Kromě prostředí je na Letné vše nanejvýš průměrné
Když se řekne Hanavský pavilon, leckomu se vybaví tajemná historizující stavba na Letné, odkud je kouzelný výhled na Vltavu a panorama Prahy. O víkendu pod jeho zdmi bez povšimnutí projedou houfy in-line bruslařů, zvídaví turisté si při návštěvě zdejší vyhlídky občas něco objednají na venkovní terase. Jak to ale vypadá uvnitř a copak tam asi vyvářejí?
Je neděle podvečer, babí léto, světla dosud habaděj, na žádný ples upírů to nevypadá. Pseudobarokní pavilonek nás vítá dokořán otevřenými dveřmi, jenž obstarávají luft suterénní kuchyni, a hned několika výmluvnými směrovkami na toalety. Na terase zní jakési komerční rádio, nad proužkovanými ubrusy posedává skupinka mladíků a znuděně si předává nedělní Blesk, obsluha využívá líného podvečera k relaxaci. Když se dozví, že se chystáme dovnitř, netváří se potěšeně a snaží se nám to rozmluvit s poukazem na horko. My ale máme jasno: chceme, aby hanavské útroby vydaly své tajemství. Schody nás vedou do patra, kde je pod známou kopulí restaurace umístěna; prostor je dle očekávání omezený, ale vyzařuje z něj zašlá sláva přelomu 19. století. Tmavé obložení dveří i mobiliář se zlacenými prvky, rozkošný svícen s mouřenínem i pár půvabných obrazů, to vše by najisto tvořilo ten správný rámec ke stylovému stolování. Nad zpackanými lunetami (vilný faun s bíbrem v zajetí divé ženštiny, schovanka z penzionátu v loďce s únoscem a dvě potměšile se tvářící ženy pohrávající si s květinami) by spokojený strávník shovívavě mávl rukou, na ústředním stole zato oddychuje bílé květinové aranžmá v posledním tažení, z milosrdenství zřejmě dosud neodklizený svědek svatební hostiny uplynulých dní. Od dveří se k baru vine coby vánoční řetěz nezdravě živořící stonek jakési rostliny, zbylá vegetace je raději umělohmotná. Místo inzerované živé hudby jsou kolem pianina za paravánem naskládány přebytečné židle, další potkáváme i cestou při sestupu po kovovém žebři na neuvěřitelné toalety (jakési pseudobarokní pojetí panelákového jádra) – je nasnadě, že úložné prostory tu za Rakouska nepotřebovali.
Výbavě stolů však nelze nic vytknout, a to je nejpodstatnější. U stále poněkud nenaloženého číšníka (na naše dotazy odpovídá značně stručně a nevýstižně a věru si nelze nevšimnout jeho urputné snahy zachovat dekorum a neposlat nás kamsi) si objednáváme melounový pohár s plátky šunky „Serrano“ a bylinkovou brusketou a silný kuřecí vývar s šafránovým nokem a jarní karotkou. Obé se před námi ocitá v bílých „špagetových“ talířích s širokým okrajem, jež polévce sluší o poznání více. Salát ovšem představuje záhadu nejen vizuální. Jakožto protihodnota celých 207 korun sestává z osmi kousků pokrájeného oranžového melounu (naštěstí zralého), mezi které kuchař zasunul několik smotků španělské světlé sušené šunky a pár lístků kadeřavého salátu, nutno podotknout, že ne zcela bezvadného. Toť vše. Po nějaké zálivce, jež by kompozici svázala, a křupavé bylinkové brusketě ani vidu ani slechu. Vždyť už jsme na stůl prve dostaly kuličky pažitkového a normálního másla a košíček se třemi druhy pečiva (karamelem obarvené houstičky, tvářící se jako celozrnné, však nekřupou ani náhodou) i mazání, tak jaké štráchy.
Vývar je opravdu silný, čemuž odpovídá i jeho sytá barva, mohl by však být o trošku méně slaný. Co je však horší, chutná nějak nakysle, doufáme, že to snad má na svědomí baby karotka, která působí jako vytažená z pytlíku a rozmražená pobytem v horké polévce. Je al dente, to ovšem k charakteru polévky zrovna nepasuje. Proužky hladkolisté petrželky mají příjemně čerstvou chuť, šafránový nok však má mazlavější konzistenci, než jsme očekávaly, patrně byl připraven namísto obvyklejší krupice z hladké mouky, a tak připomíná spíše kapání. Cena 160 korun působí každopádně jako výsměch. Můžeme se sice kochat nádherným výhledem na pražské mosty, to nám však v podniku deklarované úrovně opravdu nestačí.
S hlavními chody snad pochodíme onačeji. První představuje pečená jehněčí kýta s nádivkou a novým bramborem, druhý rolka z hřbetu králíka pečená s čerstvými listy špenátu, kukuřičná polenta a rozmarýnové glazé.
Na velkém elegantním bílém talíři nám z kuchyně přinášejí dva šikmé řezy králičí rolády plněné špenátem, které spočívají na kupce špenátových listů. Přílohu tvoří tři žluťoučké válečky kukuřičné polenty, jedlou ozdobu hodně tmavě hnědý sos. Po zakrojení zjišťujeme, že králík je opravdu prima, zdaleka ne suchý, k čemuž by svou povahou normálně inklinoval, ale naopak krásně vláčný. Dušený špenát, jemně ochucený solí a česnekem, je také dobrý, lehce opečená polenta chutná výborně, je nadýchaná, jen se rozplývá. Polentovou přílohu velmi vítáme, je příjemným oživením, lehčím a elegantnějším než obvyklé bramborové knedlíky. Sos má barvu letitého balsamica, leč chutná trochu nahořkle – hádáme, zda vinu nenese připálený karamel? Rozmarýn se však kupodivu prosazuje rovněž a celou kompozici harmonicky dolaďuje.
Jehněčí se peklo v celku a přinejmenším svrchní skrojená vrstva vykazuje jistou časovou prodlevu. Jsou ho tři obrovské, nezvládnutelné kusy a chutná naprosto neutrálně, nezaškodí, ale ani nenadchne. Nádivka ve tvaru čajového koflíku se docela hezky ježí pokrájenými kostičkami housky a obsahuje zelenou jarní cibulku. Zase ale patří spíše ke standardu, schází jí kyprost a třeba jen detail muškátového oříšku či sekané mandle. A nové – neloupané – brambory pokrájené na poloviny jsou z valné části nedovařené. Celá kreace je podbarvena nazlátlou glazé omáčkou sladké chuti, o jejímž původu se z jídelníčku nic nedozvídáme. Výsledný dojem je značně rozpačitý, něco jako když vám v závodní jídelně popřejí nezvykle velkou porci, ale přesto co do chuťových vjemů odcházíte naprosto střízliví. I prezentace značně pokulhává za současnými trendy.
Nenapravitelně si říkáme o dezert. Tvarohový dort s čokoládovým přelivem a horkými malinami. Napůl. Číšník – mezitím už o něco roztál, asi vidinou našeho blížícího se odchodu – ho operativně přináší na dvou talířích. Čokoládový piškotový korpus jemnějšího výrazu byl proložen několika vrstvami nakyslého tuhého bílého krému (tvaroh či jogurt s želatinou?) a na povrchu ozdoben směsí mraženého lesního ovoce (převládá černý rybíz) bohatě zalitého želatinou (brrr). Korunován jest kopcem sprejové vanilkové šlehačky se snítkou obligátní máty a poctěn z boku hromádkou vlažných rozmražených malin. Pod hanavskou klenbou jsme naivně čekaly cosi sofistikovanějšího, předložený dezert se jeví spíše jako produkt přípravny kterékoli z městských cukráren.
Není na co čekat, ačkoliv ručičky hodin sotva minuly devátou, i v kuchyni, jak zjišťujeme při odchodu, už probíhá úklid. Platíme 1960 korun a opouštíme v tuto chvíli již zcela liduprázdnou restauraci a terasu s pocitem, že sláva Hanavského pavilonu je očividně již velmi velmi zašlá. Kromě prostředí je zde všechno (a to v lepším případě) pouze průměrné.Věčná škoda.
Hanavský pavilon
Adresa: Letenské sady 173, Praha 7
Tel.: +420 233 323 641
www.hanavskypavilon.cz
info@hanavskypavilon.cz
Otevírací doba: denně 11–01
Druh kuchyně: mezinárodní, česká
Platební karty: všechny běžné
Země původu nabízených vín: ČR, Francie, Itálie, Španělsko
Hodnocení restaurace:
jídlo 36 bodů z 50
servis 11 bodů z 20
nápoje 10 bodů z 10
prostředí 7 bodů z 10
Kvalita/cena 4 body z 10
Celkem 68 bodů ze 100
VALUE FOR MONEY 4/10
+ úžasný výhled na pražské panorama
- zpronevěření se odkazu knížete Hanavského
Výběr z jídelního lístku:
Melounový pohár s plátky šunky „Serrano“, bylinková brusketa 207 Kč
Lososový kaviár s bliny a zakysanou smetanou 345 Kč
Bretaňská bouillabaise s čerstvými rybami a mořskými plody 368 Kč
Jehněčí kýta pečená s jarní nádivkou, nový brambor 529 Kč
Telecí steak na čerstvé šalvěji, salpikon z brokolice a karotky, široké nudle
zjemněné smetanou 575 Kč
Ocas z kanadského humra s čerstvými fettuccine a omáčkou z drcených
cherry rajčat a bazalky 805 Kč
Jahodová polévka s čerstvými jahodami a portským vínem 184 Kč
Tvarohový dort s čokoládovým přelivem a horkými malinami 184 Kč
Výběr z vinného lístku:
0,75 l Ryzlink Rýnský – pozdní sběr, vinařství Tanzberg 790 Kč
Tanzberg, mikulovská vinařská oblast Mikulov, vinařství Bavory,
vinice „Pod Sv. Kopečkem“
0,75 l Chateau Dowina – Cabernet Sauvignon – pozdní sběr
vinařská oblast Mikulov, trať Pod Svatým kopečkem 1200 Kč
0,75 l Puligny-Montrachet „Les Trambots“ – Hubert Lamy
Chardonnay 100% 2900 Kč
Cotes du Rhone 0,75 l Vacqueyras, Domaine de Montvac
Grenache 65%, Syrah 30%, Mourvérde 5% 890 Kč
0,75 l Soave Classico Contrada Salvarenza Vecchie Vigne – Gini 1490 Kč
0,75 l Chianti Classico 990 Kč
0,75 l Aura – Rueda D.D. Vendejo 100% 990 Kč
