Zvláště v situaci, kdy se díky vyšetřovatelům ukazuje, jak falešně funguje soud ulice. Obsese z neziskovek ajejich patrona Sorose ovládající velkou část politiky v našem koutu Evropy pak u jinak velmi racionálního Fica poněkud překvapuje.
Z Budapešti je to do Bratislavy kousek a paranoia je možná nakažlivá. Nicméně bezpochyby je něco na tom, že působení různých aktivistických uskupení na politiku zcela jinými kanály, než je standardní demokratická soutěž politických stran, je velmi neblahé a citelně oslabuje demokracii. Dobře to dokumentuje i další klimaticko-ideologický útok Evropské unie vůči svému vlastnímu automobilovému průmyslu, který živí čtvrtinu obyvatel kontinentu, o němž referujeme na jiném místě. Politické rozhodnutí bez jakékoli konzultace s voliči, které - jakkoli se tváří technologicky neutrálně - nařizuje automobilkám masivně rozšířit výrobu a prodej elektromobilů a hybridů. Že pro to neexistuje infrastruktura ani poptávka a poměr užitné hodnoty a ceny elektromobilu ve srovnání s klasickým pohonem vznik masové poptávky vylučuje, nikoho nezajímá už dlouho. Bojovníky se sodovkovým plynem ale nezastaví ani tvrdá fakta, že přechod na elektromobily produkci CO2 fakticky nejen nesníží, ale naopak zvýší, protože musíme započítat i emise z výroby pohonných hmot a z energeticky a surovinově náročnější výroby elektrických modelů. Evropští politici prosazující toto plánované řízení evropské ekonomiky argumentují tím, že vyšší tlak na orientaci k elektromobilům pomůže zvýšit konkurenceschopnost evropského průmyslu vůči Američanům a Číňanům.
Asi jim nikdo neřekl, že zdaleka největší zásoby vzácných kovů nutných pro výrobu baterií jsou v Číně a tam se také o konkurenceschopnosti Bruselem nařízených elektromobilů bude nakonec rozhodovat.
U nás s podobným řízením průmyslu máme skvělé zkušenosti. Na počátku 50. let byla výkonnost české ekonomiky a životní úroveň jejích občanů mírně nad úrovní Rakušanů. Po dvaceti letech, kdy moudré politbyro KSČ rozhodovalo, jaké směřování českého průmyslu dokáže dohnat a předehnat zlé imperialisty, jsme byli v konkurenceschopnosti a životní úrovni dvacet let za Rakouskem. Takže se máme na co těšit. 0
