O tom, která národní měna je tou hlavní světovou, nebylo dlouhá léta sporu. Nyní však nastává změna. Respektive lídři některých rozvíjejících se zemí si přejí, aby tomu tak bylo. Jmenovitě jde o státy organizované v rámci uskupení BRICS, jež tvoří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika. Právě jejich zástupci již roky usilují o oslabení pozice dolaru jakožto hlavního platidla v mezinárodním obchodu ve prospěch jüanu, rupie, potažmo i rublu.
Že jde o docela horké téma, jímž se vrcholní představitelé výše zmíněných zemí zevrubně zabývají, dokázal nedávný summit tohoto hospodářského bloku konaný v jihoafrickém Johannesburgu. O takzvané dedolarizaci se na něm dle serveru Business Insider hovořilo vcelku otevřeně, leč žádný návrh na vytvoření vlastní společné měny, která by zeleným bankovkám mohla konkurovat, tam nepadl a reálně ani nepřipadá v úvahu, zdůraznila zpravodajská agentura Bloomberg.
To jinými slovy znamená, že Čína, Indie a spol. se musejí pokusit oslabit americkou měnu jiným způsobem. Tedy především větším důrazem na vlastní platidla v rámci vzájemných obchodních transakcí. Což se technicky vzato do jisté míry již děje.
Konkrétně například v červnu indické rafinérské společnosti nakoupily v Rusku vytěženou ropu za čínský jüan. A podobný obchod pak tamní podniky zopakovaly rovněž během srpna v rámci kontraktů uzavřených s partnery ze Spojených arabských emirátů – jen s tím rozdílem, že tentokrát sáhly přímo po indické rupii, napsala agentura Reuters.
Rekordní měsíc pro dolar
Výše uvedené případy jasně dokládají snahu zemí BRICSu učinit (nejen) z globálního obchodu s ropou záležitost vskutku mezinárodní, kdy zisky plynoucí z prodeje milionů barelů této strategické suroviny nebudou závislé na tom, v jaké formě vůči dolaru se jejich měna v danou chvíli zrovna nachází. Ovšem jak v rozhovoru pro televizní stanici CNBC přiznal sám indický ministr pro ropu a plyn Hardeep Singh Puri, aktuálně jde spíše o pouhopouhé přání, které je otcem myšlenky.
„Přeji všem měnám jen to nejlepší. Přeji si, aby indická rupie byla přední světovou měnou, ale také jsem realista,“ pronesl s tím, že změnit pozici dolaru na tomto konkrétním trhu „není nijak snadné“. Na přímý dotaz, jestli si americká měna zachová své současné postavení, pak Puri odpověděl poměrně jednoznačně: „Ano, myslím si, že ano.“
Jeho domněnky konec konců utvrzuje i nedávná analýza společnosti SWIFT, která je zodpovědná za provoz stejnojmenného platebního systému. Podle ní bylo hned 46 procent červencových plateb realizovaných v jejím rámci denominováno právě v amerických dolarech. Na takováto čísla se přitom tamní měna dostala vůbec poprvé ve své historii, připomněl Bloomberg. Na druhou stranu je nutné podotknout, že svá dosavadní maxima přepsal i již zmíněný jüan, jenž se dostal na více než tři procenta. Takový podíl je sice oproti dolaru poněkud zanedbatelný, ještě před 10 lety se nicméně čínské platidlo, oficiálně známé jako žen-min-pi, pohybovalo na úrovni 0,03 procenta.
Dlouhá cesta
Jedním z těch, kteří se k myšlence na vytvoření společné nové měny pro členy BRICSu vyjádřili trochu detailněji, byl brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Dle jeho názoru by takové platidlo „mohlo navýšit možnosti různých druhů plateb a snížit zranitelnost“ dotčených zemí.
Puri je nicméně vůči takové myšlence poněkud zdrženlivější: „Znamená to, že přichází alternativní globální měna? Slyšeli jsme o takzvaném decouplingu, jenže podobné mezinárodní, obchodní a platební dohody se uzavírají na velmi dlouhou dobu.“ I proto si indický ministr myslí, že aby tamní měna dostihla dolar, co se jeho postavení ve světě týče, musí ujít ještě „dlouhou cestu“.
Oslabení vlivu možná, konec dominance nikoliv
Že se žádná dedolarizace prozatím nekoná, tedy alespoň ne v takovém rozsahu, o jakém hovoří představitelé BRICSu, je přesvědčen i investiční analytik ze společnosti Sirius Finance Ivo Bečvář. „Dokážu si představit, že se význam amerického dolaru jako prostředníka směny sníží, avšak nemyslím si, že tak rychle ztratí své postavení přední světové měny,“ podotkl v komentáři pro Euro.cz.
K určitému oslabení by podle jeho slov mohlo dojít ze dvou hlavních důvodů: „Prvním je geopolitická situace a druhým se může stát bitcoin a technologie s ním spojené, které dle mého názoru mají potenciál ulehčit platební styk a zjednodušit finanční transakce napříč světem.“
Že by ale firmy namísto dolaru začaly ve velkém platit právě čínským jüanem nebo indickou rupií, je prý aktuálně nereálné. „Zcela upřímně si to nedovedu představit. USA je kolébka kapitálových trhů a navzdory snahám jiných zemí to změnit se podíl USA v indexu MSCI World v posledních letech dále navyšuje. Americký dolar je stále považován za tvrdou měnu, což bylo vidět, když začala válka na Ukrajině. Celosvětový systém transakcí je příliš složitý na to, aby se tak snadno změnil. Musela by na tom panovat shoda napříč všemi zeměmi, nebo minimálně významnou většinou z nich,“ objasnil Bečvář.
Podobný názor sdílí rovněž Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta, jež se na oblast devizových trhů přímo specializuje. Ten se nechal slyšet, že ačkoliv byl proces dedolarizace již nastartován, je natolik pomalý, až je sotva patrný. „A bude pravděpodobně trvat opravdu dlouho, hrubým odhadem několik desetiletí, než bude hegemonie amerického dolaru jako světové rezervní měny a měny, ve které probíhá většina mezinárodních transakcí, snížena. Schválně píši snížena, nikoliv ukončena. Za dolar totiž zatím není a podle mě ještě dlouho nebude nějaká rozumná alternativa,“ uvedl.
Druhým dechem Novák doplnil, že vzhledem ke klesajícímu podílu ekonomiky USA na celkovém globálním HDP rozhodně nelze současnou dominantní pozici dolaru považovat za neotřesitelnou. Tím spíš když historicky vesměs vždy platilo, že měna největší globální ekonomiky sloužila i jako hlavní rezervní měna – od 19. až do poloviny 20. století jí byla libra, následně právě americký dolar.
„Problémem ale je, že se zde žádný hlavní dominantní ekonomický hegemon pro několik nejbližších desetiletí nerýsuje. Ekonomická síla USA a eurozóny se relativně snižuje a Číny a Indie roste, ale celkový trend pro několik nadcházejících desetiletí je, že zde bude několik globálně velkých hráčů. Což pro dolar podle mě znamená, že bude pravděpodobně velmi pomalu ztrácet pozici oproti například jüanu, avšak nelze ani vyloučit to, že jeho pozice zůstane víceméně zachována a pozičně oslabí euro, libra či japonský jen,“ vysvětlil dále s tím, že ve vznik nové společné měny BRICSu nevěří, jelikož „každá země má další partikulární zájmy“.
USA daly Číně křídla a jedině USA jí je opět mohou sebrat
Že k sesazení dolaru z pozice hlavní světové měny jednoho dne skutečně dojde, si pro změnu myslí Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny CFG. Dosud nezodpovězenou otázkou podle něj ovšem zůstává, kdo po něm tuto roli převezme.
„Proč by to měl být zrovna jüan? Indie bude chtít prosadit svoji rupii a jiné země BRICS už nyní mluví o tom, že chtějí vlastní měnu, která bude protiváhou dolaru. Je přitom nepravděpodobné, aby jedna či druhá velmoc ustoupila. Čína má s Indií spory. Předpokládám proto, že dolar nebude nahrazen jednou měnou, ale několika různými měnami,“ zamyslel se.
Hned vzápětí každopádně neopomněl zdůraznit, že dosáhnout stejné dominance nad celou planetou, jaké se nyní těší USA, respektive jejich ekonomika, se už příští velmoci nepodaří. A to kvůli měnícím se podmínkám a skutečnosti, že příležitost k ovládnutí světa, kterou měly Spojené státy, byla z řady důvodů jedinečná. „Pokud Amerika nechce přijít o dolar jako globální jedničku, musí zahájit velké reformy, aby se vše nevyrábělo v Číně. Amerika dala v tomto směru Číně křídla a zase jen Amerika jí je může přistřihnout,“ uzavřel Pikora.