Evropskou jedničkou v biopotravinách je jednoznačně Rakousko. Nejen díky podpoře státu a propracovanému marketingu, ale i zapojením obchodních řetězců tam přes dvacet tisíc biofarmářů obdělává pětinu zemědělské půdy. A nedaří se jim zle.
Foto: Osterreich Werbung
Ještě před 30 lety se biozemědělcům v Rakousku smáli a považovali je za podivíny. Dnes je díky nim tato podalpská země evropskou jedničkou v biozemědělství. Má největší podíl zemědělské půdy obdělávané podle biostandardů a největší počet biozemědělců na jednoho obyvatele. To vše díky propracovanému systému státní podpory a marketingu.
K podivínům patřili i manželé Ederovi z hornorakouského městečka Sarleinsbach. Necelých 15 kilometrů od českorakouských hranic proměnili v roce 1980 do té doby klasický statek na biofarmu. V mlýně, který na statku postavili už v roce 1957, začali mlít bioobilí a v pekárně z něj péct biochléb. Nejdříve ho prodávali pouze na statku. Teď ho lze koupit po celém Rakousku a ochutnat ho mohou i obyvatelé bavorského Mnichova.
Pekárna Ederových dnes zaměstnává 68 lidí a každý rok zpracuje 900 tun bioobilí, které jí dodává 90 místních biofarmářů. Z původně osamoceného rodinného statku se stalo centrum, díky němuž se v tamním kraji biozemědělství daří.
Pro bio do supermarketu
Ještě na konci 80. let působilo v Rakousku několik stovek biofarmářů. Do poloviny 90. let se jejich počet zdesetinásobil a postupně se vyšplhal až na dnešních více než 20 tisíc. Celkem hospodaří na 20 procentech zemědělské plochy. Pro srovnání, v celé Evropské unii jsou to v průměru čtyři procenta. V Česku obdělává necelých tři tisíce biofarmářů 10 procent půdy.
Raketový růst rakouského biozemědělství nastartovala podpora státu a zapojení velkých obchodních řetězců, které přišly na trh s vlastními značkami biopotravin. Od státu začali zemědělci, kteří přeměnili své konvenční podniky na biofarmy, dostávat vyšší dotace, a to nejen na produkci, ale i na investice a podporu prodeje. Další peníze jdou na vzdělávání a poradenství.
Masové rozšíření biovýrobků do supermarketů a diskontních prodejen zvýšilo povědomí obyvatel o biopotravinách. „Obrat z prodeje biopotravin s naší značkou „Ja, natürlich“ nám dlouhodobě roste dvouciferným tempem. V nabídce máme 650 bioproduktů, s nimiž uděláme roční obrat 223 milionů eur,“ chlubil se před rokem Werner Wutscher, ředitel společnosti Rewe, která provozuje řetězce Billa, Merkur a Penny. Do budoucna by mohl vzrůst podíl biopotravin na celkovém obratu v obchodech Rewe na 30 procent. „Kdyby mi to někdo řekl ještě před čtyřmi lety, vysmál bych se mu. Ale ten potenciál je obrovský,“ říká Wutscher. Podobně hovoří i zástupci ostatních řetězců. Mají pro to důvod. Skoro dvě třetiny všech biopotravin se v Rakousku prodá právě v supermarketech a diskontech.
| Téma: Česko prožívá BIOBOOM |
- Bio dobývá pole i supermarkety
- Rakousko: evropská biovelmoc
- Ratibořický biozázrak nesází jen na chov koz
- Tom Václavík: Biopotraviny si může dovolit prakticky každý
- CountryLife: Životní filozofie jako byznys
- Petr Krogman: Srazili jsme ceny biokuřat na polovinu
Na řadě jsou restaurace
Dvě třetiny rakouských biozemědělců jsou členy některého biosvazu, které se mimo jiné starají o marketing biovýrobků. Bio Austria, největší z nich, zastupuje zájmy 13 tisíc farmářů. „O odbyt výrobků a napojení na obchodníky se starají vlastní odbytové firmy, které si zemědělci a výrobci zřizují,“ vysvětluje Karl Erlach, šéf Bio Austria Dolní Rakousy.
Ederovi ze Sarleinsbachu už v roce 1987 stáli spolu s dalšími 12 zemědělci u zrodu hornorakouského svazu Erde & Saat. Tento svaz pomáhá podobně jako ostatní bioorganizace zemědělcům s podporou prodeje, nabízí školení a poradenství. Zároveň ale vytváří základnu pro další spolupráci místních biozemědělců při zpracování surovin a výrobě biopotravin. Díky svazu vznikla nedaleko Sarleinsbachu sýrárna, která zpracovává biomléko od místních producentů. Podobně si Ederovi vytvořili síť dodavatelů obilí pro svůj mlýn a pekárnu.
Prvořadým cílem bioorganizací je momentálně snaha dostat více biopotravin do restaurací. Marketingová společnost
AMA-Marketing, která se stará také o celonárodní biokampaně, začala vydávat tzv. chuťovou mapu Rakouska. Na ní najdou zájemci restaurace, které aspoň část jídel vaří z místních biosurovin. Zatím na ní je 102 certifikovaných restaurací a penzionů.
Letos v září AMA-Marketing uspořádala ve spolupráci s ministerstvem zemědělství a Evropskou komisí akční „Biodny“ s heslem „My jsme bio“, a Rakušané tak mohli po celé zemi ochutnat biopotraviny. Na informačních místech si vyzkoušeli znalosti z biobranže a odnesli si jedno ze 300 tisíc balení biomléka.
Rakušané na tyto biokampaně slyší. Skoro polovina z nich nyní kupuje více biopotravin než před pěti lety, jak zjistil průzkum, který si nechala udělat společnost AMA-Marketing. 80 procent Rakušanů si myslí, že do budoucna bude význam biopotravin růst. Jedinou překážkou pro jejich větší rozmach je cena vyšší než u klasických potravin. „U čerstvého mléka je cenový rozdíl v průměru 10 procent, u hovězího masa 15 procent a u drůbeže více než 80 procent,“ říká Erlach z Bio Austria. I když více než polovina Rakušanů tvrdí, že vyšší cena je díky vyšší kvalitě biopotravin oprávněná, pro více než 40 procent lidí je právě cena největší argument, proč biopotraviny nekupovat.
Rakousko si chce do budoucna pozici evropské biojedničky udržet. Od státu budou mít biozemědělci k dispozici více peněz. Chystá se kampaň, která má pomoci dostat rakouské biopotraviny do ostatních zemí. Doma i v zahraničí navíc biozemědělci a biovýrobci hodlají sázet na to, že bioprodukty šetří přírodu a snižují produkci skleníkových plynů. Podle expertů si totiž jen s tvrzením, že jsou zdravější, v příštích letech nevystačí.
