Menu Zavřít

Půl miliardy malých elektrozařízení skončilo v koši. Mnoho lidí je stále netřídí, obsahují přitom velmi cenné součásti

17. 10. 2023
Doba čtení: 2 minuty
Autor: Depositphotos
  • Na 260 milionů elektronických cigaret a několik desítek milionů kabelů loni ve Velké Británii skončilo ve směsném odpadu
  • Podobná malá zařízení přitom obsahují velmi cenné materiály, jako jsou měděné dráty nebo lithiové baterie
  • Podle odborníků je problém v tom, že díky nízké ceně lidé mnoho zařízení považují za jednorázové

Výzkum společnosti Material Focus ukázal, že v loňském roce bylo ve Spojeném království vyhozeno téměř půl miliardy malých elektrozařízení, jako jsou kabely, světla, mini ventilátory a jednorázové elektronické cigarety. Tyto takzvané fast tech položky (název pochází od pojmu fast fashion, tedy rychlá móda – pozn. red.) jsou podle odborníků nejrychleji rostoucím typem elektronického odpadu.

Průzkum také ukázal, že průměrná domácnost má ve skříních uskladněno přibližně 30 nepoužívaných elektrických předmětů, na kterých se jenom shromažďuje prach. Tyto položky přitom obsahují cenné suroviny a všechny je lze bez větších problémů recyklovat.

Až devět miliard kilogramů

Nejnovější data získal Material Focus na základě průzkumu mezi dvěma tisíci lidí. Z jeho výsledků analytici vypočítali, že loni Britové vyhodili 471 milionů fast tech položek. Do této sumy patří zhruba 260 milionů jednorázových elektronických cigaret, 30 milionů LED, solárních a dekorativních světel, 26 milionů kabelů, 10 milionů USB zařízení, 7 milionů bezdrátových sluchátek a 5 milionů malých ventilátorů.

Staré telefony končí na skládce, mohly by však sloužit dál. Trh s repasovanou elektronikou čeká růst
Přečtěte si také:

Staré telefony končí na skládce, mohly by však sloužit dál. Trh s repasovanou elektronikou čeká růst

Průměrná cena těchto věcí přitom dosahuje pouhých čtyř liber (asi 114 korun), což podle odborníků způsobuje, že spotřebitelé vnímají dotčená zařízení jako jednorázová – to ale rozhodně neplatí u všech z nich. Navíc je potřeba podotknout, že zmíněné položky obsahují i řadu cenných surovin, jako jsou měděné dráty a lithiové baterie, které lze získat v procesu recyklace zpět.

„Lidé si často neuvědomují, že malá elektrozařízení obsahují cenné materiály, a prostě je vyhodí do koše. To ale znamená, že všechny jejich části trvale ztrácíme, místo abychom je recyklovali na něco nového. Chceme tedy předat zprávu, že cokoli se zástrčkou, baterií nebo kabelem lze recyklovat a že je někde poblíž vás místo, kde to můžete udělat,“ řekl BBC Scott Butler, výkonný ředitel Material Focus.

Podobná situace přitom panuje téměř po celém světě. Podle výzkumu organizace Waste Electrical and Electronic Equipment Forum spotřebitelé každý rok vyhodí devět miliard kilogramů malých elektrických zařízení různého druhu, o nichž se nedomnívají, že patří mezi elektronický odpad.

bitcoin_skoleni

Míra recyklace se zvýšila

Ačkoliv nedávná zjištění odborníků z Material Focus o nadměrném plýtvání spotřební elektronikou nevyznívají příliš povzbudivě, faktem je, že výzkum přinesl i pár pozitivních zpráv. Patří k nim třeba skutečnost, že množství elektroodpadu se od roku 2017 snížilo. Částečně je to proto, že mnoho elektrospotřebičů je nyní lehčích, ještě větší zásluhu na tom ale má právě vyšší míra recyklace. Až 60 procent lidí totiž v průzkumu uvedlo, že už recykluje i malá elektrická zařízení.

K zálohování nápojových obalů by se v Česku mělo přistoupit do dvou let. Obce se ale bojí zvýšených nákladů na odpadové hospodářství
Přečtěte si také:

K zálohování nápojových obalů by se v Česku mělo přistoupit do dvou let. Obce se ale bojí zvýšených nákladů na odpadové hospodářství

Podobné údaje jdou navíc ruku v ruce s posledním tuzemským průzkumem, který si nechalo zpracovat ministerstvo životního prostředí a podle něhož se v roce 2020 podařilo zrecyklovat zhruba 57 procent všech elektrozařízení uvedených na trh. Takové číslo řadí Česko ve srovnání s ostatními evropskými státy do lepší poloviny tabulky, neboť celounijní průměr činí pouhých 40 procent, zatímco ten světový je pak dokonce ještě o dalších 20 procentních bodů nižší.

  • Našli jste v článku chybu?