Káva s …Vojtěchem Krátkým
Ředitel franšízingové realitní sítě RE/MAX pro Českou republiku získal první zkušenosti s nemovitostmi před dvanácti lety ve Spojených státech. Tam si Vojtěch Krátký přivydělával v malé realitní kanceláři a zaujal ho tento obor. Před rokem si vystudovaný právník všiml přítomnosti sítě RE/MAX v Evropě a zažádal o práva ke značce RE/MAX pro Českou republiku. Ta ho ho mimo jiné opravňuje prodávat franšízy. Krátký se domnívá, že v tuzemském realitním chaosu vybuduje značku s dobrým jménem, poskytující klientům požadovanou jistotu. První kanceláře provozované formou franšíz otevřel RE/MAX v České republice v dubnu, dnes jich má v různé fázi rozvoje třináct. Týdeník EURO hovořil s Vojtěchem Krátkým o specifikách tuzemského podnikání, praktikách realitních kanceláří a chybějící legislativě.
EURO: Proč jste si místo prodávání franšízového oprávnění nezaložil svou vlastní realitní společnost? KRÁTKÝ: V Česku existuje na tři tisíce realitních kanceláří. Když jsem se před deseti lety začal zajímat o nemovitosti, odhadoval jsem, že jejich počet počet bude o mnoho vyšší. Otázkou stejně zůstává, proč jich je ještě stále tolik. Řada z nich jsou takzvaní „mámové tátové“ s mobilem, kteří zvládnou tak sepsat smlouvu. To ale ještě neznamená, že dělají dobře byznys. Obchod většiny společností s nemovitostmi funguje na kontaktech s majiteli realit, manažery a politiky. My jsme ho založili na značce. Je to stejný princip spolupráce jako má McDonald's a hamburgrárna pana Nováka. Dnes se lidé při nákupu realit bojí skládat zálohy a podepisovat exkluzivní smlouvy, které opravňují prodávat jejich nemovitost pouze jednu realitní kancelář. A já se jim nedivím.
EURO: Setkáváte se často s nedůvěrou klientů? I zkušení makléři jsou při získávání exkluzivity úspěšní jen ve 30 procentech. Tento problém ale souvisí s renomé realitních agentů. A to není nejlepší. Znám kancelář, která s nemovitostmi ve skutečnosti ani neobchoduje. Pokud sežene exkluzivitu, nedělá nic. Čeká, až exkluzivita skončí a nemovitost prodá někdo jiný. Potom jdou za bývalým klientem a oznámí mu: Asi jste si toho nevšiml, ale ve smlouvě stojí, že se smlouva automaticky prodlužuje, zaplaťte mi tedy procenta z prodeje. A takových praktik je řada.
EURO: Například nevratná záloha. Máte ošetřeno ve smlouvách vrácení zálohy? KRÁTKÝ: Každý případ je individuální. Máme asi šest druhů zprostředkovatelských smluv, takže to nedokážu jednoznačně specifikovat. Vrácení zálohy je spíše záležitostí etiky. My máme etický kodex o více než padesáti článcích. Naši makléři nesmějí nic zamlčet, nesmějí získávat výhody na úkor klienta….
EURO: Když si představte hypotetický příklad: Složila jsme zálohu na byt, ale nedostala jsem hypotéku. Makléř firmy RE/MAX mi odmítá peníze vrátit. Co s tím uděláte? KRÁTKÝ: Těžko se dá celá záležitost posoudit ve dvou větách, ale je více než pravděpodobné, že bychom vám ji vrátili. Může se stát, že se i makléř RE/MAX zachová neeticky, ale my máme nulovou toleranci.
EURO: Jak si vybíráte kandidáty pro udělení franšízové licene a jak je kontrolujete? KRÁTKÝ: Naučil jsem se nekádrovat. Lidi nepoznáte podle kravaty. Můžete zjistit jejich reakce a minulost, všechno se ale ukáže až v praxi. Kontrolní mechanismy jsou zabudované ve smlouvách. Zjistíme-li, že franšízant šidí nebo krade, licenci mu odebereme. Máme možnost v kancelářích dělat audit nebo mystery shopping.
EURO: Kolik franšíza RE/MAX stojí? KRÁTKÝ: V Praze a v Brně stojí 15 tisíc euro, v menších městech okolo deseti tisíc euro. Na rozdíl od podnikání na vlastní pěst je šance, že uspějete s franšízou, šestkrát vyšší. Naši makléři dostanou značku a logo, image, vzdělávání, referenční systém, motivační programy a know how, které je v chodu v 62 zemích už třiatřicet let. Když si koupíte franšízu RE/MAX, nebudujete žádné webové stránky ani nic jiného. Máte k dispozici server, který funguje v celé Evropě.
EURO: Můžete komentovat vývoj českého realitního trhu? KRÁTKÝ: I tady směřuje ke kvalitě. V Česku ale chybí silná profesní organizace, která by ho regulovala. Asociace realitních kanceláří reprezentuje jen dvě stě společností, což je zhruba sedm procent z celkového počtu. Pak je ovšem těžké lobbovat u vlády nebo v parlamentu například za to, aby byl schválen zákon o realitních makléřích. Tím dnes může být kdokoliv, kdo získá živnostenský list. Myslím si, že do budoucna je naprosto nezbytné, aby makléři museli získat licenci, povinně se vzdělávali, procházeli zkouškami a kontrolami. Obor by měl být pod kontrolou silné profesní komory jakou mají advokáti, daňoví poradci nebo auditoři. Jako v každém odvětví i v realitách se pohybuje skupina, která chce podnikat nepoctivě a měla by to mít co nejtěžší. Protože tu chybí profesní zastřešení, nikdo také nesbírá žádná data. Odhaduji, že možná až polovina realitních transakcí se odehrává v jakési šedé zóně, uniká zdanění a nepodchycují je žádné oficiální statistiky.
