Většina lidí alespoň občas žvýká žvýkačku, ať už kvůli pocitu svěžího dechu nebo touze zahnat hlad. Plátky či dražé vypadají nevinně, ale skrývají různé potenciálně rizikové látky. Třeba ty, které jsou podezřívány z vlivu na vznik alergií či rakoviny. Žvýkáním si ale můžete zadělat i na žaludeční vředy či nadváhu.
Když si pro pocit svěžího dechu nebo prostou potřebu mít něco v ústech do nich člověk vkládá plátek či dražé žvýkačky, možná si ani neuvědomuje, kolik procesů se tím v jeho těle odstartuje. Některé, třeba redukce usazování zubního plaku, jsou pozitivní. Řada dalších už ale tak přínosná není. Podívejme se na pět negativních vlivů, které na lidské zdraví může mít žvýkání žvýkaček.
Žvýkám, tedy jím. Anebo ne?
Žvýkáním žvýkaček v těle vzniká falešný pocit, že dochází ke konzumaci potravy. Ten vede různé orgány k reakcím, které odpovídají jedení.
„Negativní vliv je dán tím, že když člověk žvýká a přitom nedodává do trávicího systému potravu, jeho tělo očekává přísun potravy, a tak již vylučuje žaludeční kyselinu a trávicí enzymy, a tím se organizmus zbytečně vyčerpává. Tyto enzymy nenachází, na čem by mohly působit, a tak, pokud se předtím člověk nenajedl, brzy přichází pocit hladu,“ vysvětlil pro Euro.cz odborník na vývoj a složení potravin a jejich účinky na lidské zdraví, Jiří Hotzký. Dodal, že při častém používání žvýkaček je z důvodu tvorby „zbytečných“ enzymů riziko vzniku žaludečních vředů.
Sladší než cukr
V potravinářství se běžně používají intenzivní či nekalorická sladidla jako například aspartam či acesulfam, která jsou zhruba 200krát sladší než běžný cukr. Žvýkačky v tomto směru nejsou výjimkou. A ač se mnozí konzumenti mohou domnívat, že požívají-li potraviny „bez cukru“, svému tělu prospívají, ve skutečnosti mu prokazují spíše medvědí službu.
„Všechna syntetická sladidla jsou škodlivá. Mimo jiné způsobují pocit hladu, a tak často i tloustnutí. Klamou slinivku a další vnitřní orgány, které se zbytečně se sladkou chutí připravují na zpracování cukru. Tím je oslabujeme.“ dodává Hotzký.
Markéta Chýlková z Potravinářské komory ČR však obavy mírní. „V evropské legislativě je přesně stanoveno, jaká množství sladidel, jako je například aspartam, může být do jednotlivých potravin přidáváno. Sladidla mohou naprosto legálně sloužit jako náhrada cukru,“ uvedla pro Euro.cz.
Jak často žvýkáte žvýkačky?
Pravdou je, že sladidla tak, jako ostatní přídatné látky, musí projít předtím, než jsou schválena pro použití v potravinách, hodnocením EU. I přesto, že jsou v současné době povolená, jsou dlouhodobě podezřívána z toho, že přispívají vzniku autoimunitních onemocnění, cukrovky či depresí.
Nezdravý koktejl
V mnoha žvýkačkách se nalézají látky butylhydroxyanisol (BHA) a BHT (buthylhydroxytoluen), které se obvykle skrývají pod nevinnými zkratkami E320 a E321. Jde o potenciálně rizikové složky, endokrinní disruptory, tedy látky, které by mohly narušit hormonální soustavu. Nevhodné jsou zejména pro těhotné ženy a malé děti.
BHA je navíc v Japonsku i Kalifornii na seznamu karcinogenů a podezření z vlivu na vznik rakoviny je i u BHT. Podle výzkumů provedených na potkanech může koktejlový efekt, tedy konzumace těchto látek z různých zdrojů (například zmrzlina, majonéza apod.), přispívat ke vzniku rakoviny.
| Zajímavosti ze světa žvýkaček |
|---|
| Potřebu žvýkat měli již staří Řekové, kteří používali pryskyřici. Tu později nahradila nejrůznější semínka nebo koření, například hřebíček. |
| Žvýkačka v konzistenci podobné té dnešní vznikla v 19. století. Tehdy Američan Thomas Adams prováděl pokus s vulkanizací kaučukové šťávy. Místo materiálu na pneumatiky, který chtěl vytvořit, vyrobil první předchůdkyni současných žvýkaček. V roce 1871 si dokonce nechal patentovat stroj na jejich výrobu. |
| Do poloviny čtyřicátých let se žvýkalo hlavně v Americe. Evropané poznali chuť moderních amerických žvýkacích gum až po vylodění Američanů ve Francii. |
| Žvýkačky „bez cukru“ spatřily světlo světa v padesátých letech minulého století. |
| Dlouho se tradovalo, že spolknutí žvýkačky je nebezpečné, protože způsobí slepení střev. Od této teorie už se ale upustilo a má se za to, že spolknutí žvýkačky není škodlivé. Žvýkačka totiž ve vlhkém prostředí střev ztrácí lepkavost, bez potíží projde trávicím ústrojím a je vyloučena z těla. |
| Statistiky společnosti Wrigley ukazují, že Češi jsou velmi zdatní „žvýkalové“. Se spotřebou 128 žvýkaček na hlavu za rok jsou třetí v Evropě. |
Chýlková však konzumenty opět uklidňuje. Látky BHA i BHT podle ní prošly posouzením bezpečnosti u Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. „Pokud by zde byla jakákoli pochybnost o jejich bezpečnosti pro zdraví, v rámci principu předběžné opatrnosti by zcela jistě byla přijata příslušná opatření. V každém případě musí být tyto látky ve složení uvedeny,“ uvedla s tím, že každý spotřebitel si může zvolit, zda si potravinu s takovou látkou koupí či nikoliv. Dodejme ale, že kromě vzniku rakoviny celosvětově panuje podezření, že konzumace těchto látek může stát za vznikem dalších zdravotních potíží, třeba alergií.
Bolí vás hlava? Na vině mohou být žvýkačky
Že konzumace žvýkaček může zapříčinit i „obyčejnou“ bolestí hlavy, by možná napadlo málokoho. Právě žvýkání přitom může stát jak za běžnými bolestmi hlavy, tak vážnými migrénami. Prokázaly to například nedávné výzkumy provedené na dětech a teenagerech.
Doktor Nathan Watemberg z univerzity v izraelském Tel Avivu podrobil zkoumání třicet pacientů od šesti do 19 let, kteří trpěli migrénou nebo bolestmi hlavy a denně žvýkali žvýkačky hodinu, ale i více než šest hodin. Po měsíci bez žvýkačky 19 ze 30 pacientů uvedlo, že bolesti hlavy u nich zmizely úplně, sedm dalších účastníků výzkumu uvedlo pokles frekvence a intenzity bolesti hlavy. Pro ověření výsledků výzkumu těchto 26 pacientů znovu začalo žvýkačky žvýkat po dobu dvou týdnů. Všichni během několika dnů uvedli, že se jim potíže s bolestmi hlavy vrátily.
Jídlo v koši: nejvíce plýtvá „klimaticky zodpovědná“ nastupující generace
Že žvýkání skutečně může být příčinou bolestí hlavy, potvrdila redakci Euro.cz i auditorka bezpečnosti potravin Leona Petrová, která vychází ze zahraničních studií. Dlouhodobé žvýkání žvýkaček podle nich neúměrně zatěžuje čelistní kloub a zdrojem potíží může být i zmíněné umělé sladidlo aspartam, které se ve žvýkačkách nachází.
Žvýkáním k vysněné postavě?
Řada lidí žvýká v domnění, že touto nikterak náročnou činností zhubne, nebo alespoň nebude tloustnout. Jednak díky tomu, že když mají v ústech žvýkačku, těžko budou konzumovat potravu, jednak proto, že na práci čelistí, které jsou při žvýkání „v jednom kole“, je třeba vynaložit jistou energii, tedy spálit nějakou tu kalorii. Už málokdo si ale uvědomí, že právě žvýkačky mohou napomáhat tomu, že nehubne, či dokonce na váze přibývá.
Již zmíněná umělá sladidla, která jsou jednou z hlavních součástí žvýkaček, totiž paradoxně zvyšují chuť k jídlu a podporují ukládání tuků. A tedy i přibývání na váze. „Když někdo jí něco, co je sladké, ale co neobsahuje žádné kalorie, mozek dostává signál, že tělo ve skutečnosti nepřijímá dostatek energie, a chce více kalorií. Hledá tak uspokojení jinde a zkonzumuje i více kalorií,“ upozorňuje na rizika konzumace žvýkaček americká aktivistka a kritička potravinářského průmyslu, Vani Hari. Kromě mozku žvýkačky matou i trávicí systém.
„Když lidé žvýkají, nejedí, ale jen pro ten okamžik. Zvyšují si množství trávících šťáv, po jídle to je dobré, ale později to může přispívat i k pocitu hladu,“ vysvětlil pro Euro.cz Jiří Mlček z Ústavu analýzy a chemie potravin Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Dodal také, že lidé by měli konzumovat žvýkačky, stejně jako jakékoliv jiné potraviny, s mírou. A zejména dávat přednost méně průmyslově upravovaným potravinám a pokrmům.
Dále čtěte:
Od žvýkaček k marihuaně. Miliardář Wrigley objevil finanční půvab konopí
Rodinný byznys: šéf českého McDonald’s Rogacz shání tuzemské hovězí a papírová brčka
