČSFR stejná práva.
Vlastimil Petráš, Předseda Sdružení moravskoslezských podnikatelů v zemědělství Profit č. 1/1991
