Rádce ze Stanfordu

Připravovanému centru CEITEC radil profesor Niši, další do Brna přijedou

Velké projekty z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI) sice na miliardy z Evropské unie zatím nedosáhly, ale neustávají ve „zbrojení“. Mezi nejaktivnější patří Středoevropský technologický institut (CEITEC), jenž má přijít na 8,2 miliardy korun. Nedávno si proto Vysoké učení technické v Brně (VUT) k sobě pozvalo i světovou kapacitu v oboru mikro- a nanotechnologií – japonského profesora Jošijó Nišiho ze Stanfordu. Proč? Na americké univerzitě vede Stanford Nanofabrication Facility (SNF). A měl tedy Brňanům přednést, jak nejlépe takové centrum provozovat, využívat a řídit.

Nekonečný potenciál

„Na Stanfordu mě nejvíce těší dávat dohromady různorodé týmy, které si vyměňují poznatky, a sám to podporuji. Předávají si nápady. Je to jako tavicí kotlík. A univerzitní bádání je též nezbytně provázané s průmyslem,“ řekl týdeníku EURO Niši, někdejší viceprezident vývoje u Texasu Instruments. Do Česka zavítal poprvé, ale ČR má prý v oblasti vědy a průmyslu dobrý zvuk. „I v naší laboratoři používáme dva mikroskopy od firmy FEI, jež od ní pocházejí,“ říká bývalý výzkumník Toshiby a specialista na polovodičové materiály a nanozařízení. Niši patří k několika klíčovým lidem, kteří po koncepční i organizační stránce ovlivňují vývoj nanotechnologií v USA – zejména prostřednictvím sítě National Nanotechnology Infrastructure Network (NNIN). Ta zahrnuje třináct top univerzit včetně Stanfordu, Cornellu či Harvardu. „Potenciál nanoelektroniky je takřka nekonečný,“ dodává Niši, v jehož „labu“ zcela převažují doktorandi s korejskými, indickými nebo japonskými jmény. Údajně kvůli tradičním oblastem výzkumu, ale znáte asijskou zdvořilost – nelze otevřeně přiznat, že jsou dost možná pracovitější, cílevědomější a třeba i chytřejší…

Nanoinspirace ze zámoří

Čím může Stanford přispět? „Velkou inspirací a výzvou je princip sdíleného a pro široké odborné společenství otevřeného zařízení: takzvaných čistých laboratoří. Zařízení je k dispozici výzkumným týmům ze Stanfordu i z dalších univerzit, jakož i firmám, především malým a středním včetně ,start-up‘ společností,“ říká profesor Tomáš Šikola z Ústavu fyzikálního inženýrství VUT, které zavádí studijní obor nanověd. Uživateli centra SNF jsou především doktorandi vyškolení pro práci na přístrojích včetně těch nákladných – například elektronového litografu. Díky propracované organizaci je možné efektivně využívat drahá zařízení 24 hodin a sedm dní v týdnu. Důležitým rysem je i demokratičnost systému zaručující všem uživatelům stejný přístup k přístrojům centra. „First-come, first-served.“ Takto koncipované laboratoře pro nanotechnologie by v rámci brněnského střediska umožnily rozvinout spolupráci napříč institucemi.
Profesor Šikola, s nímž Niši spolupracoval, upozorňuje, že podobná návštěva není pod Špilberkem poslední. „Půjde dále o odborníky z Imperialu College – London Centre for Nanotechnology, IMEC z Belgie a ETH Curych,“ vypočítává. Jeho slova potvrzuje dosavadní ředitel Ceiteku Arnošt Marks: „VUT Brno chystá návštěvy dalších expertů, kteří jsou partnery klíčových týmů v oblastech materiálových věd a aplikovaných technologií.“ K podobným krokům přistoupí asi i sesterská Masarykova univerzita. Niši, jenž se s projektem seznámil, uzavírá: „CEITEC se udává naprosto správným směrem. Klade důraz na sdílení prostor a propojení biologických, lékařských i technických věd.“

*
BOX:
Prof. Jošijó Niši, Ph.D. (69)**
Vystudoval materiálové vědy na Waseda University a elektroinženýrství v Tokiu. Na Stanford University učí od roku 2002 a vede tam výzkumnou laboratoř. Dříve pracoval v Toshibě či Hewlett-Packardu a podílel se na vývoji prvních operačních pamětí (jeden Mbit). V letech 1995 až 2002 byl viceprezidentem Texas Instruments pro výzkum. V oboru má přes sedm tisíc citací. Držitel cen Jacka Mortona (1995) a medaile Roberta Noyceho (2002).