Rakušané na nás hledí skrz prsty

ŘEDITEL AGENTURY CZECHTOURISM DAVID GLADIŠ: Jak se může Česká republika stát superpřitažlivou zemí pro zahraniční turisty? Musí vyřešit problémy s kriminalitou, ne vždy kvalitními službami a snížit daň z přidané hodnoty, která patří k nejvyšším v Evropě.

ŘEDITEL AGENTURY CZECHTOURISM DAVID GLADIŠ: Jak se může Česká republika stát superpřitažlivou zemí pro zahraniční turisty? Musí vyřešit problémy s kriminalitou, ne vždy kvalitními službami a snížit daň z přidané hodnoty, která patří k nejvyšším v Evropě. Letos na jaře jste přišli s reklamními spoty na Českou republiku. Cílem bylo přilákat více turistů. Projevilo se to nějak? Nechali jsme to samozřejmě změřit výzkumem v deseti zemích. Zjistili jsme, že zhruba 1,5 až dvě procenta turistů k nám přijela proto, že je ovlivnila kampaň. Zdá se to možná málo, ale v přepočtu na příjmy jsou to 1,5 až dvě miliardy korun. Investice do kampaně činily něco přes 30 milionů korun. Byla to tedy jednoznačně dobrá investice. Je to tím, že kampaň byla první, a ta je vždy nejefektivnější. Zvažujete další kampaně, které by byly cílené na určité země? Ano. Teď se budeme zaměřovat na konkrétní trhy. Příští rok budeme dělat kampaň v Rakousku a P olsku. Chtěli bychom také do Německa, ale na to nemáme peníze. Polsko a Rakousko jsou podstatně levnější a pro nás - hlavně pro regionální turistiku, která potřebuje posílit - velice důležité země. Jak chcete Poláky a Rakušany přilákat? V případě Poláků je to docela jednoduché. Jsme pro ně tranzitní zemí. N ěkolik set tisíc Poláků ročně projíždí Českou republikou na jih - k moři nebo do Alp. Kampaň bude zaměřena na to, aby přes nás jenom neprofrčeli, ale na několik dní se tu zastavili. Od moře je neodlákáme, ale ať tu projíždějí pomalu a prohlížejí si věci po cestě. Složitější je to v Rakousku. Rakušané se na nás dívají trochu skrz prsty. Má to hluboké kulturní a historické kořeny. Kampaní jim chceme říct, že jsme kulturní země jako oni, podobně vyspělá, a že jsou u nás služby na dobré úrovni. Zaměříme se na bohatší, kulturnější a vzdělanější vrstvy. Těžko říct, jak velký efekt to bude mít. Oni se na nás dívají podobně jako my na Ukrajince. Kdyby k nám přišla kampaň na Ukrajinu, asi by to nějak náš pohled změnilo, ale bylo by to velmi těžké. Chcete je přesvědčovat o tom, že v Česku jsou služby na úrovni. Je to skutečně tak? Kvalita služeb se prudce zlepšuje. Některé regiony jsou na srovnatelné úrovni s Německem nebo Rakouskem. V každém regionu dnes najdete hotel a restauraci na špičkové, ale také na špatné úrovni. Nemáte jistotu, u které jste zrovna zastavili. V Praze, jižních Čechách a na Karlovarsku jsou služby na dobré úrovni, ale v ostatních regionech to neplatí. Takže dobré služby jsou tam, kam turisté už jezdí? Je to začarovaný kruh. Turisté nebudou jezdit tam, kde nejsou služby. A služby tam nejsou, protože tam nejezdí turisté. Dobrý a méně dobrý hotel by měla rozlišit jednotná klasifikace těchto zařízení.

Jednotná klasifikace funguje od začátku roku. Zapojilo se do ní už více než 80 procent pětihvězdičkových hotelů. Penziony v regionech mají zájem mnohem menší, ale postupně také přibývají. Je to otázka několika let, než se to všeobecně zavede.

Jednou z vašich priorit bylo přivézt do České republiky bohatou klientelu z Číny. Rozjelo se to už? V létě tu už bylo několik skupin čínských turistů. Na workshopu v Číně s námi bylo 14 cestovek a všechny mají čínské zájemce o pobyt u nás. Obyvatelé velkých států většinou moc necestují.

Číňané sem cestovat nesměli. Posledních pět let mohou do jihovýchodní Asie - Thajska, Malajsie, Indonésie. V Thajsku a na Bali mají dnes největší podíl na turistice právě Číňané. Myslím, že mají v povaze hodně cestovat. Třeba jako Japonci, nebo Korejci. I kdyby cestovalo jen málo z nich, je jich přece jen miliarda.

Podle plánu CzechTourismu má být Česko v roce 2010 destinací číslo 1 v Evropě v rámci srovnatelných zemí - tedy těch, které nemají moře a Alpy. Praha má být mezi městskými destinacemi třetí za Paříží a Londýnem. Je to reálné?

Myslím, že ano. Paříž a Londýn asi nikdy nepředstihneme, ale nevidím důvod, proč by do Vídně, Kodaně, Dublinu či Budapešti mělo jezdit víc turistů než do Prahy. Když neuděláme chybu, nebudeme mít příliš vysoké daně, nebudeme mít problémy s taxikáři a podobně, pak máme na třetí místo. Pokud by daň z přidané hodnoty zůstala tak vysoká - je druhá nejvyšší v Evropě - a nevyřešila se kriminalita v P raze, tak se na třetí místo nedostaneme. Nyní Praze patří patnácté místo.

Je reálné, že za necelých šest let se vyřeší problémy s taxikáři, kriminalita v Praze a sazba DPH?

Možné to určitě je.

Možné jistě, ale je to reálné?

Když je to možné, je třeba tlačit na to, aby se to stalo. Známý je třeba příklad New Yorku: Byl nebezpečným městem, ale rázným postupem starosty se to dramaticky zlepšilo. Řešit se to dá, stejně jako daně.

Čím může turisty přilákat Česká republika jako celek? Vystačíme si jenom s hrady a zámky?

Srovnatelnými zeměmi jsou Nizozemsko, Belgie, Irsko, Dánsko, Maďarsko, severské a pobaltské země. Nejsme za nimi nijak moc daleko a máme na to, abychom je předstihli. Neprezentujeme Česko jako zemi vhodnou k aktivnímu odpočinku. Myslíme, že budeme spíš zemí pro klidnou, nenáročnou odpočinkovou dovolenou. Tak nás dnes vnímají, a to většina lidí také hledá. Těžiště turistiky se posune na východ. Rusko bohatne a Rusové víc cestují. Čína se bude stále více otvírat. Budeme se ocitat stále více ve středu turistického zájmu. Závisí to na službách, na regionech, nedá se stavět jen na Praze.

Když vyjdeme z nějakého ideálního stavu, tak bychom se na to první místo mohli dostat.

Za necelých šest let? Připadá mi to možnější a reálnější, než že Praha bude třetí městskou turistickou destinací. Konkurence zemí není tak velká. Chcete také, aby se Praha během čtyř let dostala mezi desítku nejvýznamnějších kongresových měst v Evropě. Jak to zařídíte? My to tak úplně nezařídíme, ale chceme k tomu přispět. Zlepšuje se infrastruktura a před rokem a půl jsme začali s propagací Prahy jako kongresového města. Ta přinese výsledky tak za tři čtyři roky. S loňskými 86 mezinárodními kongresy je Praha na sedmnáctém místě žebříčku kongresových měst v Evropě. Dostat se do první desítky znamená mít víc než 111 kongresů, které má desátý Řím. Znamená to tedy mít o třicet procent víc kongresů. Takto vyjádřený nárůst už zní trochu hrozivě. Během čtyř let je to reálné. Tuzemským organizátorům kongresů dříve chyběla finanční i morální záštita státu. Maďarsko, Rakousko i další země kongresy dlouhodobě jednoznačně podporují. Teď to děláme i my. Máme plán, jak kongresovou turistiku podpořit. Účastníme se veletrhů, vozíme k nám odborné zahraniční novináře a lidi z kongresových firem. Zaměřujeme se také hodně na to, abychom v příštích čtyřech letech zajistili v P raze setkání nejdůležitějších kongresových asociací na světě. Když přijedou přímo k nám, tak nejlépe poznají, že to tady funguje. Odpovídá dosavadní nárůst počtu kongresů plánovanému trendu? Tedy zvýšit jejich počet do čtyř let o třicet procent? To ještě přesně nevíme, protože za letošní rok nemáme žádná čísla. Se zjišťováním počtu kongresů totiž máme problém. Hotely, kde se kongresy konají, to nerady zveřejňují. Tvrdí, že jsou to důvěrné obchodní informace. Nepřipadá mi to moc logické, protože kongres s tisícem účastníků těžko utají. Pro turisty - i ty kongresové - máme stále ještě nižší ceny než západní Evropa. Jenže: Gastronomické a hotelové služby postoupily do základní sazby DPH, zdražují se energie. Budeme potom ještě konkurenceschopní? Myslím, že ano. Zvýšení DPH to jistě negativně ovlivní. Máme však některé výhody: Praha je unikátní město, jakých moc není. Jsme uprostřed Evropy, takže je k nám odevšad blízko. Jsme také bezpečná země. Ve všech velkých západoevropských zemích existuje hrozba teroristických útoků. Bezpečnost je přitom u kongresů jednou z nejdůležitějších podmínek. Jsou u nás také vesměs nové hotely. V západní Evropě se kongresová turistika rozvíjí dvacet let, hotely jsou tam o dvacet let starší. Nové hotely mají i v Maďarsku a Polsku. Jsou to naši největší konkurenti?

Většinou nám konkurují Vídeň a Budapešť.

S jakými příjmy z kongresové turistiky letos počítáte?

Vloni do České republiky přijelo díky kongresům něco přes půl milionu turistů. Utratili kolem osmi miliard korun. Letos počítáme s nárůstem počtu lidí o sedm až osm procent. Jejich útraty vzrostou o osm až devět procent - to znamená, že bychom se dostali na zhruba devět miliard korun.

Jaké budou celkové příjmy z turistiky?

Očekáváme, že zahraniční turisté letos utratí kolem 110 miliard korun, Češi k tomu přispívají dalšími asi 60 miliardami.

Poroste podíl příjmů z kongresové turistiky na celkových příjmech z turistiky?

To procento se nezvýší, protože běžná turistika poroste ještě rychleji než kongresová.

Ing. DAVID GLADIŠ

Narodil se v roce 1974. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou, obor mezinárodní politika a diplomacie. Pracoval ve státní správě a jako Communications Strategy Director v PR agentuře AMI Communications. Od října 2002 je ředitelem České centrály cestovního ruchu, dnes CzechTourismu. Jeho největším koníčkem je cestování, mezi poslední výpravy patří expedice po stopách Marca Pola pozemní cestou z Istanbulu do Pekingu. V rámci projektu Krásná země objel Českou republiku na kole. Je čtyřnásobným mistrem České republiky v lezení.