V branži dojde ke změnám, kterých se chceme nejen účastnit, ale některé trendy i diktovat, říká nový šéf Českých Radiokomunikací
Michal Čupa se letos v dubnu vrátil z úspěšného kariérního výletu po zemích bývalého Sovětského svazu.
Důvodem byla nabídka vést České Radiokomunikace. „Terestrická televize je na vítězném tažení a bere tržní podíl jak satelitu, tak kabelové televizi. Je jasné, že právě proto má potenciál být nejvhodnější platformou pro volné kanály i nabídku placených kanálů,“ tvrdí Čupa. Zvětšovat podíl by jeho firma měla i v byznysu datových center a cloud computingu.
* České Radiokomunikace (ČRa) již nejsou na trhu pozemního televizního vysílání monopolním subjektem. Ostatní hráči však nedisponují zdaleka takovou silou. Jak se podle vás bude situace v branži vyvíjet v následujících letech?
Terestrika má v Česku do určité míry výjimečné postavení, protože její penetrace 57 procenty domácností a postavení oproti jiným platformám šíření televizního signálu je mnohem lepší než ve většině evropských zemí. V budoucnu lze čekat mnoho revolučních změn ve vnímání televize, především v souvislosti s přechodem na nový standard DVB-T2. Ten v kombinaci s internetem umožní interaktivitu, která v televizi vždy trochu chyběla. Spojí se tak dvě zdaleka nejsilnější média. YouTube, jenž existuje teprve osm let a přišel z internetu, je kuriózně už třetí největší televizí v Česku. Očekávám, že vývoj v médiích se urychlí. U televize trávíme v Česku dvakrát tolik času než na internetu. S DVB-T2 se k televizi přidá internet a tím interaktivita, což přinese úplně nové možnosti a Radiokomunikacím vítr do plachet, neboť dnes jsme nejenom jasným lídrem v oblasti rozhlasového a televizního vysílaní, ale máme i velký byznys v internetu, cloud computingu a datových centrech.
* Revolučních změn čeká branži asi víc díky stále významnější roli mobilního internetu…
Určitě. Koneckonců už dnes představuje více než 50 procent mobilních datových přenosů video. Proto očekáváme, že v této oblasti dojde k fundamentálnímu vývoji podpořenému zaváděním sítí rychlého mobilního internetu – LTE. To zjednoduší spojení našich televizí, počítačů i smartphonů, a to včetně interaktivity. A máte dost možná největší revoluci v oblasti médií vůbec. Vzniknou tak nové příležitosti, kterých chtějí České Radiokomunikace využít, diktovat některé trendy nebo je případně ze světa přinést svým zákazníkům do České republiky.
* Které novinky očekáváte u svých zákazníků, televizních kanálů?
Televize se dnes snaží zasáhnout do internetového prostoru, jak to ukazuje například služba Voyo, a zároveň internetoví hráči pokukují po „televizi“, jak to nejnověji vidíme třeba u Seznamu. Výnosy z televizní reklamy stagnují, a je proto pravděpodobné, že naši zákazníci budou mít stále více apetitu podívat se na další zdroje příjmů. Tudíž naše snaha pomoci zvětšit koláč výnosů okolo televize se může velmi dobře sejít s potřebou kanálů zvýšit či hledat nové zdroje příjmů. A nové technologie k tomu mohou zásadně přispět. Dynamika, kterou vidíme v mediální branži, je fascinující.
* Stále se hovoří o tom, že internet převálcuje televize i další mediatypy. Jaký vývoj očekáváte?
Teorie, kdo koho nebo co převálcuje, jsou většinou liché. Daleko více se ukazuje schopnost různých médií koexistovat a navzájem se doplňovat. Já to jednoznačně nevnímám jako souboj internetu proti televizi, nebo televize proti webu, ale mnohem více jako vzájemné doplňování těchto médií. Televize přinese svou silnou stránku, tedy především kvalitu obrazu a spoustu programů a své diváky, internet zase interaktivitu, možnost rychleji reagovat na potřeby uživatelů, což dnes televize umožňuje jen v omezené míře. To vše se rychle vyvíjí.
* Které nové technologie a služby to přinese do oboru?
Nejjednodušší, co nové standardy jako DVB-T2 přinesou, je daleko větší kvalita obrazu. Ilustrovat to může například náš společný pilotní projekt s Českou televizí, kdy testujeme formát Ultra HDTV (UHDTV), někdy označovaný jako 4K. UHDTV přinese čtyřikrát větší rozlišení než dnešní Full HD. S novým standardem DVB-T2 souvisí i to, že bude možné uvést na trh placenou televizi přes terestrické vysílání. Zatímco ještě vloni by to byl spíše technický experiment, dnes registrujeme velmi konkrétní poptávku od našich zákazníků, kteří požadují, abychom formát placené televize podporovali. To jen ukazuje, jak rychle se trh vyvíjí. Dobrá zpráva je, že právě v těchto dnech jsme obdrželi povolení od regulátora (Český telekomunikační úřad – pozn. red.) takovou službu testovat. Věříme, že existence placených kanálů (PayTV) umožní televizím dále rozšířit a zkvalitnit nabídku a vytvořit nový zdroj výnosů. Další funkce DVB-T2 zahrnují například hybridní televize spojující standardní televizní vysílání s přístupem k internetu, prostorový zvuk, mobilní příjem televize, 3D vysílání nebo super teletext, který je podobný webové stránce.
* Není paradoxní, že v souvislosti s videoobsahem na internetu a různými online videopůjčovnami se zvedá poptávka po šíření placeného obsahu tradiční formou?
Tak paradoxní to zase není, protože jak se říká, „content is king“. Content, tedy obsah, je klíčový. Internet je sice vynikající věc pro přenos informace z jednoho místa na druhé, přístup k informacím i zábavě a je skvělý, protože umožňuje dialog, ale kvalitní legální obsah zdarma prakticky neexistuje. Jak jsem již zmínil, v Česku přijímá 57 procent domácností terestrické vysílání. Je tomu tak zejména díky solidní a stále se rozšiřující nabídce bezplatných kanálů, ale i kvalitnímu pokrytí území. Terestrická televize je na vítězném tažení a bere tržní podíl jak satelitu, tak kabelové televizi. Je proto jasné, že právě terestrika má potenciál být nejvhodnější platformou pro volné kanály i nabídku placených kanálů.
* Můžete to vysvětlit?
Kdysi jsem zaregistroval dobré sociologické pozorování. Spousta lidí ve věku mezi patnácti až třiceti lety má ráda internet, interaktivitu, Facebook, Twitter atd., jenže jakmile založí rodinu, chtějí s dětmi koukat na večerníček. Najednou pro ně televize začne mít dimenzi, která pro ně dříve nebyla důležitá. Ostatně pokud se podíváme na země s největší penetrací internetu, jsou to paradoxně státy, kde se nejlépe daří i televizím. V USA nebo Dánsku, kde má internet skoro každý, nejvíce stoupla sledovanost televizí. A vedoucí internetoví hráči se stále aktivněji zabývají televizí.
* Čím si to zdůvodňujete?
Internet a televize si spolu – co se týká času diváka – ve skutečnosti nekonkurují, ale spíše se doplňují. Oblast, kde si dnes přímo konkurují, je trh reklamy. Ten, kdo nejlépe různé mediatypy zkombinuje, bude pro zadavatele reklamy atraktivnější.
* Radiokomunikace loni požádaly Český telekomunikační úřad o povolení na testování DVB-T2 a dostali jste je pouze na pracovní dny od 8 do 17 hodin. Co máte v plánu dál?
České Radiokomunikace v červenci získaly od Českého telekomunikačního úřadu povolení pokračovat v experimentálním vysílání ve standardu DVB-T2 z vysílače Žižkov v Praze. Diváci tedy budou moci v HD kvalitě sledovat programy ČT1, ČT sport, Prima Family a TV Barrandov. V rámci nově uděleného povolení pro experimentální vysílání budou probíhat také testy placené televize a ve spolupráci s Českou televizí i formátu televizního vysílání Ultra HDTV.
* Televizních přístrojů či set-top boxů, které jsou schopné DVB-T2 přijmout, je nicméně na trhu stále málo.
To je eufemismus. Obávám se, že na trhu takové přijímače dnes prakticky neexistují. K největšímu prodeji televizí dochází typicky před Vánocemi a na letošní Vánoce nebudou ještě televize s tunerem pro DVB-T2 na trhu. Při průměrné době života přijímače pět či šest let je zjevné, že část diváků bude přecházet na DVB-T2 pomocí set-top boxu. Samozřejmě čím dříve se stanoví termín přechodu na DVB-T2, tím jednodušší přechod bude. To je ostatně jedna z věcí, které se bude věnovat plánovaný Inovační workshop. Budeme usilovat o to, aby přechod neznamenal nepohodlí pro diváky.
* Které televizní stanice jeví největší zájem o DVB-T2?
Zájem mají ty největší.
* Vyjádřeno v číslech, jsou to tři velké televize?
Třeba tři.
* Formát DVB-T2 umožní kromě již řečeného nasadit do vysílacích sítí více kanálů. Lidově řečeno, lze do multiplexu naskládat více televizí?
Ano, umožní větší efektivitu využití kmitočtového spektra. Současné pásmo je prakticky vyčerpané, také proto je téma DVB-T2 aktuální. S tím souvisí i takzvaná Digitální dividenda 2, která umožní přesunout část pásma z televizí na mobilní služby, což je žádoucí pro všechny strany. Se spektrem je zapotřebí efektivně hospodařit.
* Kdy bude DVB-T2 v plném provozu?
Po roce 2015.
* Jak velké investice jsou s tím spojeny pro vaši firmu?
Taková čísla nekomunikujeme, ale rozhodně to bude vyžadovat významné investice dlouhodobého charakteru. A to nejen u nás, ale i u našich zákazníků, kteří se musejí na změnu technicky připravit. Faktem je, že někteří naši zákazníci už dnes připravují a vysílají své programy ve vysoké kvalitě HD, takže pro ně nebude přechod znamenat velké náklady. Většina investic už byla učiněna. Nedokážeme ale přesně říci, jaké investice obor televizí čeká. Ostatně to je také jeden z aspektů, které odborné veřejnosti osvětlí pilotní projekt.
* Evidujete zájem menších televizí vstoupit do současného klasického multiplexu DVB-T?
Každý kvartál se objeví noví zájemci a rekrutují se noví zákazníci. Samozřejmě je reálné, že trh v určitém momentu dosáhne nasycení a může dojít k poklesu zájmu. Anebo ke konsolidaci, protože trh je nyní velmi fragmentovaný. Ne všechny projekty, se kterými nás zájemci oslovují, se ukazují jako životaschopné. Některým se však daří velmi dobře. Příkladem z poslední doby je například nový kanál Óčko Gold, předtím TV Šlágr. Tyto nové televize jsou poměrně úspěšné.
* Jak velká část tržeb ČRa dnes přichází z klasického vysílacího byznysu?
Zhruba 60 procent. Zbytek je vyrovnaně rozložen mezi služby pro mobilní operátory a byznys informačních a komunikačních technologií (ICT), což jsou převážně datové, cloudové a telekomunikační služby.
* Která z těchto pomyslných tří noh prochází nejvýraznějšími změnami?
Mění se všechny tři, a to poměrně zásadně. V broadcastingu vznikají nové subjekty a také nové potřeby, jako například zmiňovaná placená televize či DVB-T2. V branži mobilních komunikací se objeví LTE, což představuje novou sadu požadavků pro mobilní operátory. Na vzestupné křivce je naše podnikání v oblasti datových center a cloud computingu. Primárně jsme ICT služby připravovali pro korporátní zákazníky, ale nyní nám začínají prorůstat jako horizontální platforma, která zasahuje směrem k mobilním operátorům, a budou se vyvíjet i k našim hlavním zákazníkům v broadcastingu. To nás samozřejmě těší a já to vnímám jako příležitost pro ČRa, protože jsme schopni obsloužit naše hlavní zákazníky z jednoho místa a poskytnout jim komplexní služby nejenom v oblasti vysílání. Je to také příležitost pro naše partnery, neboť nyní kromě přímého prodeje budujeme i nepřímé prodejní kanály.
* Snažíte se tedy s ICT nabídkou primárně oslovit televizní kanály, například že jim pronajmete datový prostor pro vysílání nebo záložní servery?
Přesně tak. Vše, co souvisí s obsahem, můžeme obsluhovat pomocí našich cloudů a dartových center. Pokud přejdu do terminologie cloudů, tak část nabídky může být v kategorii Infrastructure as a Service (IaaS), něco jako Software as a Service (SaaS). Nyní probíráme s našimi klienty potřeby jejich byznysu, abychom dobře pochopili, jaké jsou jejich okamžité i budoucí potřeby, porovnali řešení se zkušeností ze světa a ušili jim nabídku doslova na míru. Máme jasnou představu, co v tomto směru chceme dělat, co můžeme nabídnout. Jsem si jist, že infrastruktura, kterou disponujeme, je nejspíš to nejlepší, co lze v oblasti cloudů pořídit.
* Na jakou hodnotu by se ve střednědobé budoucnosti mohl zvýšit podíl datového byznysu na celkových tržbách?
Tento segment by měl být poměrně zásadním a rychle rostoucím příjmovým pilířem. Dovedu si představit, že v horizontu tří až pěti let bude představovat kolem 30 procent výnosů.
* Nové peníze?
Tak to vypadá z dnešního pohledu, nicméně část objemu přibude transformací jiných byznysových segmentů.
* Tudíž výhled celkového objemu tržeb Radiokomunikací je očekáván jako přinejmenším stabilní?
Určitě ano.
* Majitel ČRa, společnost Macquarie, investoval do ruských telekomunikačních a vysílacích věží…
Macquarie v Rusku vlastní více typů infrastruktur, nejenom věže. Mají podíl v některých elektrárnách a dalších aktivech energetiky. Řekl bych, že se dívají na všechny typy infrastruktury, nejenom našeho typu.
* Existuje potenciál synergie mezi ČRa a ruskými aktivitami Macquarie?
Koncentruji se na ČRa, ale budu se snažit pomoci Macquarie v Rusku tam, kde to bude mít smysl. A naopak, zkušenosti z tamního trhu nám nepochybně pomohou v Česku i jinde. V Rusku aktuálně probíhá zajímavá diskuse o nákupu věží od mobilních operátorů. V minulosti bylo pro mobilní operátory vlastnictví věže strategickým nástrojem, prvkem konkurenční převahy, protože pokrytí hrálo významnou roli. Dnes ale mají všichni operátoři velmi dobré pokrytí a z dříve strategického aktiva se stává pouhá nákladová položka. Mobilním operátorům lze výhodně nabídnout odkup věží, případně vytvoření společné firmy s cílem věže optimalizovat. To je diskuse, která probíhá v Rusku, to je zkušenost ze světových trhů. Nevidím důvod, proč by tato praxe neměla oslovit mobilní operátory v Česku. Mobilní provozovatelé v tuzemsku provozují na patnáct tisíc věží či takzvaných rooftopů, tedy míst s vysílačem.
* Předpokládáte, že by šly Radiokomunikace do takového byznysu přímo, nebo jako poradce vlastníka z Macquarie?
Takové úvahy jsou předčasné. Případné aktivity v tomto směru jsou předmětem debat, které nejsou jednoduché, protože ve hře visí obrovské majetky. Nicméně pokud se podíváte, jak to funguje ve světě, tak se vyprofilovaly dva modely. Buď to „věžařská“ koupí a provozuje, případně dobuduje (nebo eliminuje) další věže. Anebo několik operátorů vytvoří joint venture, do něhož vloží své věže. A ty někdo spravuje.
* Probíhají již jednání s operátory? Jaké jsou jejich reakce?
Podobné možnosti budoucího rozvoje se operátorům už prezentovaly. Jsem přesvědčen, že myšlenka sama o sobě je dobrá, navíc ověřená ze světa, kde takových společností existuje mnoho. Například Macquarie má podíl v takové firmě v Rusku, ve Velké Británii a v dalších zemích. Momentálně ale možná není ta pravá doba na negociaci – z důvodů makroekonomických, a především lokálních, protože se stále řeší aukce kmitočtů a případný vstup nového operátora. To je z pohledu načasování nešťastné. Takže teď zřejmě musíme čekat. Nemyslím, že by právě teď v době probíhající aukce došlo k zásadnímu pohybu.
* Předpokládáte, že se objeví jiný zájemce o vybudování čtvrtého operátora než PPF?
Upřímně řečeno, byl bych velmi překvapený. Trh je opravdu malý, je saturovaný a kontrolovaný velkými a kvalifikovanými hráči. Dokážu si představit investory nebo telekomunikační firmy, které mají zájem o další expanzi, ale ne na trhu velikosti České republiky.
* Z české telekomunikační branže jste odešel v roce 2002. V jaké „formě“ byl, když jste se do lokálního telekomunikačního byznysu letos v dubnu vrátil?
Když jsem tehdy odcházel, byl ruský telekomunikační trh oproti českému výrazně pozadu. Dnes je výrazně vepředu. Jeden příklad za všechny: mobilní signál LTE (sítě čtvrté generace – pozn. red.) nyní funguje v 39 ruských městech a koncem loňského roku užívalo služeb LTE takřka milion zákazníků. Sám jsem LTE používal již vloni za měsíční paušál – bez nějakých restrikcí a omezení – zhruba 850 rublů měsíčně, tedy za přibližně pětistovku českých korun. Vše fungovalo výborně, dokonce jsem doma odhlásil ADSL a používal LTE na všechny běžné činnosti včetně toho, že jsem prostřednictvím mobilního připojení sledoval filmy. Byl jsem velmi spokojeným zákazníkem a měl jsem pocit, že za své peníze dostávám dobrou hodnotu.
* Kde vidíte problémové místo v rámci Česka? Může za to oligopol operátorů, nebo slabý regulátor?
Vrátím se ještě zpět do Ruska. Na tamním trhu je mobilní volání dlouhodobě levné, tamní operátoři pracují s ARPU (průměrná útrata na zákazníka – pozn. red.) kolem deseti dolarů, tedy asi dvou stovek. To je výrazně méně než v případě českých operátorů. Samozřejmě to souvisí s velikostí ruského trhu. Nejen rozměr trhu, ale také velikost území, které je překvapivě dobře pokryté včetně oblastí, kde prakticky není žádná populace. Co se týká českého mobilního trhu, ten silně stagnoval, nicméně v poslední době se začal hýbat dopředu. Něco podobného jsme viděli i v Evropě. Je dost možné, že za poslední tři čtyři měsíce urazil lokální trh větší vzdálenost než za celá léta předtím. Ale nemyslím si, že to je spojené s mým návratem z Ruska, za tím budou stát jiné faktory (smích).
* Zřejmě máte na mysli zavedení plošných paušálů, zmiňovanou aukci kmitočtů pro pásmo LTE a vybudování čtvrtého operátora…
Jsem přesvědčen, že tím teprve začala hektičtější doba. Navíc je dost možné, že se budou dít v telekomunikacích další zajímavé věci, například se proslýchalo, že T-Mobile koupí GTS, před časem získal T-Mobile systémového integrátora T-Systems. Také mezi operátory se mění vztahy, zatímco dříve byly antagonistické, dnes tu máme daleko více kombinace konkurence, ale i spolupráce. Ono cenově rozumné doufám zahrnuje, že je to projevem zdravého hledání rovnováhy mezi snahou přinést dostupné služby, ale zároveň neztratit schopnost investovat do nových technologii, sítí a služeb.
* Myslíte, že v případě LTE mohou operátoři sdílet své sítě?
Teoreticky si to dovedu představit.
* To by pro ČRa znamenalo ohrožení částí tržeb, ne?
Výrazně ne, protože u LTE platí jedna ohromně zajímavá věc týkající se kvality pokrytí a připojení. V případě hlasových služeb není kvalita vyloženě určující faktor, který vede zákazníka ke změně poskytovatele. Tím hlavním faktorem je cena. Zkušenost ze světových trhů včetně ruského jednoznačně ukazuje, že u LTE naopak není rozhodovacím faktorem cena, nýbrž daleko více kvalita pokrytí. A typicky se stává – opět zmíním Rusko – že se operátoři, kteří začali pokrývat převážně velká města, dostali pod obrovský tlak nespokojených zákazníků pro špatné pokrytí mimo velká města. Zákazníci si zvyknou na rychlá data ve městě, a když poté vyjeli na „dáču“, zjistili, že tam datové služby nejsou v dostatečné kvalitě, což je neakceptovatelné. Tudíž mne to vede k názoru, že operátoři sice mají představy, kolik věží a rooftopů budou pro LTE potřebovat, ale život může ukázat, že vhodných míst pro své systémy budou potřebovat mnohem více. Na dané téma se s vámi vsadím, o co chcete (smích). Lidé, kteří zaplatí za smartphone 20 tisíc, stejně jako zákazníci, kterým přes mobilní síť běží firemní komunikace, nebudou tolerovat, že 30 kilometrů od Prahy služba nefunguje. Zákazník mobilních dat bude náročný. Radiokomunikace jsou s to pomoci s pokrytím. Takže já čekám pro ČRa byznysu více. Jsme tady a jsme připraveni pomoci.
* Jedním ze symbolů ČRa je vysílač Ještěd, který v září oslaví čtyřicáté výročí. Jaké máte s vysílačem, hotelem a restaurací úmysly?
Je připraven rozpočet na celkovou rekonstrukci v hodnotě asi 100 milionů korun, což není uskutečnitelné, byť jsme v posledních letech investovali do úprav zázemí již téměř 50 milionů. Snažíme se však najít východisko – obnovili jsme jednání s Libereckým krajem o případném odkupu, současně zjišťujeme, co by obnášel zápis Ještědu do seznamu kulturního dědictví UNESCO. l
Michal Čupa (53) • Absolvent ČVUT Praha a Technické univerzity v nizozemském Delftu. • Kariéru odstartoval v SPT Telecom, tehdejším monopolním provozovateli pevných linek (později Český Telecom, dnešní Telefónica). • V druhé polovině devadesátých let se propracoval až na pozici viceprezidenta Telecomu pro sítě a služby s přidanou hodnotou, byl zodpovědný za modernizaci sítě, a především stál za zrodem prvního specializovaného tarifu pro vytáčené připojení k internetu. • Od roku 1999 do 2004 byl generálním ředitelem alternativního operátora Contactel, spadajícího pod dánskou společnost TDC TeleDanmark. • První zahraniční štací byla pozice výkonného ředitele ruského operátora Golden Telecom, poté se na rok vrátil do pozice šéfa českého Microsoftu. • Následovaly ředitelské mise v ruském Microsoftu, Azertelekomu, moskevském zastoupení Nokia Siemens Networks a naposledy v ruské společnosti IBS DataFort. České Radiokomunikace Páni vysílačů
České Radiokomunikace (ČRa) jsou největším subjektem na českém trhu šíření televizního a rozhlasového signálu. Firma vlastní bezmála tisícovku vysílacích věží, dokrývačů či antén pro vysílání rádia, televize a signálu mobilních operátorů. ČRa vznikly v roce 1963 pod názvem Správa radiokomunikací, v roce 1994 se firma transformovala na akciovou společnost. V roce 2001 pak byla zprivatizována a současně s tím změnila podnikatelské zaměření na poskytování telekomunikačních a vysílacích služeb. O pět let později ČRa převzaly fixního telekomunikačního operátora Tele2, nicméně v roce 2009 odprodaly celou divizi maloobchodních telekomunikací společnosti T-Mobile. Během této doby Radiokomunikace budovaly dvě sítě, takzvané multiplexy, pro televizní vysílání ve formátu DVB-T, v roce 2010 převzaly provozovatele třetího digitálního multiplexu Czech Digital Group (CDG). Předloni do ČRa vstoupila jako finanční investor globální investiční skupina Macquarie Infrastructure and Real Assets Europe, celkový objem transakce dosáhl čtrnácti miliard korun. Vloni pak ČRa vstoupily do nového podnikatelského segmentu – na trh informačních a komunikačních technologií – když začaly nabízet ICT služby na bázi cloud computingu. l
Po celém Česku je v tuto chvíli asi 15 tisíc věží – základnových stanic operátorů, o které se musí někdo starat.
Profil manažera Neobvyklá vášeň: Rusko
Když na začátku roku 2004 opouštěl Michal Čupa českou telekomunikační firmu Contactel a odcházel do Moskvy šéfovat alternativnímu fixnímu operátorovi Golden Telecom, stěhoval se do ruské metropole „jen“ za novou profesní výzvou. Jenže během uplynulých devíti let se ryze profesní angažmá na Východě změnilo v osobní, až emoční záležitost. „Zpočátku bylo Rusko hodně drsnou zkušeností. Časem jsem to ale začal vnímat jako dobrou školu života a poslední část mého tamního působení byla vyloženě potěšující. V Moskvě jsem se nejen zabydlel, ale také jsem se do tohoto města zamiloval. Je to fantastické místo a celkově je Rusko extrémně zajímavou zemí, kde se člověk nenudí,“ hodnotí své působení v postsovětských zemích. Z Golden Telecomu si sice ještě „odskočil“ zpět do Prahy, když rok řediteloval české pobočce Microsoftu, ale jakmile od tohoto softwarového gigantu dostal nabídku stát se šéfem ruské pobočky pro online služby, nebylo co řešit. Po profesní, ale i lidské stránce. „Přístup Rusů k Čechovi je obecně jiný než třeba k Američanovi i proto, že je pro ně důležitý prvek slovanství. Byznysově je zase Moskva a celý bývalý Sovětský svaz skvělým trhem, Rusové jsou dynamičtí, mají tah na bránu a vůli vydělávat peníze pro firmu i sebe,“ vzpomíná Čupa. Z ruského Microsoftu, který pod jeho vedením zvedl online tržby z téměř nuly na 250 milionů dolarů, se vydal na roční misi do Baku, kde jako ředitel nově vzniklého operátora Azertelekom budoval síť datových kabelů v Ázerbájdžánu a kolem celého Kaspického moře. Poté zase „zavolala“ Moskva a Čupa se na dva roky upsal tamnímu zastoupení společnosti Nokia Siemens Networks, budující mobilní sítě. Před rokem se přesunul do IT branže, když se stal ředitelem počítačové společnosti IBS DataFort. Ve firmě, která se řadí mezi pět největších poskytovatelů IT služeb na ruském trhu, začal především budovat nové služby založené na cloud computingu. Největším dilematem jeho profesní kariéry bylo, zda zůstat v Moskvě, která se stala jeho domovem, nebo se vrátit za rodinou do Prahy. Od majitelů Českých Radiokomunikací (ČRa) dostal nabídku převzít firmu po odcházejícím šéfovi Kamilovi Levinském, kterou po delší úvaze přijal. „Ještě týden předtím jsem vůbec neuvažoval, že bych se vrátil do České republiky. Ale nabídka takové firmy, jako jsou Radiokomunikace, mne přesvědčila se pro ten krok rozhodnout,“ vysvětluje. „Strávil jsem na Východě třetinu svého profesního života a byly to ty nejlepší roky v kariéře,“ přiznává čerstvě třiapadesátiletý manažer. V Moskvě si stále drží pronajatý byt, a jak jen to jde, vyráží tam strávit víkend, podobně jako Moskvané jezdí na „dáču“, tedy na chalupu. „V minulosti jsem Rusy nesnášel, ale dnes je zbožňuji. Ač se to zvenku nezdá, mají v sobě čistou slovanskou duši,“ dodává a jde si zamluvit letenku na příští víkend. S Aeroflotem.
O autorovi| Vadim Fojtík Ondřej Hergesell • fojtik@mf.cz • CIO Business World
