Ekonomická výkonnost našich jižních sousedů se opírá především o dobré fungování trhu práce
Průměrný růst rakouské ekonomiky v posledních pěti letech, tj. od počátku dluhové krize, nebyl vysoký, převýšil sice průměr zemí OECD, ale nepřekročil výši jednoho procenta. V ekonomické úrovni měřené přepočtem HDP na obyvatele v paritě kupní síly (42 tisíc dolarů v roce 2011) patří Rakousko k desítce zemí s nejvyšší úrovní.
Specifikem struktury HDP na nabídkové straně ekonomiky je vysoký podíl služeb pohybující se v blízkosti 70 procent. Vzhledem k tomu, že sféra služeb je méně citlivá na krizové situace, nebyl dopad finanční krize na reálnou ekonomiku tak vysoký jako v zemích s vysokým podílem průmyslu na HDP, jenž je vystaven větší konkurenci na mezinárodních trzích. Na poptávkové straně ekonomiky se na hospodářském růstu podílel především převis vývozu nad dovozem a dále pak produkční potenciál podpořený zvýšeným tempem růstu investic v porovnání s růstem HDP.
Příznivé zázemí ekonomického růstu v Rakousku tvoří vnější ekonomická rovnováha vykazovaná již dlouhodobě převisem příjmů nad výdaji na běžném účtu platební bilance.
Ta svědčí o vyváženosti míry národních úspor a investic, kdy není nutno financovat investice ze zahraničních zdrojů, které v situacích turbulencí na finančních trzích mohou být rizikové. Dobré ekologické podmínky pro ekonomický růst vytváří rovněž nízká energetická a materiálová náročnost HDP, vysoký podíl obnovitelných zdrojů a nízké emise oxidů uhlíku.
Funkční trh práce Ekonomická výkonnost Rakouska se opírá především o dobré fungování trhu práce.
Svědčí o tom i špičková pozice Rakouska v mezinárodním srovnání celkové míry nezaměstnanosti, jež v roce 2012 dosáhla 4,3 procenta, a míry zaměstnanosti ve výši 76 procent.
Velmi dobré výsledky jsou dosahovány rovněž u dlouhodobé míry nezaměstnanosti, jež činí jen 1,1 procenta, a u nezaměstnanosti mladých osob, jež je poloviční ve srovnání s průměrem zemí OECD.
Specifikem rakouského trhu práce je charakter zaměstnanosti v malých a středních podnicích. Více než 75 procent všech průmyslových podniků zaměstnává méně než deset zaměstnanců a pouze jedno procento průmyslových podniků má více než 250 zaměstnanců. Podíl cestovního ruchu přesahuje osm procent HDP a zaměstnává více než pět procent všech pracovních zdrojů.
K přednostem trhu práce v Rakousku patří i nízká nerovnost příjmů obyvatel po zdanění a transferech. V rámci mezinárodního porovnání zemí OECD patří Rakousko až do třetí skupiny zemí s nejnižší příjmovou nerovností hodnocenou podle Giniho koeficientu v roce 2010, kdy se hodnota tohoto činitele rovnala 0,261.
Růstová i konsolidační opatření Fiskální zranitelnost Rakouska je sice z pohledu mezinárodního srovnání vyspělých zemí nízká, nicméně v průběhu krize se zvýšila. Rozpočtový deficit dosáhl v roce 2012 výše 2,5 procenta HDP, což je sice pod tříprocentním limitem Stabilizačního programu, veřejný dluh se však zvýšil ze 72,4 procenta HDP na 73,5 procenta.
Vládní autority přijaly v roce 2012 druhý konsolidační program s cílem dosáhnout bilančně vyrovnaný rozpočet v roce 2016 s tím, že na cíleném záměru se ze dvou třetin budou podílet úspory na výdajové straně rozpočtu. K úsporám má přispět především snížení pracovních nákladů ve státní administrativě, lepší management při správě veřejných majetků či sjednocení menších okresních soudů. Očekává se také zlepšené cílování dotací ve zdravotnictví a zpřísnění kritérií pro předčasný odchod do důchodu.
Souběžně s úsporami ve výdajích byla uskutečněna i opatření na podporu ekonomického růstu, mezi která bylo včleněno posílené financování školství, podpora výzkumných fondů a zateplování budov. Na příjmové straně veřejných rozpočtů byla zvýšena daň z nemovitostí i zdanění osob s velmi vysokými příjmy, očekává se rovněž repatriace daní na základě dohody se Švýcarskem. Nastolení
cesty ke strukturální konsolidaci pomocí implementace schválených daňových opatření má přispět ke zvýšení fiskální kredibility.
Je však třeba počítat i nadále s existencí některých fiskálních rizik a přetrváváním dlouhodobě působících tlaků na výdajové stránce veřejných rozpočtů. Patří k nim například garance vlády bankám, státem vlastněným korporacím a na poskytnuté úvěry.
V dlouhodobém horizontu budou fiskální tlaky navíc stoupat v souvislosti se stárnutím obyvatelstva ovlivňujícím výdaje na penze a zdravotnictví. Současné vládní projekce počítají s navýšením výdajů na penze z úrovně 12 procent HDP v roce 2012 na 14 procent po roce 2030, u zdravotnictví z osmi procent HDP v roce 2011 na devět procent po roce 2050. Uvedené predikce ukazují, že v zájmu udržitelnosti fiskálního vývoje bude uplatnění nárůstu vícezdrojového financování penzí a zdravotnictví v Rakousku nevyhnutelnou nutností.
O autorovi| Slavoj Czesaný • VŠE, Praha
