Jinak mezi nimi věkově leží celé půlstoletí. Nejen věkově, ale i názorově. Zatímco Schwarzenberg coby předseda zahraničního výboru vyjel podpořit Ukrajince na náměstích a jeho nástupce Jan Kohout koná spanilé jízdy po všech světadílech v domnění, že tím otevře stavidla českého exportu, Kurz si už jako státní tajemník na vnitru našel mnohem potřebnější agendu – integraci cizinců.
Tu bude mít na rozdíl od šéfů české diplomacie v popisu práce i nadále. Mimochodem, rakouské zamini se oficiálně jmenuje „spolkové ministerstvo pro evropské a mezinárodní záležitosti“. Začleňování migrantů do společnosti je možná víc „evropskou záležitostí“ než všechny bruselské summity dohromady.
U nás nic takového nehrozí. Naše zamini cizincům dá razítko, aby mohli přijet, vnitro tu strpí jejich přítomnost, ministerstvo práce prozkoumá, zda na danou pracovní pozici nemá raději nějakého etnického Čecha. Pak tu máme Tomia Okamuru, který jim vysvětlí, že je třeba držet pusu a makat.
Ale starat se o to, aby se naučili jazyk a neskončili v ghettu, kde přijdou do styku leda tak se svými mafiánskými krajany? Integrace je úkol meziresortní, což je v české státní správě hezký eufemismus pro složitou strukturu, která v praxi nefunguje.
Schwarz macht geil
Sebastian Kurz v roce 2010 objížděl Vídeň s černým Hummerem a rozdával z něho černé kondomy. Schwarz macht geil, černá tě rozrajcuje, provokoval Rakušany všeho věku.
Zatímco tehdy byl většině lidí jako mladé ucho pro smích, za dva roky, co je státním tajemníkem, ukázal, že politika přínosná pro další generace se dá dělat i ve vší tichosti.
Pro Černínský palác by nejmladší ministr zahraničí v dějinách EU mohl být dobrým příkladem, že zahraničí nemusí nutně ležet tisíce kilometrů daleko, ale hned dole u Vltavy. A že jsou i jiná, řekněme rajcovnější témata, než ekonomická diplomacie.
Čtěte další komentáře Blahoslava Hrušky:
