Menu Zavřít

Radní Plamínková: Víme, kam s penězi

8. 9. 2016
Autor: ČTK

Praha měla využít příznivé finanční situace, dát město do pořádku a vykupovat pozemky. Pro řádné fungování města je to naprosto zásadní, říká pražská radní Jana Plamínková (Trojkoalice).

Když náměstkyně pražské primátorky odpovědná za rozpočet zkraje týdne slavnostně oznámila, že hodlá předčasně splatit dluhy, protože Praha je bohatá víc než je zdrávo, zdaleka nesklidila jen pochvalu. A to ani od koaličních partnerů ČSSD a Trojkoalice. Ukázalo se, že pro svůj plán nemá Eva Kislingerová u jednotlivých radních předjednanou podporu. A ti její zdůvodnění - že pro devět miliard nemá jiné smysluplné využití, jelikož oni neumějí čerpat rozpočet na investice – nenechali bez odezvy. Z vyjádření radních se zdá, že projekty a nápady by na rozdíl od ochoty strážkyně kasy peníze jim na ně dát, byly. O tom, jak to na radnici chodí, jsme mluvili s radní Janou Plamínkovou, která má na starosti technickou vybavenost a životní prostředí.

Praha nemá, kam investovat miliardy, začne proto splácet dluhy. Alespoň to tvrdí náměstkyně primátorky Kislingerová (ANO). Odpovědnost za to, že není kam dát peníze, nesou prý jednotliví radní, takže i vy. Opravdu se z deseti miliard podařilo vyčerpat do července jen dvě? Jak je to možné?

Moc nerozumím tomu, proč se v pololetí veřejně a přes média řeší čerpání rozpočtu. Nikdy se to nedělalo. Většina akcí začíná až na podzim, protože se je dřív nedaří vysoutěžit. To platí bohužel už léta letoucí. Nelze tedy usuzovat, že když jsou nyní vyčerpané na investice dvě miliardy, na konci roku to bude čtyři. A ukazovat na jednotlivé radní mi připadá nefér. Když jsme na radnici před rokem a tři čtvrtě přišli, našli jsme prázdné skříně. Například v mé gesci si odnesl můj předchůdce všechny papíry. Jen dát je znovu dohromady zabralo fůru času. Na investičním odboru, který můj předchůdce těsně před volbami rozdělil na dva, byl totální chaos a nic, ale opravdu nic nefungovalo. Projekty z minulého volebního období téměř neexistovaly, co se tu celé čtyři roky dělalo, to opravdu nevím.

Nyní připravujeme desítky a desítky projektů, ale chvíli to trvá. Každý, kdo něco staví, ví velmi dobře, že za rok a tři čtvrtě vysoutěžit projektanta, udělat projekt, získat územní rozhodnutí, stavební povolení, vysoutěžit zakázku a zrealizovat ji tak, aby se zaplatila a tím se z rozpočtu vyčerpaly peníze, je prostě zhola nemožné. Na odborech nám také chybí spousta lidí – nikdo se nehlásí, protože v soukromé sféře dostanou mnohem lepší peníze. Ti lidé, co máme, jsou pak logicky přetíženi. Hrozně se nám také protahují výběrová řízení, firmy dávají donekonečna dotazy, napadají soutěže. Jen vysoutěžit kolektor Hlávkův most tak trvalo rok.

Starostové ale poukazují i na to, že se projekty zadrhávají i v samotné radě města, tedy u politiků.

A mají pravdu. Předchozí rada nastavila neskutečně složité procesy. Za Pavla Béma měli šéfové jednotlivých odborů obrovskou moc – moc podepisovat téměř všechno. Na případu tunelu Blanka a dalších se ukázalo, jak je to zneužitelné. Politici TOP 09 tedy přenesli všechno rozhodování na sebe. A ukázalo se, že ani to není řešení, protože všechno trvá strašně dlouho. Já jsem měla mnoho měsíců na radě problém prosadit výkupy pozemků, aby se mohla stavět technická vybavenost.

Některým kolegům v radě prostě trvalo nějakou dobu, než pochopili, že bez toho nejde stavět. Tady vám mohu hezky dokumentovat, proč jsou zpožděné dvě největší investiční akce do výstavby kanalizací. Loni mi třikrát v radě neprošel projekt kanalizace v Suchdole proto, že tam mají negativní postoj k navrhované variantě Pražského okruhu. Na Praze 13 se zase má v jedné lokalitě postavit vodovod, kanalizace, osvětlení a rekonstruovat vozovky za 80 milionů. I přes důkladné zdůvodnění záměru, kdy občanům hrozilo odpojení od zdroje pitné vody, trvalo téměř půl roku některé radní o tomto záměru přesvědčit… Oba projety již nyní běží, ale bohužel s půlročním zpožděním.

Slyšela jsem, že často bojkotuje takové tisky právě paní náměstkyně Kislingerová. Je to pravda?

Ano a nemohu říci, že bych chápala proč. Těžko lidem vysvětlovat, proč se to děje, když se zároveň veřejně deklaruje, že má Praha 39 miliard korun na účtech a neví, co s nimi. Jsou-li peníze, tak ať se za ně postaví to, co lidé nejvíc potřebují, tedy kanalizace, vodovod, chodníky, ulice, veřejné osvětlení, parky, školy a školky, tělocvičny, domovy seniorů, sociální byty…

Takže má Praha má splatit dluh 8,5 miliardy u Evropské investiční banky, protože chybí smysluplné připravené projekty? Radní Dolínek (ČSSD) tvrdí, že nikoliv.

Ale já myslím, že projekty jsou. Například v odboru ochrany prostředí máme spoustu rozjednaných projektů, jen musí být vůle od strážce kasy tyto peníze uvolnit. Na podzim 2015 mi byl rozpočet pro ochranu prostředí poměrně značně seškrtán, tak jsme mnohé projekty ani nepřipravovali, protože jsme měli pocit, že na to nejsou peníze. A myslím, že by Praha měla rovněž využít příznivé finanční situace a vykupovat pozemky. Pro řádné fungování města je to naprosto esenciální.

Chtěla bych např. vykoupit rybník Šeberák, kde máme obrovské problémy se soukromým majitelem. Chce tam stavět přístav pro hausbóty. V Řeporyjích by se dal vykoupit pozemek již nefungujícího kamenolomu, kde by mohl vzniknout nádherný přírodní areál s koupáním, kdyby se vykoupil lom. Na Botiči by bylo potřeba vykoupit pozemky, aby se ochránila zeleň a mohly se postavit protipovodňové ochrany. Na prodej je Šalamounka, kde by mohl být nádherný park. To je jen pár příkladů. Spoustu nápadů budou mít i další radní. Také městské části mají připravenou spoustu projektů, které lze ihned realizovat. My víme, kam s těmi penězi.

Na Císařském ostrově měl vzniknout park. Město mělo vykoupit soukromý pozemek a prý se to zase nějak komplikuje.

Ano. Snažila jsem se prosadit výkup pozemku TJ Žižka, ale neschválilo ho červnové zastupitelstvo, protože členové hnutí ANO a skoro celá opozice byli proti. Je to škoda, protože to mohl být moc pěkný park. Vize, jak by to tam mělo vypadat, máme, ale bez toho pozemku půjdou těžko uskutečnit. Zkrátka: peníze jsou kam smysluplně dát. Město by mělo vlastnit lesy, louky, rybníky, všechny komunikace, veřejné prostory.

Pokud jsou zdroje, je ta správná chvíle. To je koncepční věc. Bez toho se zeleň a vůbec veškeré veřejné statky ochraňují špatně. Když tyto věci vlastní soukromník, vždy budou problémy…On se logicky snaží o výnos, zhodnocení a město se s ním dostává do střetu. Byla bych moc ráda, kdyby se příští rok vytvořila v rozpočtu významná položka na výkupy – minimálně ve výši 300 mil. Kč. Když jsou peníze, dejme město do pořádku. Kdy jindy?

Městské části namítají, že ony mají připravené projekty i se stavebním povolením a nikdo jim nechce dát peníze. Je to pravda?

Není. Myslím, že letos je pro městské části situace zdaleka nejlepší za poslední roky. V březnu dostali peníze na školství, v červnu byla ještě dodatečná dotace na školské projekty, nyní – pokud to schválí ve čtvrtek zastupitelstvo HMP – získají peníze z projektů technické vybavenosti, o kterých je jasné, že je letos město nestihne zrealizovat. V úterý jsem totiž předložila na Radu řadu tisků s převody financí pro městské části za 307 milionů Kč. Všechny tyto tisky naštěstí prošly. Městské části mají ovšem připraveno projektů za daleko více peněz, ale to už by musela z rozpočtu uvolnit paní náměstkyně Kislingerová.

Jak hlasovala paní Kislingerová?

Někdy pro a někdy se zdržela.

Takhle to ale vypadá, že se na magistrátu nic nedělá.

To není pravda. Stavíme novou čistírnu odpadních vod, což je veliká akce. Ve Stromovce se realizuje výstavba nových rybníků – největší akce za posledních sto let. Zrekonstruoval se kus Letné. Odbor ochrany prostředí vůbec realizuje celou řadu pěkných akcí, které zlepšují život lidí. Začíná výstavba kolektoru na Hlávkově mostě. Akcí se připravuje opravdu hodně, mimo jiné rekonstrukce Malostranského náměstí, Palachova náměstí, Karlova náměstí, Vinohradské ulice, Klapkovy ulice, Vítězného náměstí. Jde o obrovské množství projektů, které jsou ale poměrně složité a dlouho trvají.

Ti, kdo přijdou po nás, budou mít žně. Ono je prostě mnohem náročnější udělat stovky menších projektů než jednu Blanku. Je ale potřeba říci, že někdy peníze zbývají i proto, že se nevyhazují. My šetříme, obracíme každou korunu. Například na parku U Čeňku v Praze 14, což je jeden z největších parků, který se v poslední době podařilo udělat, se ušetřily desítky milionů. Stavět se dá i levně, jen se musí chtít.

Co se děje v Praze? Čtěte Euro.cz!

Kauza opencard: Svoboda a Hudeček dostali podmíněné tresty

bitcoin školení listopad 24

Zbývající část Pražského okruhu se začne stavět do tří let

Renata Chmelová: Ze Senátu chci lepit díry v komunálu


  • Našli jste v článku chybu?