Šéf konsorcia soukromých firem pracoval zároveň pro státní úřad. Kvůli střetu zájmů se o něj zajímá policie
Český telekomunikační úřad (ČTÚ) zafungoval zhruba před rokem jako sponzor rozpočtu Ondřeje Filipa, výkonného ředitele konsorcia soukromých internetových firem CZ. NIC. Filip pobíral plat ještě půl roku poté, co musel z ČTÚ kvůli střetu zájmů odejít. Nyní na něj podává trestní oznámení nezisková organizace.
Na dvou židlích
„Pan Filip si patrně myslí, že zákony mají v české kotlině dodržovat hlavně ti druzí. My jsme přesvědčeni, že zákony by měl dodržovat každý. Tím spíše, byl-li dokonce členem řídícího orgánu instituce, která má dohlížet na dodržování zákonů v jedné oblasti veřejného života. Proto jsme na něj podali trestní oznámení,“ říká Vojtěch Razima, ředitel Kverulantu. Oč šlo? Ondřej Filip se v červenci 2013 stal členem Rady Českého telekomunikačního úřadu, kam ho nominoval tehdejší ministr průmyslu Martin Kuba. Filip ale zároveň nepřestal být výkonným ředitelem konsorcia CZ. NIC. Konsorcium je v první řadě správcem české národní domény, tedy všech adres s příponou .cz, kromě toho však provozuje i podnikatelskou činnost. Za poslední dva roky vykázalo roční obrat kolem 200 milionů korun a jeho roční zisk se po zdanění pohybuje v desítkách milionů korun. Filip se tak dostal do učebnicového konfliktu zájmů, protože právě na oblast IT má státní úřad mimo jiné dohlížet. Kverulant.org proto usiloval o jeho odchod z Rady ČTÚ a v září 2014 Ondřej Filip skutečně rezignoval. Nyní se ale ukázalo, že bývalý radní pobíral plat ještě půl roku po odchodu z úřadu, přestože nedodržel zákonnou povinnost nebýt zaměstnán v oblasti elektronických komunikací. Výsledná suma je 472 200 korun.
Všichni členové Rady ČTÚ jsou přitom podle zákona o střetu zájmů považováni za veřejné funkcionáře. Tento zákon jim výslovně zakazuje podnikat, být statutárními orgány či zaměstnanci soukromých společností. Ondřej Filip přesto tvrdí: „Vše bylo naprosto podle zákona.“
Pouto zákona
Podle zákona o elektronických komunikacích nesmí bývalý člen Rady ČTÚ půl roku podnikat v dané oblasti, přijímat účast ve statutárních, řídících a kontrolních orgánech podnikatelů vykonávajících činnosti v působnosti tohoto zákona, vykonávat poradenskou anebo jinou odbornou pomoc ve věcech elektronických komunikací nebo jinak působit ve prospěch takových podnikatelů. Členovi Rady ČTÚ po uvedenou dobu šesti měsíců náleží každý měsíc plat ve výši jeho průměrného měsíčního platu za dobu výkonu funkce.
Ondřej Filip zřejmě už od svého jmenování do Rady ČTÚ nesplňoval zákonnou podmínku nezávislosti, a plat radního tak pobíral nezákonně. Zda tím spáchal trestný čin, bude nyní řešit policie. Věc je nicméně ještě na začátku. „Ohledně střetu zájmů mě policie nikdy nekontaktovala,“ řekl Filip.
Pražský městský soud již vynesl pravomocný rozsudek v podobném případu pražského zastupitele Karla Březiny. Ten podle verdiktu z října 2014 spáchal podvod v pražském dopravním podniku, kde jako předseda dozorčí rady neoprávněně pobíral odměny v celkové výši 290 tisíc korun, přestože řečenou funkci vůbec vykonávat nesměl. Působil totiž také v dozorčí radě firmy Porcela Plus, na jejíž majetek byl vypsán konkurz. Předsedkyně trestního senátu Eva Burianová tehdy uvedla: „Vina tam je jasná. Myslíme si, že takhle se člověk veřejně činný chovat nemá.“ Březina podle ní valné hromadě dopravního podniku zamlčel okolnosti, které tvořily zákonnou překážku jeho členství v dozorčí radě. Jakožto člen několika rad přitom byl v těchto záležitostech dostatečně zběhlý. Dostatečně zběhlý v záležitostech konfliktu zájmů měl být i Ondřej Filip. l
Pan Filip si patrně myslí, že zákony mají v české kotlině dodržovat hlavně ti druzí.
O autorovi| markéta žižková, zizkova@mf.cz
