Státní pokladna Ministr financí Andrej Babiš (ANO) má pocit, že nemá potřebná data, aby mohl vyjednávat s jednotlivými ministry při sestavování rozpočtu. Nevidí v reálném čase, za co utrácejí. Informace by měl mít v okamžiku, kdy začne fungovat projekt státní pokladny tak, aby v ní bylo i účetnictví celého státu. Ministerstvo financí se teď snaží rozpohybovat informační systém, za který stát už zaplatil téměř pět miliard. „V Rakousku stála státní pokladna třikrát méně než u nás, zato má všechny funkce doporučené Světovou bankou. Tam jsme se inspirovali. Po předchozích vládách jsme zdědili hodně drahý polotovar,“ říká náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht.
Jediné, co v tuto chvíli totiž naše státní pokladna umí, je příprava rozpočtu a jednou za rok stáhnout výkaznictví jednotlivých resortů. Přitom od začátku se počítalo, že bude využitelná právě pro účtování státu (dnes má 250 úřadů každý svůj vlastní účetní systém), řízení státního dluhu nebo řízení likvidity státu. Zjednodušeně řečeno, aby stát nemusel vydávat dluhopisy v okamžiku, kdy mu na jiných účtech leží peníze. Do tzv. cash poolingu by měly být zahrnuty například i zdravotní pojišťovny. Ministerstvo se aktuálně chystá vyjednávat s Českou národní bankou o zlevnění řízení plateb (roční výdaje se pohybují kolem 165 milionů). Pokud by se to nepodařilo, mohla by státní pokladna provádět do budoucna i platby státu.
Aktuálně finance chystají s pěti úřady, kterým končí smlouvy na účetní systém, pilotní projekt zapojení do jednotného informačního systému. V roce 2017 by v něm měla účtovat už všechna ministerstva, kraje nebo obce by měly mít přístup dobrovolný. Na státní pokladnu by se měly navázat i centrální nákupy státu, evidence budov státu (tzv. CRAB), a pokud se ministerstvu pro místní rozvoj podaří zprovoznit Národní elektronický nástroj pro zadávání veřejných zakázek (tzv. NEN), pak v určité míře i ten.
