Asie prožila minulý týden dvě významné diplomatické iniciativy. Velké asijské turné americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové po zemích kolem Číny a rušný summit Společenství národů jihovýchodní Asie (ASEAN), který hostila předsedající Kambodža.
Rozporuplné výsledky obou iniciativ vyplývají z jejich společného jmenovatele – soupeření s čínskými zájmy. To by mohlo dokonce ohrozit prohlubování integrace jihovýchodní Asie, která si v rámci ASEAN stanovila cíl proměnit se do roku 2015 v jednotný trh po vzoru Evropské unie.
Bez závěrů
Přestože na diplomatické půdě summitu ASEAN se ministři zahraničí z členských zemí i pozorovatelé z Číny, USA a Japonska vyjadřovali velmi umírněně, zjevně to mezi nimi jiskřilo. Poprvé v historii společenství summit skončil tak, že nebyly přijaty žádné závěry. Způsobil to hlavně požadavek Filipín, jednoho z hlavních partnerů USA v regionu, aby se způsob řešení teritoriálních sporů s Čínou stal součástí společné deklarace.
Summitu nepomohlo ani mimořádné brzké ranní jednání v závěrečný den týdenního střetnutí. Nepomohla ani horečná zprostředkovatelská snaha Indonésie. Předsedající Kambodža jednoduše odmítala podpořit cokoli, co by se příčilo jejím dobrým a štědře odměňovaným vztahům s Čínou.
Toto faux pas vyvolalo mezi představiteli ASEAN velké rozčarování. Malé země jako Singapur se přesvědčily, že mezinárodní vztahy v asijském regionu se proměňují v džungli, kde vyhrává jen silnější. Naděje vkládané v ochrannou roli společenství se vzhledem k jeho roztříštěnosti zdají být pošetilými.
Opatrná Clintonová
K pocitu nejistoty jistě přispěla i vágnost projevu, jejž na summitu přednesla Hillary Clintonová. Šéfka americké diplomacie sice horlivě propaguje demokracii a tržní ekonomiku, národním ambicím asijských zemí se však na půdě ASEAN zejména v otázce teritoriálních sporů s Čínou vyhýbala velkým obloukem. Jako by se zcela vytratila odvaha, s níž o pár dní dříve označila Mongolsko za asijský vzor demokracie a s níž podávala ruku na usmířenou vládcům Laosu, mezi nimiž je dosud mnoho členů někdejší tvrdé protiamerické gerily Patet Lao z dob vietnamské války.
Důvodem náhlé opatrnosti ministryně Clintonové se zřejmě stalo pobouření Číny. Rozčilené komentáře oficiálních čínských médií označily asijskou cestu Clintonové za snahu obklíčit a izolovat Čínu. Státní tisková agentura se opřela i do doporučení mongolské demokracie jako vzorového modelu.
Čtěte také:
Kambodža se zvedá z krize a otevírá svou první burzu
Čína láká investory. Snižuje jim daně
Zdá se, že rozpory Číny s jejím okolím, ventilované v podobě územních strkanic v Jihočínském a Východočínském moři, mohou být hlubší, než na první pohled vypadají. To naznačuje odvolání japonského velvyslance z Pekingu bezprostředně po nepodařeném kambodžském summitu ASEAN. Také spor Číny s Filipínami okamžitě eskaloval, když hned v neděli do sporných vod u Spratlyových ostrovů připlula dosud nejpočetnější čínská rybářská flotila.
Málo společného
Přestože na půdě ASEAN bude ještě dostatek příležitostí vzájemné rozpory projednat, třeba při listopadovém summitu vedeném opět Kambodžou, červencový summit prokázal, že očekávaná transformace společenství v politický blok bude velmi obtížná, ne-li nemožná. Jde zatím jen o velké diskuzní fórum. Shoda v něm panuje dlouhodobě prakticky na jediném a velmi obecném „společném zájmu“ – hospodářské prosperitě.
Autor je publicista
