Na východě Ukrajiny už se nadělalo dost hloupostí. Tamní konflikt je nepochybně nutné co nejdříve ukončit. To bude hlavní motiv uvalení další, tentokrát hospodářsky citelné vlny sankcí na Rusko. Moskva totiž přes nesčetná naléhání, aby tak nečinila, dál přiživuje povstání proruských rebelů vůči vládě v Kyjevě. Mementem této nezodpovědnosti se stalo sestřelení malajsijského boeingu nad východní Ukrajinou.
Evropská unie, z jejíhož členského státu pocházela většina z tří set obětí, dospěla k názoru, že tímto zločinem a nepřijatelným přístupem Ruska k jeho objasnění byly překročeny meze trpělivosti. Kromě toho povstalci už celkem pravidelně sestřelují i ukrajinské stíhačky a Moskva vysílá na východ Ukrajiny další těžké zbraně včetně kaťuší Grad smutně proslulých ve válce v Čečensku. Ukrajinské pohraničí navíc dál ostřeluje dělostřelectvo zpoza ruské hranice. Podle odborných pramenů se k ukrajinské hranici přesouvají i ruské jednotky až z Dálného východu.
Rusko sice v otázce východní Ukrajiny žádá respektování svých národních zájmů, přehlíží však, že jejich realizace daleko překračuje ruské státní hranice i hranice zákonů. Evropa přitom nějaké překreslování své mapy i práva ze zásady odmítá. V tom ji podporují také atlantičtí spojenci.
USA a Kanada šly unii v rozsahu nové vlny protiruských sankcí příkladem. Washington v půlce července a Ottawa o týden později zakázaly svým občanům a firmám obchodovat s významnými ruskými společnostmi v sektoru energetiky, zbrojním průmyslu i v bankovnictví a financích. Stručně zmiňme ropný monopol Rosněfť, banky Gazprombank a Vněšekonombank, v plynárenství aktivní společnost Novatek či zbrojovky Uralvagonzavod a Almaz-Antej.
Příliš široké zájmy
Ohledy na Evropu
Zjevně s ohledem na energetické potřeby EU Američané zatím sankcemi neohrožují běžný chod Gazpromu, hlavního exportéra ruského plynu. Podobně postupuje také unie při formulaci vlastní nové vlny sankcí, na jejímž předběžném obsahu se v pátek shodli velvyslanci členských zemí na základě pokynů ze summitu ministrů zahraničí. V rámci koordinace mezi USA, EU a G7 je rozsah sankcí obdobný. Jejich finalizace probíhá v těchto dnech.
Pokud tyto sankce nepřivedou Rusko a jeho sympatizanty na východě Ukrajiny k rozumu, může se ruské hospodářství i stát připravit na vážné potíže. Už nyní musí v mnoha oblastech ruská zbrojní i duální civilní výroba hledat náhrady zařízení a technologií, které se stávají se sankcemi nedostupnými. Sám prezident Putin se o tento problém počátkem minulého týdne zajímal při návštěvě výrobních podniků v Samarské oblasti, kde se mu zalíbil i nový malý regionální dopravní letoun Rysačok podobný českému L-410. Sankce v tomto případě ohrožují dodávky americké avioniky či motorů nakupovaných v Česku.
Arktida v ohrožení
Z dlouhodobějšího pohledu však sankce ovlivňují i mnohem významnější projekty včetně rozvoje těžby ropy a plynu v Arktidě, což je pro ruský stát velké téma. Západní technologie i finance v tomto projektu dokáže Rusko nahradit jen stěží.
Hospodářské dopady sankcí se bezesporu promítnou i do politické sféry. Lze to vidět u na přípravách místních voleb v 84 regionech Ruska plánovaných na 14. září. Ty mohou ruští oligarchové využít k projevení nespokojenosti s politikou Kremlu, která ohrožuje jejich ekonomické zájmy. Zatím se však zdá, že nejvíce se volebně aktivizují krajně nacionalističtí liberální demokraté. Skutečné demokraty se Putinovu režimu totiž už dávno podařilo prakticky vymýtit.