Islám a jeho zvyky čím dál víc ovlivňují život západní civilizace
Nebýt fotbalového kouče Josého Mourinha ze slavného Interu Milán, možná by postní měsíc ramadán, který muslimové letos slavili zhruba od 22. srpna do 19. září, nebyl ani zdaleka tolik medializován. Co že to prostořeký Portugalec provedl? Mourinho vystřídal v prvním kole italské Serie A svého svěřence, ghanského záložníka Sulleye Muntariho, už po půl hodině hry z obavy o jeho zdraví, protože nedodržoval pitný režim, což ve 40stupňovém horku mohlo být nebezpečné. A utrousil, že za to může ramadán, jehož pravidly (dodržuje přes den absolutní půst) se Muntari jako muslim řídí. Ostré reakce italských muslimských organizací na sebe nenechaly dlouho čekat. Trenér však trvá na svém. Je to možná trivialita. Ale také příklad toho, jak islám a jeho zvyky čím dál víc ovlivňují život západní civilizace.
Přizpůsobení muslimům
Mají se fotbalisté nebo i jiní sportovci-muslimové působící v Evropě přizpůsobit? Nařídíme snad Mourinhovi, aby zařazoval do sestavy půstem sice znavené, ale vírou posílené hráče? Nebo se špičková evropská liga podřídí islámu jako prestižní série v koňském pólu v Nigérii (byla odložena na říjen)? To asi zatím není reálné. Přesto dnes ramadán mění zaběhlé návyky i tam, kdy bychom to možná dříve nečekali.
Ještě donedávna bylo nemyslitelné, aby ve Francii byla vysílaná televizní reklama zacílená přímo na muslimy. A kdy je na takovou kampaň nejvhodnější doba? Přece během ramadánu. Starosta Londýna Boris Johnson zase překvapivě doporučoval lidem jiného (či žádného) vyznání, aby se za ramadánu zkusili den postit nebo zašli do mešity a poznali lépe své „muslimské sousedy“. Některé britské městské rady paradoxně podporují islámské zvyklosti, křesťanské však nikoli. V době ramadánu přizpůsobují západní televizní stanice vysílání muslimům. A také velké letecké společnosti, které nabízejí speciální cestovní balíčky do muslimských destinací.
Časy se mění
Když přijel předseda Arabsko-amerického ústavu James Zogby před 30 lety poprvé do Washingtonu, nikde se žádný iftár (večeře po západu slunce) nepořádal a ramadán nebo svátky íd al-fitr nebyly na první pohled vidět. Teprve Ronald Reagan zavedl takzvané Eid message, poselství muslimům při příležitosti ukončení ramadánu (jejich autorem byl právě Zogby). Tradice se rozšířila především za vlády Billa Clintona. George Bush zase začal pořádat každoroční hostiny iftár a pokračuje v nich i Barack Obama. Na tyto hostiny dnes zve významné představitele muslimské komunity nejen Bílý dům, ale i Kongres, Pentagon, ministerstvo zahraničí a další instituce. Muslimové v USA již nejsou neviditelní, jejich práce si zde cení a jejich víra je respektovaná, míní Zogby.
Muslimové, kteří emigrovali před půl stoletím ze severní Afriky do Francie, tam hledali zejména obživu a náboženství šlo stranou. Jejich děti a vnuci – již rodilí Francouzi – se k islámu, arabštině a tradicím dávných předků vracejí. Islám a jeho zvyky teď nejen ve Francii zažívají renesanci. Zřejmě nejmarkantněji je to znát právě během ramadánu. Dle nedávného průzkumu 70 procent francouzských muslimů dodržuje pravidla půstu. A například na pařížských předměstích, kde žije nemalá část z pětimilionové muslimské menšiny ve Francii, není radno se po rozednění procházet po ulici s jídlem nebo popíjet. Natož si dopřát na veřejnosti cigaretu. Ale v noci se slaví a obchody kvetou.
Půst napomáhá jednání
Islám vyznává až 1,8 miliardy muslimů na celém světě, kteří představují výraznou kupní a vlivovou sílu. A největší byznys související s tímto početným zástupem lidí se odehrává během svátku ramadán. Ve státech, ve kterých převažují muslimové, „sultán měsíců“, jak se mu říká, zásadně mění pravidla, jež jinak platí po zbytek roku. Například navzdory půstu roste spotřeba jídla, pouze se konzumace přesouvá do nočních hodin. I prodej zboží kulminuje až po západu slunce, během dne jsou obchody (i banky) většinou zavřené. Výrazně se mění pracovní doba (i aktivita zaměstnanců) ve všech odvětvích. Znalost těchto zákonitostí je bezesporu pro nemuslimské podnikatele výhodou.
Největší obchody se odehrávají během iftáru, kdy jsou byznysmeni dohodám nejpřístupnější. „Je to nejlepší příležitost k uzavření dohody na všech úrovních. Často se lze dostat i k nejvyšším šéfům v příjemném prostředí,“ vysvětluje Eileen Wallisová z PR agentury The Portsmouth Group sídlící v Dubaji.
Přístupní k jednání mohou být po dni půstu i politici, jak dokazuje příklad z Turecka. Jmenování bývalého dánského premiéra Anderse Fogha Rasmussena do čela NATO vyvolalo v tomto muslimském státě odpor. Ankara mu vytýkala postoj v krizi vyvolané publikací karikatur proroka Mohameda v dánském tisku. Rasmussen navštívil Turecko na konci srpna v době ramadánu a zúčastnil se iftáru, aby ukázal, že si islámu váží. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan, věřící muslim, který Rasmussena veřejně kritizoval, prohlásil, že účast generálního tajemníka NATO na večeři je významným poselstvím pro turecký lid i muslimský svět. Neměl by se našim papalášům ústavním zákonem nařídit půst?
Ekonomická síla
„Ramadán je nenahraditelný. Je to ekvivalent příjmů za dalších jedenáct měsíců,“ vysvětluje manažer Ahmed z dubajské prodejny občerstvení. A tvrdí, že ani současná recese nemá na prodej jejich lahůdek negativní dopad. Podobně na ramadán spoléhají i v jiných odvětvích.
Například televizní společnosti v arabském světě doufaly, že se během svatého měsíce zahojí ze ztrát způsobených ekonomickou krizí. Pro věřící přichystaly neuvěřitelných 60 speciálních seriálů, které běžely na čtyřech stech TV stanicích. „Ramadán je nejatraktivnější měsíc pro reklamu,“ potvrzuje káhirský kritik Ádil Abbás. S tím, že v Egyptě jde v tomto období na reklamu 40 procent z celoročních výdajů. Televizní magnát Tárik Núr si dokonce založil kanál, který vysílá jen o ramadánu. Zřejmě se mu vyplatí.
Reklama pro muslimy běžná v muslimských zemích se letos poprvé objevila i ve Francii a prolomila jakési tabu (dosud byla přístupná pouze ze zahraničních satelitů). Společnost Panzani během ramadánu na nejsledovanější stanici TF1 propagovala v kampani za tři sta tisíc eur svou značku těstovin Zakia Halal. Ohlasy z muslimských internetových fór byly příznivé. „Ukazuje se, že se muslimové nakonec ve Francii stali ekonomickou silou,“ poznamenal jeden z bloggerů.
Využít příležitost a trochu vydělat na muslimské víře se rozhodly i některé velké národní aerolinky. Například British Airways snížily během ramadánu ceny letenek pro své lety ze Spojených arabských emirátů do populárních destinací v Evropě a Severní Americe. Ceny snížily i Lufthansa nebo Turkish Airlines.
Islámské Vánoce
V muslimských zemích to při ramadánu v noci vypadá jako v českých zemích o Vánocích, i když je třeba léto a 30 stupňů nad nulou. Davy lidí, vyzdobené a napěchované obchody, typický mumraj. Jen muezzinové u nás lidi nesvolávají k modlitbám. Během dne panuje klid, postící se lidé většinou po ranní modlitbě odpočívají, rozjímají či spí.
Když vás zastihne ramadán při dovolené u moře v Turecku, nemusíte to ani poznat, pokud nebudete z hotelu večer vyrážet za radovánkami do města. Vaše „all inclusive“ zůstane nedotčeno, i když hromady jídla, které vám servírují, si o následný půst přímo říkají.
I moje česká a veskrze laická zkušenost s ramadánem souvisí s jídlem. Jak jinak. Okolo pražské Opletalovy ulice se nachází docela početná muslimská komunita i několik arabských fastfoodů. Jakmile začne ramadán, okamžitě to poznáte. V oblíbeném libanonském občerstvení to přes den zeje prázdnotou, pulty se neprohýbají pod lahůdkami, nabídka je minimální. Můžete zvolit dočasný půst a počkat na večer, pak tam ale zase není k hnutí. Téměř vždy zvítězil hlad, přiznávám. Už jen z těchto prozaických důvodů není snadné být praktikujícím muslimem. Ten však má naštěstí k dispozici ještě čtyři další pilíře, o něž se může opřít.
***
BOX
Co je to ramadán
Devátý měsíc lunárního islámského kalendáře je pro muslimy nejdůležitější, neboť právě v době ramadánu se proroku Mohamedovi zjevil Korán, svatá kniha islámského náboženství. Ramadán je čas nejen zkoušky, sebezapření a zápasu s vlastní slabostí, ale i radosti, která vyplňuje jeho noci a vrcholí v posledních dnech o třídenních svátcích (íd al-fitr), jimiž muslimové oslavují ukončení ramadánu. Během postních dnů – od východu slunce do jeho západu – je věřící povinen se zdržovat jakéhokoli jídla a pití a vůbec polknutí čehokoli, kouření, pohlavního styku a záměrného zvracení. Měl by se vyvarovat svárů, pomluv a neslušných řečí, a pokud možno konat dobré skutky. Tento půst se nevztahuje na staré a nemocné lidi, těhotné a kojící ženy, děti do dvanácti let, vojáky v boji či na lidi na cestách. V současné době platí pro půst i různé výjimky. Po večerním přerušení půstu (iftár) přistupují věřící k hojné večerní stravě, ke které se často scházejí i dost vzdálení příbuzní, a hodují do pozdní noci. Před východem slunce se požívá druhý, neméně štědrý pokrm (suhúr) a pije se silný čaj, který má napomoci zahánět žízeň po celý postní den. Muslimský rok je lunární a má 354 dnů, přičemž jednotlivé měsíce mají střídavě po 29 a 30 dnech. „Přestupných“ roků, kdy se o den prodlouží poslední dvanáctý měsíc muslimského roku (dú al-hidždžra), mají v 30letém cyklu jedenáct. Proto v gregoriánském kalendáři, který je používán ve většině zemí světa, začíná ramadán každoročně o deset až jedenáct dnů dříve.
BOX
Pět pilířů islámu
- Vyznání víry (šaháda)
- Pět modliteb denně dle předepsaného obřadu (salát)
- Náboženská daň (zakát)
- Půst v měsíci ramadánu (sijám)
- Pouť do Mekky (hadždž)
