Čtvrtstoletí trpělivosti se vyplatilo. Nenásilný odpor vůči juntě slaví po nedělních volbách v Barmě triumf. Doufejme, že si země zachová současné světlé vyhlídky. K drtivému triumfu Národní ligy pro demokracii, hlavní opozice proti vojákům, silně přispěl i většinový volební systém. Zazněl zcela jasný verdikt nad prominenty vojenského režimu, který barmskou demokracii dusil od roku 1990. Tehdy zažil podobný volební debakl a raději výsledky anuloval a demokracii poslal k ledu.
Teoreticky mají vojáci i podle nynější kvazicivilní ústavy z roku 2008 za mimořádných okolností možnost znovu ovládnout stát. A pomalost vyhlašování oficiálních výsledků voleb skutečně naznačuje značnou nervozitu dosavadních vládců. Do parlamentu se totiž zřejmě nedostaly ani některé špičky dosavadní vládnoucí Strany svazové soudržnosti a rozvoje (USDP).
Vyplatilo by se ale znovu zadupat do země vůli voličů? Někdejší představitelé junty mají určitě už i jiné možnosti, jak si zařídit pohodlný život, než převlékáním se za civilní politiky. Svět bere jejich mnohokrát opakovaný souhlas s nastolením demokracie a tržní ekonomiky vážně. A tak od roku 2012, kdy bylo NLD poprvé umožněno svobodně kandidovat v doplňovacích volbách, uvolňoval sankce, což obdivuhodně nastartovalo barmskou ekonomiku. A těžko se někdo bude divit, že za nejdůležitější hospodářské nitky po takových letech tahají právě exponenti někdejší junty.
Pokud se tedy podaří bezproblémové předání vlády nad zemí demokraticky zvoleným politikům v čele s nobelistkou Do Aun Schan Su Ťij, v němž ještě nastane zkouška odvahy březnovou parlamentní volbou prezidenta, pak se budou moci někdejší mocní v ústraní věnovat vydělávání peněz.
A k tomu na padesátimilionovém barmském trhu nastávají mimořádně příznivé podmínky. Je to vidět na vlně zahraničních investic a zakládání podniků se zahraniční účastí, která se vzedmula v posledních letech vlády vojáků převlečených do civilu. A co teprve až dojde na očekávanou privatizaci. Případný nový puč by tyto naděje zhatil, protože zahraniční investoři, především západní, jsou z Barmy pořád dost nervózní.
Bez ohledu na to je ale dlouho škrcený potenciál barmské ekonomiky už nyní lákavý, jak je vidět na méně útlocitných podnikatelích z Asie, kteří do Barmy doslova vpadli už před pár lety. Barma se sice asi nestane novou Koreou nebo Japonskem, kde dnes industrializace dosahuje ke svým limitům.
Ale cesta rozvoje po vzoru Thajska nebo Malajsie představuje pro Neipyijto určitě velkou inspiraci. Rovnováha mezi využíváním přírodních zdrojů a zaváděním a rozvojem výrobních kapacit by Barmě měla při rozumných politických podmínkách zajistit dlouholetý hospodářský růst a stabilní ekonomické prostředí. Propad kurzu barmské měny vůči dolaru o čtvrtinu od loňského dubna však naznačuje, že s euforií by se to nemělo přehánět. Na Barmu čeká spousta tvrdé práce. Případný nový vojenský puč by zmařil ekonomické naděje. Investoři jsou pořád nervózní.
Autor je publicista
Čtěte také:
Barmské volby vyhrála Su Ťij, vládnoucí strana uznala porážku
Nová barmská metropole: Bulváry, hotely, zoo, jen obyvatelé chybí
