Američtí akademici navrhují Donaldu Trumpovi, aby miliardy dolarů, které chce utratit za výstavbu hraniční bariéry, raději investoval do výstavby energetického koridoru, který by na jižní hranici Spojených států přinesl ekonomickou prosperitu.
Místo betonové zdi nebo ocelového plotu s ostnatým drátem by na hranici s Mexikem, která měří přes 3000 kilometrů, měla vzniknout zóna volného obchodu s větrnými turbínami, solárními parky a odsolovacími zařízeními pro pitnou vodu. Tak vypadá návrh osmadvaceti vědců a pedagogů z amerických univerzit.
Ekonomická prosperita na hranici by měla vyřešit i bezpečnostní problémy, tvrdí akademičtí pracovníci. Na unikátním projektu „energetického koridoru“ by měly oba státy spolupracovat. Zóna volného obchodu by mohla být široká 100 kilometrů. Do zóny by spadaly příhraniční města San Diego, Tucson, El Paso, Ciudad Juarez, Laredo a Tijuana.
Návrh na vytvoření volné ekonomické zóny na hranici USA a Mexika. Zdroj: Purdue University
Přeshraniční průmyslový park by svým způsobem řešil i nelegální migraci, protože elektrárny a související infrastrukturu by bylo třeba chránit oplocením jako jiné továrny. Ani výrobci bariér by tak nepřišli zkrátka.
Profesor pro obnovitelné zdroje energie z Purdueovy univerzity v Indianě Luciano Castillo tvrdí, že by velký infrastrukturní projekt nejlépe pomohl chudému regionu na hranici s Mexikem a měl pozitivní ekonomické dopady na oba národy. Průmyslovou zónu přirovnává svým dopadem k výstavbě železnice v USA v 19. století, která spojila východ a západ Ameriky.
Všechny zdi světa. „Donaldův val“ má mnoho předchůdců
Profesor strojního a leteckého inženýrství Ronald Adrian z arizonské státní univerzity uvedl, že je třeba projekt brát vážně, i když se na první pohled může zdát nerealistický. „Projekt vnímám jako cenný tím, že by přeměnil nevyužité pozemky s malou hodnotou podél hranice na cennou půdu, vytvořil pracovní místa a zpřístupnil vodu. Pokud postavíte zeď, zůstane vám jen nevyužitá půda s nízkou hodnotou,“ míní.
Akademici spočítali, že v případě výstavby solárních panelů o šířce pěti metrů podél celé hranice by investice přišla na 4,5 miliardy dolarů (102 miliard korun) a návratnost investice by byla deset let. Produkovaná elektřina by činila 15,8 GWh denně, což je obdobné množství, jako vyrobí hydroelektrárny na hranici s Kanadou.
Prezident Donald Trump vede s Kongresem několik měsíců boj o financování zdi. V návrhu rozpočtu USA na rok 2020 počítá s částkou 8,6 miliardy dolarů (195 miliard korun) na výstavbu zdi.
Související články: