To, že se Angela Merkelová a Francois Hollande podepsali pod požadavek ruské strany, aby příměří začalo platit až od neděle 15. února, je při nejmenším nestoudnost. V podstatě tak Putinovi umožnili zmasakrovat ukrajinské vojáky obklíčené v regionu Debalceve. Právě Debalceve zasahuje nepříjemně hluboko do území ovládaného „rebely“ a mohlo by pro tamní samozvané vládce znamenat bezpečnostní riziko.
Pohrdání Putina evropskými státníky ještě podtrhuje skutečnost, že Rusové stačili přes hranice během summitu přesunout desítky tanků a raketometů. Jako triumf ruského prezidenta lze označit i vytvoření demilitarizované zóny. Ta má dosahovat až 70 kilometrů. To je mnohem větší plocha než v případě zářijových dohod v Minsku, ale i tak „rebelové“ budou mít pod kontrolou větší území. Jejich územní zisky totiž byly v posledních měsících ještě mnohem výraznější.
Jako jediný zisk pro Ukrajince lze považovat závazek, že Ukrajinci budou moci kontrolovat hranici s Ruskem. Ale pozor, až od konce letošního roku. Každému normálně uvažujícímu člověku je jasné, co se stane. Putin bude nadále vyzbrojovat Doněckou i Luhanskou republiku a na konci roku už si ani nikdo nevzpomene, že takový požadavek někdy existoval.
Nevýhodná dohoda
Proč se tedy evropští státníci pod tak nevýhodnou dohodu podepsali? Odpověď je jednoduchá. Z přesvědčení, že Putin se spokojí s východem Ukrajiny a jeho západní části dá pokoj. Je to samozřejmě možné, protože Rusové nepochybně nejsou v situaci, kdy si mohou dovolit dlouhou a vyčerpávající válku. Východ Ukrajiny je pro ně navíc srdeční záležitostí a mohou tam najít podporu pro své vůdce. Na západě Ukrajiny tomu tak není, tamní obyvatelé mají daleko blíže k Evropě než k Rusku.
Rizikem závěrů z Minsku je, že Putin své slovo nedodrží, což je pro něj typické. Tentokrát je ovšem jeho triumf tak výrazný, že by ho to mohlo na čas uspokojit. My jen můžeme doufat, že toto období bude trvat dlouho. V současnosti totiž v Evropě nemáme politiky, kteří by se ruskému prezidentovi odvážili postavit v případě, že by se rozhodl postupovat dál. V roce 1938 měla Evropa Chamberlaina a Daladiera, my máme Merkelovou a Hollanda.
Další komentáře: