Drtivou většinu peněz ale získalo do rozpočtu město Mělník, které pokuty coby obec s rozšířenou působností vyřizuje. Medonosy si přišly na necelých tři sta tisíc, přičemž téměř celou sumu spolkly náklady na provoz a údržbu radaru.
Nové vedení obce Medonosy v čele se starostou Antonínem Kučou ihned po volbách před dvěma lety nevýhodnou smlouvu, kterou mělo s Mělníkem kvůli radaru, vypovědělo a uzavřelo novou. „Do rozpočtu obce se nám podařilo dojednat víc peněz,“ říká Kuča. „Přibude nám z radaru asi šest set tisíc,“ dodává.
Vedle tahanic kvůli porcování výdělku je na celém příběhu pikantní také fakt, že radar se nachází v místě, kde se podle oficiálních údajů Policie ČR a Centra dopravního výzkumu stala od roku 2007 do roku 2018 v průměru jedna nehoda za rok a půl. „Šlo primárně o zklidnění dopravy, a k tomu došlo,“ hájí radar Kuča, který chce jednání o rozdělení peněz z radaru zase otevřít. Podle něj totiž obec dostává z pokut stále málo, zatímco Mělník inkasuje miliony.
Pomáhá zaměstnanosti
Místostarosta města Mělník Milan Schweigstill říká, že vyřizování a veškerá administrativa pokut přicházející z radaru v obci Medonosy si vyžádala personální posílení a ročně jde o náklady ve výši téměř dvou milionů korun. „Tyto náklady ale máme pokryté z těch zisků, pokud bychom se dostali do červených čísel, smlouvu vypovíme a nebudeme to dělat,“ poznamenal Schweigstill.
Mimochodem kdo někdy projížděl obcí Medonosy, ví, že radar hlídá širokou silnici, kde není chodník, žádný přechod ani veřejné osvětlení a minimální zástavba. Z jedné strany dokonce jen mokřina, do které se občas z břehů vyleje Liběchovka. „Ono se říká, že to děláme kvůli penězům, ale není to pravda, nevím, proč by se nemohlo kontrolovat dodržování rychlosti. A tady to pomohlo výrazně, počet přestupků klesl na třetinu,“ tvrdí Schweigstill.
Z dat mělnického odboru dopravních a správních agend ale vyplývá, že za překročení rychlosti Mělník loni uložil na pokutách 11,9 milionu korun. V roce 2015 to byly ani ne dva miliony korun. A to má Mělník jen tři radary. Ten z Medonos je ale nejvýdělečnější.
Medonosy přitom nejsou jedinou obcí, která sází na radar jako zdroj příjmu.
Pokuty se pro radnice staly velmi lukrativním byznysem. Města čelí kritice, že záměrně montují měřicí systémy na místa s minimální nebezpečností. Na začátku stojí argument o zvyšování bezpečnosti dopravy, na konci je radar mimo obytnou zástavbu a miliony v městské kase. Již při schvalování umístění radaru je součástí odůvodnění předpokládaná ekonomická výnosnost měřicího systému.
Hlavu si s umísťováním radaru nelámou ani v Praze. Loni se snažil odbor dopravních agend prosadit návrh na snížení nejvyšší povolené rychlosti v ulici V Holešovičkách směrem do centra ze 70 na 50 km/h. Proč? „Z důvodu nutnosti sjednocení nejvyšší dovolené rychlosti na úseku komunikací V Holešovičkách a Liberecká pro možnost zavedení měření úsekové rychlosti v ulici V Holešovičkách ve směru do centra,“ píše se v odůvodnění, pod kterým je podepsán šéf odboru dopravních agend Jan Heroudek. Jinými slovy – snižujeme rychlost, abychom mohli měřit.
K návrhu se sešly desítky připomínek a byl v podstatě smeten ze stolu.
Nicméně odbor, který spadá pod náměstka pro dopravu Adama Scheinherra (Praha sobě), se nevzdal a krátce nato zveřejnil vyhlášku, kde navrhuje totéž, ale s jiným odůvodněním. O měření rychlosti už se tam nedočtete, vysvětlení se smrsklo na konsolidaci dopravního proudu. V ulici v Holešovičkách přitom nejsou chodci, jsou tam svodidla a jde o směrově rozdělenou komunikaci. A v navazující ulici Liberecká směrem do centra, která směřuje k obytné zástavbě, už padesátka je.
Boj o miliony
Loni inkasoval pražský magistrát na pokutách za překročení rychlosti 107,8 milionu korun. V roce 2018 to bylo o 25,5 milionu korun méně. Počet přestupků, kdy řidič překročil rychlost, se loni lehce přehoupl přes 276 tisíc. „Praha je zahlcena a nestíhá využívat v tomto směru svůj potenciál.
Když nereagujete na automatickou výzvu k zaplacení pokuty za překročení rychlosti, mnohdy už to magistrát ani neřeší, protože na to nemá lidi,“ poznamenal expert na dopravní právo Tomáš Maxa, který jako advokát zastupuje jak pachatele dopravních přestupků a trestných činů, tak poškozené.
I to je možná důvodem návrhu, že Magistrátu hlavního města by měly vypomáhat s pokutami za překročení rychlosti městské části. „V současnosti se uvažuje o tom, že by veškeré přestupky dle zákona o silničním provozu řešily příslušné úřady městských částí. Změna zákona je v připravovaném návrhu novely zákona o silničním provozu, který je prozatím v připomínkovém řízení,“ říká za Magistrát hlavního města Prahy Tadeáš Provazník. Až dosud totiž městské části řešily pouze pokuty za parkování. Potíž je ale v tom, že jakmile městské části dostanou pravomoc řešit pokuty za rychlost, miliony z těchto pokut připadnou do jejich rozpočtu a magistrát o ně přijde. Podle informací týdeníku Euro to je hlavní brzda v připomínkovém řízení, neboť magistrát pochopitelně o peníze nechce přijít.
Miliony z pokut za rychlost posilují rozpočty měst po celé republice. Třeba v Ostravě došlo k dramatickému nárůstu uložených pokut za dopravní přestupky mezi lety 2017 a 2018, kdy objem sankcí vzrostl z 28 na 53 milionů. „Meziroční nárůst je dán zapojením úsekového měření rychlosti v Ostravě–Třebovicích a následně zapojením úsekového měření rychlosti v tunelu Klimkovice,“ vysvětluje mluvčí města Ostrava Andrea Vojkovská. Meziroční pokles v roce 2019 na 44 milionů korun byl způsoben více než desetiměsíčním výpadkem měření na křižovatce ulic Sokolská a Českobratrská z důvodu rekonstrukce a následného testování. Další více než tříměsíční výpadek měření byl v tunelu Klimkovice.
A pak je tu nechvalně známý pokutový rekordman Varnsdorf. Celkem tři varnsdorfské
radary patří k nejvýdělečnějším v zemi. „Od spuštění měření nejvyšší povolené rychlosti v květnu 2018 do dvacátého prosince roku 2019 jsme evidovali 134 777 přestupků a bylo odesláno 122 057 výzev,“ říká tiskový mluvčí Městského úřadu Varnsdorf Tomáš Secký. Přepočteno na pokuty to vychází na částku přesahující dvaačtyřicet milionů korun. Varnsdorf se třemi radary odhalil polovinu přestupků Prahy, která má radarů desítky. Varnsdorf navíc proslul i tím, že smlouvu na provozování radaru se soukromou firmou uzavřel tak, že dotyčná společnost měla odměnu závislou na výši pokut, kterou město na základě měření z jejího radaru uloží. A to je nezákonné. Podobně přitom v minulosti postupovala i jiná města.
Radar jako kasička
V médiích se během loňského roku objevily desítky příběhů z regionů, kdy města zavádějí úseková měření a inkasují slušné peníze za překročení rychlosti.
A zatímco radary chybějí na místech u škol či nemocnic, na širokých bezpečných úsecích bez obytné zástavby, kde se prakticky nestávají nehody, či na příjezdech do obcí, ihned za cedulí označující začátek obce se to měřicími systémy jen hemží.
Města přitom velmi často neváhají ukládat pokuty na horní hranici sazby. Je běžné, že za úplně stejný přestupek před dvěma lety radnice zaslala automatizovanou výzvu k zaplacení pětistovky, zatímco dnes požaduje tisícovku.
„Radar by neměl sloužit jako kasička, měl by sloužit ke zvýšení bezpečnosti provozu, a to hlavně chodců. Radary by měly být umísťovány ke školám nebo kulturním zařízením,“ říká dopravní expert a někdejší koordinátor Besipu Jan Pechout.
Na podobné nešvary upozorňovalo samo vedení policie před více než deseti lety. Tehdy zdůrazňovalo pokyn z Policejního prezidia, že při výběru místa, kam se má umísťovat radar, má být prioritou dopravněbezpečnostní hledisko. „Nelze se spokojit s místy, kde dochází k překračování povolené rychlosti, ale riziko ohrožení dalších účastníků silničního provozu je tam minimální, například konce obcí, úseky bez domovní zástavby, místa, kde současné měření ze strany obecní či městské policie je neopodstatněné,“ píše se ve veřejně dostupném dokumentu z roku 2008, podepsán je někdejší šéf dopravní policie Leoš Tržil.
Lze ale najít města, která zatím nepoužívají žádná úseková měření a radary na jejich území nenajdete. Takovým příkladem je Brno, to ale slibuje, že nezůstane pozadu dlouho. „Nyní se připravuje zkušební úsek, kde se rychlost bude měřit. Bude se jednat o ulici Ostravskou ve směru příjezdu do Brna, která byla vybrána na základě dříve provedené studie. Nyní bude následovat zpracování investičního záměru a následně projektová příprava. V tuto chvíli tedy nelze přesně říci, kdy by k měření mohlo reálně dojít,“ sdělil mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Reforma u ledu
Ministerstvo dopravy aktuálně chystá nový zákon o provozu na pozemních komunikacích, v jehož rámci se připravuje i velká reforma bodového systému, který platí od roku 2006 a je tudíž podle předkladatelů reformy zastaralý a proti pirátům silnic nefunkční. Pokuty se proto mají zvedat. Ministerstvo dopravy mělo zákon předložit už loni, jenže v připomínkovém řízení se strhla mela, podle informací týdeníku Euro byla potíž právě s příliš represivní právní úpravou.
V současné době je celá reforma mimo veškeré priority, ministr Karel Havlíček, který má resort dopravy na starost, ohlásil, že se to nestihne dřív než v roce 2022. A není jasné v jaké podobě. Havlíček je přitom už třetí ministr dopravy za hnutí ANO, který se tresty na silnicích snaží řešit. První verzi nového systému vypracoval Dan Ťok už v roce 2018. Sešlo se k ní ale tolik připomínek, že dodnes nejsou vyhodnoceny.
Ťok hlásil, že roste počet smrtelných nehod a je třeba rázně zakročit. Jenže počet usmrcených při dopravních nehodách do roku 2013 deset let soustavně klesal, pak dva roky mírně rostl a od té doby jde zase dolů bez Ťokova přičinění. A klesá i počet těžce zraněných. Co ovšem neklesá, je počet nehod, které způsobí mladí lidé. „Na to bychom se měli zaměřit. A také na vymahatelnost pokut. Dneska když si vezmete dobrého právníka, jste z toho venku,“ poznamenal Pechout. „Slušní řidiči zaplatí, ale na piráty silnic jsme dnes krátcí,“ dodal.
Obliba radarů výrazně vytlačila dopravní policii. Zatímco v roce 2010 inkasovali dopravní policisté na pokutách za překročení povolené rychlosti v obci 140 milionů korun, loni už to bylo jen 63,32 milionu korun. U pokut za překročení povolené rychlosti mimo obec došlo k poklesu z 58,2 milionu na 30,5 milionu.
Někdejší primátor Teplic Jaroslav Kubera přitom dlouhodobě prosazoval, aby měření rychlosti připadlo pouze Policii České republiky. Pak by totiž obce nebyly zainteresované na příjmu z pokut jako nyní, kdy měří soukromá firma nebo obec, je-li vlastníkem radaru, a pokuty jdou přes městskou policii na příslušný odbor v dané obci či městě. A také by se nestávalo, že si magistrát předvolá řidiče kvůli překročení rychlosti o tři kilometry v hodině, za které chce příslušný referent udělit pokutu tisíc korun. Tedy maximální možnou částku v daném pásmu překročení rychlosti. S nulovým výchovným efektem.
¨
Radaroví šampioni
(Města, kde se podařilo výrazně zvýšit příjem z pokut za překročení rychlosti – objem uložených pokut v milionech korun)
Mělník
2015 1,8
2016 22,0
2017 13,8
2018 14,0
2019 11,9
Ostrava
2015 19,0
2016 25,0
2017 28,0
2018 54,5
2019 44,9*
Poz n.: Data za roky 2015 až 2017 zahrnují i po kuty za jiné dopravní přestupky, než je překročení po volené rychlosti, ale po kuty za překročení po volené rychlosti tvoří drtivou většinu.
* výpadek měření na křižovatce So kolská a Českobratrská a v tunelu Klimkovice
České Budějovice
2015 6,9
2016 9,9
2017 9,3
2018 10,3
2019 12,4
Praha
2015 163,2
2016 142,9
2017 83,1
2018 82,2
2019 107,9
Pozn.: Jedná se o objem po kut za překročení po volené rychlosti, které řidiči zaplatili
Zdroj: Města
nehody v silniční dopravě v Česku
(počet dopravních nehod, počet usmrcených osob)
ZDROJ: POLICIE ČR
Zatímco radary chybějí na místech u škol či nemocnic, na širokých bezpečných úsecích bez obytné zástavby, kde se prakticky nestávají nehody, či na příjezdech do obcí, ihned za cedulí označující začátek obce se to měřicími systémy jen hemží.
O autorovi| Petra Jaroměřská, jaromerska@mf.cz
ČLÁNKY DO MAILU