Projektu úvěrů pro farmáře se zúčastní Česká spořitelna a GE Capital Bank
Tři největší české banky - ČSOB, Česká spořitelna a Komerční banka – projevily v počáteční fázi projektu ministerstva zemědělství Program nákupu zemědělské a lesnické půdy pro hospodařící zemědělce zájem o zcela nový produkt, kterým jsou hypotéky na zemědělskou půdu. Dokument, který bude v nejbližších dnech předložen vládě, ale uvádí, že v konečné fázi je ochotna zúčastnit se projektu pouze jediná z těchto tří bank – Česká spořitelna. K ní se naopak připojila GE Capital Bank. Název projektu byl zjednodušen na program Půda. V jeho rámci má Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) farmářům poskytnout dotaci části úroků k hypotečnímu úvěru, uzavřenému se smluvními komerčními bankami. Ten bude činit maximálně deset milionů korun na jednoho žadatele se splatností do deseti až dvaceti let. Garance státu by měla být třetinová, zbytek úvěru má být pro banky jištěn půdou.
Škrty.
Definitivně tak padla úvaha o založení specializované zemědělské banky vlastněné PGRLF. Jejím vzorem byly pozemkové banky v sousedních členských zemích Evropské unie, jako je rakouská Landerbank Hypothekenbank nebo německá Rentenbank. Další škrty udělala reforma veřejných financí. Z usnesení, které v květnu přijala vláda, zmizela úvaha, že úroky bude hradit fond v plné výši. O deset let byla na návrh bank zkrácena s ohledem na věk žadatelů i doba splatnosti. A rovněž na návrh bank není podmínkou pevná roční splátka. Volbu způsobu splácení úvěru ponechá PGRLF na dohodě klienta s bankou.
Výši úroku budou banky stanovovat individuálně, podobně jako u současných hypoték na nemovitosti. Stejně tak by měla PGRLF určovat výši dotace úroku. Úroková sazba i dotace se budou poskytovat na základě tradičních instrumentů, jako jsou například bonita zajištění, výše půjčky a délka splatnosti.
Informace připravená pro jednání vlády uvádí, že některé banky (například KB a ČSOB) hodnotily návrh smlouvy především z hlediska výhod, které by jim spolupráce na programu Půda měla přinést. Požadovaly, aby fond nesl podstatnou část rizik, což PGRLF odmítá. Podstatou připomínek ze strany ČSOB, KB a České spořitelny bylo, že banky nemají jistotu, zda klientovi bude dotace poskytnuta, neboť dle navržených pravidel musí klient nejprve navštívit banku a teprve potom požádat o schválení dotované půjčky fond. Předkladatel návrhu, předseda představenstva a ředitel PGRLF Lubomír Netolický však soudí, že tato obava bank je řešitelná odkládací podmínkou v příslušné smlouvě o hypotečním úvěru.
Zůstaly dvě.
Jedinou bankou, která neměla a nemá vážnější výhrady k navrženému znění smlouvy s PGRLF, je GE Capital Bank. Drobnější výhrady má Česká spořitelna, ale nakonec se rozhodla k projektu přistoupit. Informace pro jednání vlády konstatuje, že Komerční banka se k případné spolupráci jasně nevyjádřila a předložila pouze své připomínky. ČSOB není ochotná za současných podmínek návrh akceptovat.
Nicméně z materiálu PGRLF vyplývá, že vládou již schválený projekt podpory trhu se zemědělskou půdou prostřednictvím České spořitelny a GE Capital Bank lze uskutečnit. Bude-li se chtít některý další hypoteční ústav k projektu připojit v budoucnu, nemělo by tomu nic bránit. Smlouva PGRLF s bankami umožní jednotlivým finančním domům přistupovat k hypotékám individuálně, takže by každá z bank mohla nabídnout žadatelům jiné podmínky.
Závěr jednání a podpisy smluv mezi PGRLF a oběma hypotečními bankami se očekává v listopadu. V prosinci by již měly zájemce o nákup pronajaté půdy, na které nejméně tři roky hospodaří, oslovit první propagační materiály ministerstva zemědělství, PGRLF a hypotečních bank. Od 1. ledna 2004 by fond i banky měly přijímat první žádosti o poskytnutí podpory, respektive uzavření hypoteční smlouvy.
Zatím bez peněz.
Existuje však jedno významné omezení: předmětem úvěrových prostředků může být pouze nákup nestátní půdy. Vlastníka by tak mohlo teoreticky změnit 3,7 milionu hektarů. Odhad trhu se soukromou půdou počítá s tím, že by do konce desetiletí mohl díky dvacetiletým úvěrům, garancím a dotacím objem zůstatků bankovních úvěrů (úvěry minus splacené jistiny) dosáhnout patnácti miliard korun. Smyslem programu Půda je zbavit farmáře obav, že si jejich půdu koupí podnikatelé z jiných zemí po vypršení ochranné lhůty po vstupu do Evropské unie, nebo již dnes prostřednictvím nastrčených subjektů. Plusem je, že konečná verze zásad programu Půda vznikla po konzultacích se čtyřmi významnými bankami. Minusem, a to podstatným, však zůstává dosud nezodpovězená otázka, zda se podaří zajistit minimálně půl miliardy korun v rámci kapitoly ministerstva zemědělství pro příští rok, aby zahájení programu vůbec mělo smysl.