Protihlukové zdi v Praze možná pokryjí poutače. Radnice znovu projedná záměr na jejich levný pronájem
Nápad pronajmout protihlukové zdi v hlavním městě jako reklamní nosiče může zapůsobit pionýrsky. A také zvláštně. Městská rada resuscitovala dva roky starý návrh v době, kdy jiná města a obce přemýšlejí, jak se venkovních poutačů zbavit.
Praha namítá, že ze současného nelegálního výlepu nemá ani korunu, a tak jej raději povolí a bude na tom vydělávat. Minulý týden radní záměr neprojednali – primátor Tomáš Hudeček si prý vymínil, aby z něj zmizely zdi v samotném centru města. Je ale pravděpodobné, že do voleb se návrh znovu vynoří.
Podezřele nízké ceny Pražská Technická správa komunikací (TSK) vyvěsila na úřední desku záměr na pronájem 108 opěrných a protihlukových zdí včetně těch nejvytíženějších (jako je na Jižní spojce nebo Štěrboholské radiále, u Barrandovského mostu, Kbelské či Průmyslové) už v říjnu roku 2012. Obdržela tři nabídky. Jako nejvýhodnější se výběrové komisi jevila nabídka firem Qeep a Media Channel. Ty jsou ochotny platit Praze dva tisíce korun za metr čtvereční a rok, pokud zeď obsadí reklamou. Suma nepůsobí na první pohled nijak oslnivě.
Jelikož žádné jiné město, kraj ani Ředitelství silnic a dálnic podle dostupných informací protihlukové stěny nepronajímají, vyjděme pro porovnání z cen billboardů. Letmým pohledem na internet se dá zjistit, že se ceny pronájmu billboardů v Praze pohybují mezi 2800 až 13 tisíci korunami. To ovšem platí pro místa mimo hlavní tepny. A především jsou to ceny za měsíc, nikoli za rok. Například billboard v Praze 4 u ulice Vídeňská je k mání za 11 tisíc korun měsíčně, nosič u mostu u výjezdu z Prahy směrem na Mladou Boleslav za devět tisíc. „O pronájmu protihlukových stěn jsem nikdy neslyšel. A dva tisíce za metr u Jižní spojky za rok? To je nějaký nesmysl,“ reaguje na dotaz prodejce outdoorové reklamy v jedné z největších firem. Cena za billboard u Jižní spojky se podle něho pohybuje od dvaceti až do dvě stě tisíc korun měsíčně.
Firmy, s nimiž chce město Praha uzavřít smlouvu, jsou poměrně známé. Společnost Qeep zahalovala do reklamních nosičů pražské historické památky a sochy. Z výnosu z reklamy financovala jejich opravy. Pozornost novinářů upoutala před šesti lety dlouhodobě zabalená socha na Staroměstském náměstí. Nejdřív se ozvali restaurátoři, protože na sochu kapal rez z podkladových mříží. Následně si média všimla, že je pomník měsíce zahalen, ačkoli na něm restaurátoři nepracují. Kontrakt s firmou Qeep na zahalování pražských památek stál Karla Srpa místo ředitele Galerie hlavního města Prahy. Firma Media Channel byla podle odborného tisku za nápadem, aby Technická správa komunikací pronajala pro digitální reklamu nevyužívané plochy některých kruhových objezdů. Návrh se nedávno objevil na úřední desce TSK.
Záloha na volby?
Záměr radních zpochybnili sociální demokraté, kteří drží jednobarevnou pražskou radu TOP 09 u moci. Ovšem ne kvůli ceně nebo bezpečnosti. „Radní za TOP 09 si připravili půdu pro to, aby se na podzim ocitli na plakátech u vjezdu do tunelů, na protihlukových stěnách a podobně,“ uvedl zastupitel Petr Dolínek (ČSSD). Záměr se nelíbí ani bývalé radní Alexandře Udženiji z ODS. „Měla jsem připravený ucelený koncept omezování reklamních ploch na celém území Prahy. Byla to TOP 09, v čele s panem Hudečkem, kdo ho zablokoval,“ podotýká. Součástí koncepce, na které Udženija pracovala, bylo i to, že město nebude povolovat billboardy u silnic, kde je rychlost vyšší než 60 kilometrů v hodině.
Ředitel občanského sdružení Acta non verba Vojtěch Razima je ze záměru radních na pronájem protihlukových stěn zděšen. „Připomíná mi to symbiózu bývalých radnic se společností JCDecaux, která má už od devadesátých let za hubičku pod palcem pražské vitríny. Kromě bezpečnostních rizik je tristní, že nám politici i nadále kradou veřejný prostor,“ namítá aktivista, jehož sdružení pomohlo k tomu, že Praha nechala v roce 2012 odstranit čtyřicet ilegálních billboardů od Jižní spojky, Pražského okruhu či Průmyslové ulice s tím, že jsou nebezpečné. Razima také připomněl, že ministerstvo dopravy právě nyní pracuje na novele silničního zákona, která má reklamní nosiče uvnitř měst omezit tím, že posílí roli dopravní policie. „Je logické, že firmy poté, co nemohou stavět nové poutače u dálnic, budou hledat cestičky pro udržení nebo zvyšování zisků ve městech, kterých se zákonná regulace zatím netýká,“ konstatuje Razima.
Bezpečnost především.
Neobává se pražská radnice, že reklamou může přispět k nehodám na silnicích? „Ty reklamy tam stejně jsou. Jen jsou nelegální,“ říká předkladatel materiálu, radní Jiří Nouza. Jenomže z příloh k materiálu, kde jsou stěny vyfocené, nevyplývá, že by načerno umístěné reklamy protihlukové stěny nějak brutálně zamořovaly. Zdi častěji hyzdí graffity a je otázka, zda ty jsou pro řidiče natolik atraktivní, aby upoutaly jejich pozornost. Nesedí ani argument, že na odstranění nelegálních výlepů je málo peněz. Technická správa komunikací si v minulých dvou letech vystačila podle mluvčí Barbory Liškové pro tyto účely s necelými dvě stě tisíci korun (i když by samozřejmě uvítala více).
I v otázkách bezpečnosti je třeba vycházet z analogie s billboardy. Několik studií potvrdilo negativní vliv reklamy. Například průzkum Dopravní fakulty ČVUT prokázal, že každý jednotlivý billboard stojící u silnice může odvést řidičovu pozornost i na více než jednu sekundu, což může být ve vyšších rychlostech fatální časový úsek. Některé výzkumy přisuzují billboardům docela vysoký podíl na nehodovosti (na relevantních úsecích až dvacet procent). „Dá se říci, že reklamy jsou přijatelnější podél dálnic a komunikací mimo města. V obcích může mít drobný výpadek pozornosti způsobený reklamou mnohem horší následky vzhledem k přítomnosti zranitelných účastníků dopravního provozu, jako jsou cyklisté nebo chodci,“ konstatuje dopravní psycholog z Centra dopravního výzkumu Petr Zámečník. l •
Praha namítá, že ze současného nelegálního výlepu nemá ani korunu, a tak jej raději povolí a bude na tom vydělávat.
O autorovi| Hana Boříková, borikova@mf.cz
