Hlavním viníkem dnešní hospodářské krize je nekritické přijímání koncepce volného trhu
Příčinou hospodářské krize, která v minulých dvou letech zasáhla globální finanční systém, bylo selhání „ideologie“ volného trhu. Víry v to, že ponechají-li se trhy sobě samým, budou se samy regulovat, aniž by bylo třeba státních zásahů nebo regulačního dohledu. Nikoli tedy hamižnost Wall Streetu, hloupost, špatná regulace či realitní bublina, jež se vymkla kontrole, ale systémové selhání. Volný trh totiž neměl žádnou odpověď, žádné vlastní regulační mechanismy ani žádná řešení, když krize začala.
Chybné ideje
To přinejmenším vyplývá z knihy How Markets Fail: The Logic of Economic Calamities (Jak trhy selhávají. Logika ekonomických katastrof) od novináře Johna Cassidyho z týdeníku The New Yorker. Cassidy se nedomnívá, že za současnou krizi může několik bankéřů či politiků, například bývalý šéf zkrachovalé banky Lehman Brothers Richard Fuld či americký ministr financí Henry Paulson v poslední vládě prezidenta George Bushe. Není přesvědčen ani o tom, že finanční pohroma z roku 2008 otřásla principy kapitalismu, protože neexistuje žádný jejich pevně daný soubor, který by bylo možné zničit. Různí myslitelé a ekonomičtí hráči se totiž na podstatě kapitalismu nedokážou shodnout.
Namísto toho Cassidy tvrdí, že hlavním viníkem krize je idea – nekritické přijímání nefunkční a „utopické“ koncepce volného trhu, která se vyvinula v posledních sto letech a již prosazovali lidé, jako byl předseda americké centrální banky (Fed) v letech 1987 až 2006 Alan Greenspan. A ukazuje to na dvou vzájemně se prolínajících příbězích. První se týká dějin vývoje moderní ekonomie. Druhý pak současné krize a jejího vzniku na základě chybných ekonomických idejí. Problémem je, že toto prolínání občas čtenáře mate. Cassidy připouští, že jeho knihu tvoří několik knih současně.
Adam Smith a další
Cassidy začíná intelektuální pouť k příčinám současné krize Adamem Smithem, významnou postavou skotského osvícenství z 18. století. Toho mnozí ekonomové považují za zakladatele ekonomie volného trhu a tvůrce takzvané neviditelné ruky trhu. Kniha pak pokračuje rozborem přínosu dalších významných ekonomů. Jedním z nich je i Rakušan Friedrich von Hayek, který ve čtyřicátých letech 20. století obohatil Smithovu teorii. Hayekova idea volného trhu jako nástroje ke zpracování a přenosu informací je dle Cassidyho „jedním z největších myšlenkových výkonů 20. století“.
Hayekovým ideovým, nikoli však osobním protivníkem byl John Maynard Keynes. Jejich setkání v Cambridgi na Keynesovo pozvání, popsané v knize, odhaluje, že nesouhlasné názory nemusejí být vždy příčinou osobní nevraživosti. A Cassidy cituje Keynese z jeho slavné knihy Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz: „Praktičtí lidé, kteří si myslí, že je nic intelektuálně neovlivňuje, se obvykle stávají oběťmi některého zesnulého ekonoma.“ Dle Cassidyho lze tento výrok použít na představitele, kteří v naší době provádějí praktická rozhodnutí. A je to jedno z možných vysvětlení příčin současné recese. Nabízí však i další silné argumenty, že současná generace investorů a politických představitelů podlehla tomu, co nazývá ekonomickou „utopickou“ školou volného trhu.
Cassidy se snaží odhalit podstatu této „ideologie“, která v posledních 30 letech ovládla akademické i politické prostředí. Proto se věnuje intelektuálním dějinám ekonomie a srozumitelně vysvětluje základní ideje jejích velkých postav. Kromě již zmíněného Smithe, Hayeka a Keynese jsou jimi v 19. století David Ricardo, John Stuart Mill, Léon Walras či Vilfredo Pareto. V první polovině 20. století pak Louis Bachelier, Arthur Cecil Pigou a Oskar Lange a ve druhé především nositelé Nobelovy ceny za ekonomii, jako je Paul Samuelson (1970), Milton Friedman (1976), George Stigler (1982), Ronald Coase (1991), Robert Lucas (1995), Joseph Stiglitz (2001) a George Akerlof (2001). Cassidy se však zabývá i více či méně známými osobnostmi, které ve 20. století ovlivnily ekonomii, například Johnen von Neumannem, Francisem Batorem (zřejmě jako první použil termín selhání trhu), Johnem Kennethem Galbraithem, Eugenem Famou či Robertem Shillerem.
Ústřední téma
Toto dlouhodobé hledisko umožňuje Cassidymu dát do kontextu představu zastánců volného trhu, dle níž vlastní zájem a konkurence „znamenají nirvánu“. Píše: „Mezi zhroucením komunismu a začátkem hypoteční krize se pochopitelná a ospravedlnitelná úcta k tržním silám proměnila ve zbožnou a nezpochybnitelnou oddanost jednostrannému a naprosto nerealistickému přijímání neviditelné ruky trhu Adama Smithe.“ Právě tato víra podle něj způsobila, že Alan Greenspan a další lidé přestali vnímat, co se děje v reálném světě peněz a byznysu.
Ústředním Cassidyho tématem je hlavní omyl dogmatických ideálů volného trhu. Tedy předpoklad, že lidé jsou racionálními hráči, kteří hájí vlastní ekonomické zájmy a jejichž chování lze vtěsnat do přesných matematických rovnic. V knize se detailně popisuje, jak se formální „důkaz“ efektivity volných trhů vyvíjel. Průlom v něm však učinil až na začátku padesátých let 20. století americký ekonom Kenneth Arrow (Nobelova cena za ekonomii za rok 1972) a zesnulý francouzský matematik Gérard Debreu (Nobelova cena 1983). Cassidy oba obdivuje, ale poukazuje na to, že jejich zjištění vycházejí z některých nereálných předpokladů. Jejich „obecná teorie rovnováhy“, která se snaží vysvětlit chování nabídky, poptávky a cen v ekonomice, posvětila vědecké řešení pro nespoutané trhy.
Ekonomie vycházející z reality
Dle Cassidyho trhy fungují, jen pokud mají dobré informace. Ty se sice v některých odvětvích byznysu pohybují svobodně – například v obchodování s rajčaty – ale pro jiná to neplatí, zejména pro finančnictví. Navíc lidé nejsou roboti – například neuropsychologie naznačuje, že pro odlišné situace používáme různé části mozku, a proto je značně komplikované dospět k nějakému zobecňujícímu závěru. Činnost, která se jednotlivým lidem jeví jako racionální, však může větší skupina lidí považovat za iracionální. To přivádí Cassidyho k závěru, že akademický svět musí přijmout za svou „ekonomii vycházející z reality“ založenou na tom, že lidé jsou jen lidé. A vlády si musejí přiznat, že volný trh občas, nikoli však vždy, funguje a že je třeba do něj zasáhnout, pokud selže.
Pokud jde o „ekonomii vycházející z reality“, jsou pro Cassidyho intelektuálními hrdiny John Maynard Keynes, experimentální izraelští psychologové Amos Tversky a Daniel Kahneman (Nobelova cena za ekonomii 2002) a 85letý matematik Benoit Mandelbrot, jenž je asi nejvíce známý jako jeden ze zakladatelů teorie chaosu a kritik teorie efektivních trhů. A také zesnulý ekonom Hyman Minsky, který učil na Washingtonově univerzitě v St. Louis a byl odborníkem na finanční nestabilitu. Minsky studoval, jak vytvořit podmínky, za nichž bude podnikání prosperovat. „Od začátku šedesátých let až do doby krátce před smrtí v roce 1996 Minsky prosazoval, že nedílnou součástí kapitalismu založeného na volném trhu je nestabilita, jejímž hlavním zdrojem je nezodpovědné jednání bankéřů, obchodníků a dalších finančníků. Minsky varoval, že pokud vláda nedokáže efektivně regulovat finanční odvětví, to se bude periodicky dostávat do velkých problémů, které mohou přivést celou ekonomiku na dlouhou dobu do recese.“
Absurdní volba
Cassidy převádí Minského vědeckou práci do teorie „racionální iracionality“. Individuální krátkodobé akce obchodníků s cennými papíry nebo poskytovatelů hypoték mohou být smysluplné, protože přinášejí rychle zisk. Pokud je však neregulují přísná pravidla, jejichž dodržování si vynucují veřejní kontroloři, stádní chování může destabilizovat celý finanční systém. Cassidy píše: „V ekonomii vycházející z reality hraje selhání trhu ústřední roli, přičemž mezilidské vztahy a racionální iracionalita jsou při jeho vzniku podstatné.“
Greenspan v říjnu 2008 během slyšení v Kongresu připustil, že jeho předpoklad sebenápravy finančních trhů byl chybný. Poté, co se však stáhl z veřejného života, zbytek mocenské elity USA jako by zapomněl na jeho překvapivou omluvu. Je tedy nutný nový Hyman Minsky, který bude učit, že je třeba se obávat racionální iracionality.
Dle Cassidyho „diskuse, zejména ve Washingtonu, o reformě zdravotního a finančního systému vyvolávají dojem, že jediná možná volba je mezi svobodou a socialismem. Buď jste pro volný trh, nebo pro rázné státní zásahy. To je však absurdní“. Z tohoto hlediska je třeba Cassidyho knihu pochválit. Nesnaží se totiž podat zjednodušený popis viníka za současnou hospodářskou krizi.
Box:
How markets fail: The logic of economic calamities (Jak trhy selhávají. Logika ekonomických katastrof)
AUTOR: John Cassidy
VYDAL: Farrar, Straus and Giroux New York 2009
ROZSAH: 390 stran