Ministerstvo zemědělství přenechá rozhodnutí o hypotékách vládě
Tři největší české banky - ČSOB, Česká spořitelna a Komerční banka - mají zájem o připravovaný projekt ministerstva zemědělství, který by měl farmářům usnadnit nákup půdy, na níž hospodaří. Nezáživný název „Program nákupu zemědělské a lesnické půdy pro hospodařící zemědělce“ v sobě skrývá v nadcházejících deseti letech potenciál 30 miliard korun hypotečních úvěrů. To za předpokladu, že majitele změní jen deset procent rozlohy nestátních pozemků zemědělského půdního fondu.
Málokdo je na svém.
České zemědělské subjekty hospodaří na svém jen z osmi procent, ostatní si půdu pronajímají. Tím se výrazně liší od zemí Evropské unie, kde farmáři považují vlastnictví půdy za rozhodující faktor stability svého hospodaření. Domácí zemědělci se zatím zaměřili na odkupy strojů, budov a zařízení, kde bylo určení vlastníka snazší než na zdevastovaném trhu s polními nebo lesními pozemky.
V zemědělství platí jako v každém jiném podnikání, že do cizího majetku se nikomu investovat nechce. Kvůli tomu se ale snižuje produkční schopnost půdy. Investice do půdy je rovněž předpokladem pro přijímání některých dotací z programů unie.
Transformace vlastnických vztahů by farmáře měla zbavit obav, že si jejich půdu koupí podnikatelé z jiných evropských zemí buď po vypršení ochranné lhůty, nebo prostřednictvím nastrčených subjektů, jak se to již leckde děje.
Dva krystaly.
Překážkou na trhu s půdou je nemožnost sehnat levný a dlouhodobý úvěr. Rizikový zemědělský sektor s minimální možností ručení banky neláká. Druhým rokem se proto na ministerstvu zemědělství rodí projekt, který by farmám pomohl půdu získat. Jedná se o vytvoření pozemkové banky podle rakouského (Landerbank Hypothekenbank) nebo německého (Rentenbank) vzoru. Na rozhýbání trhu s půdou se vytvořily dva názory, které nyní vykrystalizovaly do definitivní podoby pod názvy Varianta I a Varianta II.
První se kloní k poskytování hypotečních úvěrů na nákup zemědělské půdy u jedné nebo několika komerčních bank.
Druhá navrhuje založení akciové společnosti ze 100 procent vlastněné Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem (PGRLF). Šlo by o specializovanou zemědělskou banku, která by poskytovala hypotéky na půdu, aniž by provozovala jinou činnost. Na zajištění kapitálové síly by se použilo 2,1 miliardy korun z kapitálových fondů PGRLF, a to tak, že dvě miliardy by s posloužily jako základní kapitál a sto milionů by přišlo do rezervního fondu. V obou variantách by stát dotoval prostřednictvím PGRLF úroky bez nároku na státní rozpočet.
Podzimní naděje.
Rizikem první varianty jsou obavy z vysokých úroků komerčních bank, které hodlá PGRLF za farmáře platit. Další neznámou je zajištění úvěru ještě jinak než nakupovanou půdou. Jisté je, že banky budou mít další náklady na vytvoření sítě externích odhadců, na přípravu produktu i na řízení neznámých rizik.
Varianta zemědělské banky vypadá lákavěji. PGRLF je podle ní schopná bez nároku na státní rozpočet nakoupit bankovní metodiku, hardware i software a vyškolit personál. Kladem je znalost problematiky a klientů. Také nakládání s půdou jako propadlými zástavami by bylo jednodušší. Záporem však jsou vyšší vstupní náklady a předběžný nesouhlas ministerstva financí.
„Já se kloním spíše k první variantě. Zůstává ale ještě několik nezodpovězených otázek,“ řekl týdeníku EURO ministr zemědělství Jaroslav Palas. „Jak vysoká bude státní garance za úvěr u komerčních subjektů? Předpokládáme, že třicet procent, zbytek by jistila půda. Také bychom chtěli, aby v případě propadnutí zástavy přešla půda na ministerstvo zemědělství, a ne na banku.“
Zatím není jasné, jak se k požadavkům ministerstva zemědělství banky postaví. Detailní jednání s nimi má začít v dubnu (po schválení této varianty vládou) a skončit v červnu. V záporném případě je ministr Palas připraven uvést do života specializovanou zemědělskou banku. Ať bude výsledek jakýkoli, v listopadu by se podle jeho slov mohly poskytovat první úvěry.
Otázka ceny.
Celková rozloha zemědělské půdy je v Česku 4,3 milionu hektarů. Z této obrovské výměry se jí zatím prodalo pouze 1,6 procenta. Roční průměr je pouhých 0,2 procenta celkového fondu. Pokud odečteme státní půdu spravovanou Pozemkovým fondem ČR v objemu dvanácti procent této rozlohy, stále zbývá 3,7 milionu hektarů. Odhad trhu se soukromou půdou počítá s tím, že do konce desetiletí by se díky dvaceti až třicetiletým úvěrům a dotacím celého úroku mohl objem zůstatků bankovních úvěrů (úvěry minus splacené jistiny) pohybovat v rozsahu patnácti až dvaceti miliard korun. Ministerstvo počítá s cenou kolem 100 000 korun za hektar. Podle Zemědělského svazu je však průměrná cena půdy v Česku 83 160 korun za hektar. V sousedním Německu je to podle stejné tabulky 555 tisíc korun.