Čína zveřejnila rozsáhlý plán společenských a hospodářských reforem. Jejich cíl je patrný: zvýšení konkurenceschopnosti. Čína se zjevně stále snaží držet třetí, dosud neprošlapané cesty mezi kapitalismem a socialismem.
Z politického hlediska je nyní v Číně na další léta vše jasné. Demokratické uspořádání společnosti se jako příliš nestabilní zavrhuje minimálně pro reformní období.Tvrdé jádro strany má navrch a hospodářské úspěchy mu hrají do karet. Svět však už začaly nudit monotónní zprávy o čínském ekonomickém zázraku. Čínské vedení se proto rozhodlo předložit něco zajímavějšího.
Zásadní změnu představuje umožnění vstupu soukromého kapitálu do státních podniků. Žádnou velkou privatizaci nečekejme. Je však zřejmé, že soukromý kapitál v Číně získává na vlivu a komunistická strana musí reagovat. Kromě otevření dveří investicím do státního podnikání, které je nutné pro zvýšení jeho efektivity, se umožňuje také zakládání soukromých bank. To vše vlije další tržní prvky do obrovského soukolí čínského hospodářství a snad také pár demokratických kapek do duálního společenského systému.
Rozvoj venkova jako součást reformního balíku
Čína ale není jen zemí dvou systémů, ale také dvou světů. Pulzující život stále bohatších pobřežních velkoměst přechází směrem do vnitrozemí v monotónnost chudého života na venkově. A tímto směrem míří skutečná revoluce. Rozvoj venkova je druhou hlavní součástí balíku reforem. Víceméně feudální vztahy, v nichž jen pána nahradil stát, se nyní boří. Krátce řečeno, něco na způsob kolektivizace a mechanizace má zvýšit výkonnost zemědělství dosud stojícího převážně na málo produktivních drobných farmách hospodařících ve státním pronájmu.
Mnoho drobných rolníků to může připravit o práci, ale na tuto hrozbu se snaží reagovat uvolnění migrační politiky a převádění půdy do soukromého vlastnictví. To má umožnit venkovanům lepší start ve městech, případně hledání zaměstnání v dosud nerozvinutých sektorech ekonomiky, jako jsou služby. Venkov beztak živelně reagoval na hospodářský rozvoj pobřežních oblastí – pravidelně tam za prací míří přes dvě stě milionů lidí.
Tato revoluce v čínském vnitrozemí by měla přinést zvýšení čínské domácí poptávky, ale zostří také soutěž na trhu práce, což v důsledku přispěje k čínské konkurenceschopnosti. Podobný smysl má i uvolnění populační politiky.
Zveřejněné dokumenty o čínských reformách lze opatrně uvítat, zvláště vzpomenemeli na tajnůstkářství sovětských politbyr. Samo vedení země se bude do reforem pouštět s úzkostí v hrdle vzhledem k rizikům sociální nestability. Podle odhadů probíhá v Číně kvůli sociálním nerovnostem na 200 tisíc protestních shromáždění ročně. Pokud čínské vedení svou reformou reaguje i na ně, pak se v určitém smyslu chová demokraticky. I to může budit opatrný optimismus.
Autor je publicista
Čtěte také:
Čína chce zvýšit roli volného trhu
Čína uvolní politku jednoho dítěte a zruší „převýchovné“ tábory
Čína se topí v použitém fritovacím oleji, pomůže jí unikátní český objev