Internet a společnost
Ze stovek knížek, které vycházejí o internetu, jich mnoho za moc nestojí. Release 2.1 od Esther Dysonové, která právě vyšla v českém překladu, patří mezi výjimky. Kniha nese podtitul Vize života v digitálním věku, který přesně vyjadřuje, co má čtenář očekávat. Autorčin přístup je navíc střízlivý a věcný – nejde jí o to čtenáře pomocí emocionálních obrazů přesvědčit, ale dodat informace a argumenty pro racionální uvažování. Esther Dysonová (rozhovor s ní viz EURO 27/2000) patří mezi nejvýznamnější a nejznámější osoby světa internetu a informačních technologií. O tomto oboru nejen píše, ale především v něm podniká a poradenství poskytovala i Bílému domu za dob prezidenta Billa Clintona. V devadesátých letech se silně angažovala ve střední Evropě. V České republice byla mimo jiné „angel investorem ve firmě NetBeans Romana Staňka a členem správní rady společnosti APP Group (EURO 46/2000). Ve druhé polovině devadesátých let se hodně soustředila na Rusko. Kniha popisuje nejrůznější aspekty „internetové společnosti . Tedy nejen dopady internetu na byznys, ale i na vzdělávání, místní komunity, soukromý a rodinný život či vlády jednotlivých států. Dysonová zvládá ukázat i rub všemožných přínosů, které od globální sítě očekáváme. Například když reaguje na Gatesovu vizi „efektivních trhů bez třecích ploch : „Když Bill Gates hovořil o možnostech internetu v oblasti efektivnosti trhů, prohlásil, že internet nemá třecí plochy. Velmi dobře ví, že se mohou objevit podniky typu Netscape, které distribuují zdarma své produkty v síti, a to téměř s nulovými náklady pro svého výrobce. Bez třecích ploch však znamená mnohem víc než jenom efektivní trhy a produktivní podnikání. Znamená to absenci zábran, na které jsme zvyklí z každodenního života. Tyto třecí plochy brání pomluvám v tom, aby někoho pronásledovaly od města k městu. Rovněž tak brání nevyžádané poště, aby nás zavalila. Díky třecím plochám se nemusíme setkávat s většinou lidí, se kterými nechceme mít nic společného. Díky nim máme místní kultury a lidi starající se o svou pověst. Jsou základem našeho každodenního života a způsobu, jakým vnímáme jeden druhého. Nejasně rozdělují blízké a vzdálené. Tuto hranici lze překročit, avšak za vynaložení určitého úsilí. (str. 24–25) Absence třecích ploch je tak například příčinou „spamů – hromadného rozesílání nevyžádaných (často reklamních) e–mailů. Dysonová jako možné řešení navrhuje zpoplatnit e–maily tak, že odesílatel by platil adresátovi za jeho pozornost (adresát by si mohl výši poplatku stanovit individuálně a vybraným odesílatelům jej promíjet). Jedním z nejvýznamnějších rysů sítě je podle ní decentralizace: „Je nejvýznamnějším strukturním dopadem sítě. Připojení věcí ani lidí už nezávisí na centru… Především však poskytuje asymetrickým způsobem osobní moc bezmocným. Chci tím říct, že podkopává centrální autoritu, a to bez ohledu na to, zda je tato autorita dobrá nebo špatná. (s. 25) Má–li Esther Dysonová v tomto pravdu, pak reklama na internetu nemůže být nikdy úspěšná. Na několika místech se zmiňuje i o České republice. Jako negativní příklad „slepé uličky uvádí implicitně Burzu cenných papírů Praha: „Stačí porovnat tři akciové trhy v České republice (žádný z nich není dostatečně otevřený a všechny postrádají kritické množství, nutné k získání zdravé podnikatelské aktivity) a burzu cenných papírů ve Varšavě. Ta je zdrojem otevřenosti a zveřejňování údajů, prosperuje a společnosti, které jsou na ní kótovány, jsou středem zájmu investorů. (str. 26) Dysonová, Esther: Release 2.1. Vize života v digitálním věku. Management Press, Praha 2001. 288 stran, cena neuvedena.
