Qualcomm včera a zítra

27. 4. 2004

Až půjde Irwin Jacobs nakonec do penze, získá jeho syn Paul otcovu ředitelskou kancelář?

Vysoký manažer Qualcommu Paul Jacobs ohromil v roce 2001 účastníky konference věnované internetu, když jim na jednom z diapozitivů představil svou vizi webové technologie. Stálo na něm: “Bezdrátový internet > drátový internet.” Chtěl tím říci, že jednoho dne budou lidé k surfování na webu používat mobilní telefony a notebooky více než stolní počítače. Jeho tehdejší posluchači – odborníci a velcí šéfové z internetových firem – vybuchli smíchy. Paula to nezastrašilo. “Když lidé reagovali nevěřícně, prostě jsem se je dál snažil přesvědčit,” vysvětluje Jacobs.
Paul nebyl prvním z rodiny Jacobsů, kdo pro smích publika musel téměř odejít od řečnického pultíku. Jeho otec Irwin Jacobs – generální ředitel firmy Qualcomm – vyvinul koncem 80. let digitální technologii pro mobilní komunikaci nazvanou CDMA, kterou propagoval jako dokonalejší způsob přenosu hlasu a dat přes bezdrátové sítě. Mnozí z odborníků na celulární komunikace soudili, že slibuje nemožné, a burzovní analytici z Wall Street mu zazlívali, že reklamou chce Qualcommu nafouknout cenu akcií.
Nyní se otec i syn cítí od pomluv očištěni. CDMA je nejrychleji rostoucí bezdrátovou technologií a společnost pro průzkum trhu Shosteck Group letos očekává, že počet jejích účastníků vzroste o jedenadvacet procent, a celosvětově tak stoupne na 230 milionů uživatelů. Hlavní telefonní operátoři využívající CDMA, jako jsou Verizon Wireless, Sprint PCS a China Unicom, expandují tak rychle, že Qualcomm loni třikrát zvýšil své odhadované tržby. Dne 21. dubna společnost oznámila, že za druhé čtvrtletí utržila 488 milionů dolarů – více než čtyřikrát tolik, co za celý předchozí rok. Podle vlastních předpovědí zvýší Qualcomm své celoroční zisky o 88 procent na 1,6 miliardy dolarů, a to při obratu dosahujícím pěti miliard dolarů, jenž tak o 26 procent překoná loňský rok. Jedním z hlavních zdrojů úspěchu Qualcommu tvoří – samozřejmě – rostoucí poptávka po mobilních telefonech a přenosných počítačích, s nimiž lze surfovat na webu. “Ukázalo se, že moje předpoklady, že technologie CDMA se pro bezdrátový přenos výborně osvědčí, byly správné,” konstatuje nyní sedmdesátiletý Irwin.
Bývalý vysokoškolský profesor skutečně proměnil ambiciózní firmičku v obřího výrobce mobilních systémů. Společně se synem, jenž je jeho pravou rukou, teď věří, že ovládnou příští éru bezdrátové technologie. Aktivně přesvědčují operátory, aby začali používat bezdrátový standard nazývaný širokopásmová CDMA (WCDMA), umožňující svižnější zpracování přenosu hlasu a vysokorychlostní přístup k internetu. Letošní prodej telefonů vybavených technologií WCDMA analytici odhadují na patnáct milionů kusů, tedy nesrovnatelně více než pouhých 2,5 milionu přístrojů prodaných loni. CDMA tak podle nich jasně míří k tomu, aby se v mobilní telekomunikaci stala technologií číslo jedna. Qualcomm, kterému kromě asi pětiprocentního licenčního poplatku za každý prodaný přístroj vybavený CDMA plynou i příjmy z čipů CDMA, může očekávat prudký nárůst zisků.
K tomu však dojde pouze tehdy, jestliže vše nepokazí řešení choulostivé otázky nástupnictví ve firmě. Ačkoliv se Irwin v blízké budoucnosti do penze nechystá, představenstvo už spřádá plány na výběr jeho nástupce. Paul, současný výkonný viceprezident divize Wireless & Internet Group, je společně s několika dalšími vrcholovými manažery jedním z kandidátů na nového generálního ředitele. Irwin se od rozhodování distancoval, ale podle mínění přátel doufá, že ho nahradí jeho jedenačtyřicetiletý syn. Dopadne-li to tak, někteří investoři a kritici firemního řízení se zřejmě hlasitě ozvou. Poté, co Motorola bojovala o přežití celých šest let, kdy ji řídil vnuk zakladatele firmy Christopher B. Galvin, tvoří protekce v telekomunikacích citlivý problém.

Pro a proti.

Jak si Paul stojí? Má něco z Irwinových silných i slabých stránek. Oba získali doktorát na vysoké škole technického směru a mají bezprostřední zkušenosti s vývojem technologie CDMA. Oba jsou odhodláni značně riskovat, obracet konvenční způsoby uvažování naruby a neúnavně hlásat své technologie, aby získali co nejvíce přeběhlíků od ostatních možností přenosu dat. Mají také tendenci překračovat únosné meze, což firmě působí potíže. Nicméně největší Paulovou slabinu tvoří nedostatek obchodních zkušeností.
Aby se Paul stal tím nejlepším kandidátem, musel by mimořádným úspěchem korunovat svůj současný projekt. Jako hlavní tvůrce pracuje na vývoji softwarové platformy Brew, kterou zavedl v roce 2001 a jejímž prostřednictvím lze na mobilních telefonech hrát hry, sledovat videoklipy, posílat elektronickou poštu či stahovat z internetu tisíce dalších doplňků. Oplátkou za možnost využívat technologii odvádí operátoři Qualcommu podíl z příjmů z těchto nových služeb. Čerstvě zavedené služby navíc podněcují další poptávku po telefonech s CDMA, což se Qualcommu vrací ve formě licenčních poplatků a objednávek čipů.
Částečně díky Paulově ochotě ujmout se složitého začleňování nových služeb do nabídky operátorů začalo za první půlrok Brew využívat šestnáct operátorů, čímž se počet firem aplikujících platformu zdvojnásobil. Paul má i své protivníky, z nichž většina pochází z řad operátorů vyvíjejících vlastní software. Ještě více na něj však tlačí vlastní otec: “Řekl mi, že nesmí jít o hru na malém písečku. Musí to ovlivnit celý svět.”
Už od Paulova raného mládí usiloval Irwin o to, aby jeho syn vynikl v technice. Když v 70. letech opustil místo profesora na Kalifornské univerzitě v San Diegu a ujal se řízení své poradenské firmy, vláčel Irwin o víkendech domů těžký počítač, aby si s ním mohl Paul a jeho tři bratři hrát. Paul se naučil programovat, a když navštěvoval střední školu, přijal ho otec na letní brigádu jako programátora. Později Irwin přizval Paula a jeho bratra Jeffa k práci v Qualcommu, ovšem pod podmínkou, že se o svůj vzestup sami zaslouží. Jeff, současný šéf globálního obchodního rozvoje firmy, začal v roce 1986 jako analytik trhu. Paul nastoupil čtyři roky po něm jako inženýr. “Potomci špičkových manažerů se řadí do dvou kategorií: ti, kteří tvrdě pracují, a ti, kteří se přiživují na svém příjmení. Irwinovi synové tvrdě pracují,“ míní spoluzakladatel Qualcommu Harvey P. White, současný generální ředitel odnože Qualcommu, firmy Leap Wireless International.
Paul si brzy získal pověst odvážného novátora, který se nebojí postavit se vlastnímu otci. V roce 1992 se on a jeho tehdejší šéf Allen B. Salmasi pokusili přesvědčit Irwina, aby jim umožnil vyvíjet technologii, zlepšující kvalitu hlasových vlastností telefonů CDMA. Z obavy, že by taková technologie omezila kapacitu hovorů v sítích CDMA – tedy klíčovou hodnotu nabízenou bezdrátovým telefonním společnostem – Irwin odmítl. Paul však pevně věřil, že pokud kvalita hlasu pokulhává, nebudou operátoři CDMA nikdy využívat. Proto ve svém úsilí tajně pokračoval a postavil se do čela týmu inženýrů, kteří více než půl roku pracovali na vývoji prototypu. Když jej Irwin vyzkoušel, byl nadšen.
Další velká zkouška, kterou Paul prošel, zanechala na jeho “vysvědčení” jedinou špatnou známku, která se tam kdy objevila. V roce 1995 jmenoval Irwin tehdy dvaatřicetiletého Paula prezidentem nové divize Qualcommu pro výrobu mobilních telefonů. V oblasti, s níž Qualcomm ani on sám neměli žádné zkušenosti, narazil Paul Jacobs okamžitě na problémy. Jeden z prvních telefonů, vyrobený formou joint venture se společností Sony, se tak nepovedl, že při vytáčení hovorů slyšeli jeho uživatelé hlasité skřípavé zvuky. Paul výrobu na několik týdnů zastavil, aby mohl potíže odstranit.
Nakonec se situace natolik zkomplikovala, že mezi otcem a synem vypukla otevřená válka. Jakmile Qualcomm zahájil výrobu funkčních telefonů, společnost nestíhala uspokojit poptávku. Paul, jenž si více než otec potrpí na správné firemní postupy, sestavil složité vzorce ke stanovení, kolik telefonů by mělo tomu kterému operátorovi připadnout. Někteří nespokojení zákazníci obešli Paula a stěžovali si přímo u Irwina, jenž pohotově změnil objemy dodávek. Paul se s otcem několikrát pohádal a žádal jej, aby do věcí nezasahoval. Občas si prosadil svou.

Probuzení po telefonu.

Někteří členové představenstva naléhali na Irwina, aby opustil telefonní sektor a nechal výrobu telefonů na firmy, které to umějí. Ale nejvyšší šéf se nenechal zviklat. Argumentoval tím, že Qualcomm musí stimulovat trh právě výrobou vlastních telefonů. Trval na tom, že jeho rozhodnutí nijak nesouvisí s jeho synem, který výrobu telefonů řídí. Paul se postupem času dal na stranu odpůrců. Rozhodující impuls přišel koncem roku 1999, kdy někteří konkurenti přišli na trh s telefony vybavenými CDMA s cenou o čtrnáct procent nižší než produkty z Qualcommu. Společnost nemohla jinak než také zlevnit a podle názoru Paula tak dala jasně najevo, že “ve výrobě a prodeji telefonů jsme nebyli schopni dosáhnout zisku”. V roce 2001 Irwin divizi prodal firmě Kyocera.
Než si to představenstvo přebere, Irwin a Paul čeká budování obchodu. V poslední době se setkávají zřídka. Paul na svých cestách propaguje Brew a Irwin létá do zemí, jako je Vietnam a Indonésie, aby tam nabízel technologii CDMA. Irwin tvrdí, že než bude připraven na odchod do penze, musí ještě splnit některé cíle. Jestliže u práce vydrží dostatečně dlouho, může z toho případně těžit Paul: Získá více času, aby dokázal, že je připraven zaujmout tátovo místo.