PROMINENTI Devětatřicetiletý prezident Banky Bohemia Jiří V. Kotas, navíc předseda konzervativní strany Svobodný blok, patří k razantním představitelům názoru, že zajištění práv a svobod jednotlivce je nutnou podmínkou prosperující společnosti.
PROMINENTI
Devětatřicetiletý prezident Banky Bohemia Jiří V. Kotas, navíc předseda konzervativní strany Svobodný blok, patří k razantním představitelům názoru, že zajištění práv a svobod jednotlivce je nutnou podmínkou prosperující společnosti. Jakožto absolvent vysokoškolského studia archeologie a historie vychází ze zkušeností, které prověřily dějiny. Nedůvěřuje například těm lidem, kteří se dostávají k moci bez předcházejících úspěchů v podnikání.
Podle mínění Jiřího V. Kotase jen majetní lidé, jež svou předešlou prací dosáhli takového standardu, že úřad, respektive funkce, je pro ně jistou formou služby společnosti, zaručují objektivitu a serióznost v rozhodování. Otázka pochopitelně je, kde takové lidi v ČSFR najít. Každopádně prezident Banky Bohemia odmítá jakékoli propojení bankovního kapitálu s existencí své politické strany. Banku Bohemia lze chápat jako politickou prezentaci konzervativní strany Svobodný blok, ale mezi stranickými a bankovními financemi existuje, podle slov prezidenta Banky Bohemia, striktní zeď.
Poslanec Federálního shromáždění Pavel Bratinka, rodák z Bratislavy, současně předseda Občanské demokratické aliance, razí představu, že ve vlastnictví státu by se měly ponechat pouze výkon prací a poskytování služeb, které nelze privatizovat. Jinak by vše v ekonomické sféře mělo náležet soukromému podnikání.
Bratinka se rovněž domnívá, že by neměla být zavedena žádná dovozní cla a zahraniční obchod tak otevřít naprosté liberalizaci. Určitá cla by se mohla zavést až potom, když bude zlomena nadvláda domácích monopolů. O tolik přetřásané zemědělské reformě si Pavel Bratinka myslí to prosté a jednoduché: Musí vést k normálním vlastnickým a tržním poměrům.
Pokud budou prosperovat družstva, je to v pořádku. Jejich umělé udržování či naopak rozbíjení by se nemělo stát ideologickou otázkou. Lidi bude zajímat, kolik budou platit za chleba, a nebudou se zajímat, zda ho obrazně řečeno vyprodukoval soukromý dělník nebo zemědělské družstvo.
