Ransdorf do želez

Nespokojenost statistiků, nespokojenost se statistiky

Český statistický úřad vzkazuje místopředsedovi KSČM Miloslavu Ransdorfovi, že mu pěkně zavaří. Zvažuje „další kroky včetně podání žaloby“. To má za to, že si pustil ústa na špacír. Ne že by přímo vybízel ke znárodnění ČSÚ. Ale neudělal ještě něco horšího, když veřejně zpochybnil statistické údaje?
Ransdorf má tu blbou vlastnost, že hodně ví, protože hodně čte. Neunikla mu ani analýza Jakuba Fischera z katedry statistiky VŠE, kterou týdeník EURO zveřejnil začátkem dubna. Autor upozornil na neobyčejný vliv, který má na vývoj hrubého domácího produktu změna stavu zásob. Až do minulého týdne bylo ticho po pěšině. ČSÚ zareagoval až poté, co se na Fischerovy údaje odvolal Ransdorf v televizní diskusi s ministrem vnitra Stanislavem Grossem, který se - mimochodem - ČSÚ nezastal. Poslancovo levicové buřičství se projevilo ve výrazech jako „vědomá manipulace s údaji“ nebo „statistické šachy“, které v rodných Haló novinách později „připepřil“ slovy o tom, že „je jasné, komu to slouží“.
To si mohl odpustit. Stejně ale bije do očí, jak živě vedení ČSÚ reaguje na pravděpodobnou difamaci a s jakou nonšalancí pomíjí věcnou diskusi o kvalitě statistických dat. I ten nevděčný úkol vysvětlovat, jak je všechno v pořádku, hodili šéfové na tiskovou mluvčí. Přitom o mimořádném a i pro statistiky nevysvětlitelném vlivu zásob na HDP se mezi odborníky mluví už delší čas, a je žádoucí, aby se ČSÚ do této diskuse co nejaktivněji zapojil, neboť i tam jsou odborníci. Předsedkyně ČSÚ Marie Bohatá vstoupila do úřadu s předsevzetím větší transparentnosti jeho práce a užšího sepětí s odbornou sférou i veřejností. Děje se ale něco opačného. Před dvěma týdny ČSÚ revidoval index prosincové průmyslové produkce - Ransdorf o tom také mluvil - tím způsobem, že na úplný konec zprávy za březen připsal, že „ k informaci je přiložena oprava údajů za prosinec“. Tečka. Prosincové údaje odešly bez slůvka rozloučení. Z přiložené tabulky přitom vyplývá, že jde o snížení růstu ze sedmi na 3,7 procenta. To není běžná statistická revize, ale prů..r, o němž si v tichosti myslí své řada pracovníků úřadu. Je to, jako kdyby se ukázalo, že Sněžka neměří šestnáct set metrů, ale jen osm set padesát. Údaje v tabulce ukazují, že změnu k horšímu má na svědomí zpracovatelský průmysl, jehož produkční index je po revizi nižší o čtyři procentní body. Ale všechna pododvětví zpracovatelského průmyslu, vyplývá dále z tabulky, mají po revizi index buď vyšší, nebo stejný. Buď se tedy ČSÚ zase spletl, anebo učinil kolosální objev: Loď plave, ačkoliv všechny její součásti se potopily. Naštěstí si toho Ransdorf asi nevšiml. Jinak by ho při jeho výřečnosti museli ze studia rovnou odvléct v řetězech.