Kombinace globálního oteplování a tlaku na udržitelné zemědělství vedlo portugalského zemědělce k tomu, aby se vrátil k dávnému způsobu chovu prasat. Mají volný výběh pod korkovými duby, ořešáky a olivovníky, kde mohou být ve stínu. V oblasti jižního Portugalska nezaprší až 9 měsíců v řadě a teploty se šplhají k 50 stupňům Celsia. Starodávný systém farmaření také lépe odolává požárům.
„Představte si vysoké stromy, jako jsou 40 metrů vysoké ořešáky, jak propouštějí světlo a získávají ze země vodu. Pod nimi korkové duby, jež dávají stín, a řada citrusových stromů a olivovníků. Vinná réva se plazí po stromech. Ovoce a ořechy zajistí potravu pro prasata, kuřata, krávy,“ představuje svou vizi Alfredo Cunhal. Odvolává se přitom na model, který v Portugalsku fungoval už za nadvlády Římanů.
Cunhal v jižním Portugalsku vlastní stohektarový pozemek, který zdědil po svém dědovi. Nyní se jej snaží přeměnit ze zarostlého pole, které bylo intenzivně obhospodařováno za pomocí hnojiv. Půda je nyní vyčerpaná a erodovaná.
Byli byste ochotni vzdát se masa kvůli ochraně klimatu?
„Zvířata jsou klíčem, jsou zásadní pro celý ekosystém i jako součást potravinového řetězce. Musí být v rovnováze se stromy. Prasata přirozeně půdu rozrývají a hnojí ji. Prase není jen zdroj masa, je to přítel přírody,“ vysvětlil svůj koncept radikálního zemědělství. Sám je vystudovaný agronom, přiznal ale, že se o tomto přístupu na vysoké škole nic nedozvěděl. „Za pět let studia zemědělství jsem nikdy neslyšel slovo ekologie.“
Místo monokultury různé druhy
Jeho předkové pozemek zbavili olivových hájů a začali s pěstováním obilných monokultur. Cunhal chce obnovit udržitelný systém zemědělství, který vydrží teploty dosahující i 49 stupňů Celsia a minimum vláhy. Přiznává, že obnova stromů bude trvat léta, ale krajina pak bude lépe vzdorovat suchu i požárům.
Na farmě už nyní pěstuje 40 druhů ovoce a ořechů. Odmítá zaměření na jednu nebo dvě plodiny. Aby farma profitovala, má vlastní řeznictví, pekařství i lis na olivy na výrobu oleje. Polovinu produkce prodají přímo spotřebitelům. Hlavním cílem farmy není navyšování produkce, výnosů z hektaru a růst zisků. Spíš jde o udržitelný přístup, který respektuje přírodu a okolní krajinu.
Odborník na potravinovou bezpečnost v OSN Patrick Caron zdůraznil, že tento přístup byl ještě před dvaceti lety považován za okrajovou a experimentální záležitost bohatých majitelů půdy, nyní se začíná prosazovat jako součást hlavního proudu a má zajistit produkci potravin i při změnách klimatu.
„Zástupci masného průmyslu se tomu dříve smáli, ale i velké firmy se připravují na změnu. Je možné přejít od hromadné výroby potravin ke kvalitnějším výrobkům,“ míní. Mix stromů a zvířat má být budoucností zemědělství, potvrdila Maria Helena Semedeová, zástupkyně ředitele Organizace pro výživu a zemědělství FAO.
Dále čtěte:
Evropský sen o energii ze Sahary stále žije. Do projektu Desertec vstoupily Čína a Saúdská Arábie
Bezemisní retro: plachetnice se vracejí do nákladní dopravy