Na čem se dobře vydělává? Překvapivě to nejsou sázky a ani provozování restaurací či hotelů
Pokrčení ramen a lehce provinilý pohled. Tak doprovázel majitel hospůdky U Voraře v pražském Podskalí informaci, že plzeň zase není. „Nemáme dost peněz, abychom koupili další sud,“ vysvětluje a nabízí alternativy v podobě Granátu nebo desetistupňového Staropramenu.
Tato situace dokresluje stav v pohostinství, respektive v odvětví ubytovacích a stravovacích služeb. Jsou totiž na štíru nejen s likviditou, ale také s generováním zisků. Analýza společnosti Creditinfo pro týdeník Euro je řadí na úplný konec v žebříčku ziskovosti odvětví i v likviditě (viz grafy).
V loňském roce podle odevzdaných účetních závěrek skončili podnikatelé v tomto sektoru v citelné ztrátě. A to hned podle dvou ukazatelů. Když se poměří čistý zisk, respektive ztráta s celkovými aktivy firem, vyjde –3,1 procenta, a ještě hůř končí poměřování zisků s tržbami z provozní činnosti, když vychází –3,6 procenta. Přitom analýza Creditinfa počítá takzvaný medián, tedy hodnotu, která patří do středu v souboru 950 společností v tomto odvětví, a nikoliv průměr.
Peněz v kapse hospodští a hoteliéři vesměs také mnoho nemají. Hodnota ukazatele likvidity, tedy porovnání oběžných aktiv s krátkodobými závazky, vychází na 0,9. To je pod hranicí toho, kdy je firma schopna platit. „Pokud je hodnota likvidity vyšší než 1, je velmi pravděpodobné, že do firmy v dohledné době více peněz přiteče, než odteče. ‚Dobré‘ hodnoty se pohybují v rozmezí 1,5 až 2,5,“ vysvětluje Ruben Vančo, ředitel komunikace společnosti Creditinfo Czech republic.
Ubytovací a stravovací zařízení tak v příštím období čeká čistka. Z analýzy, která vychází z údajů celkem 28 596 firem, jež odevzdaly své účetní závěrky, vyplývá, že více než 55 procent hotelů, penzionů, kaváren, hospod a restaurací skončilo v loňském roce ve ztrátě.
„Obecně lze říci, že v červených číslech skončily menší firmy, tedy například stánky s občerstvením, kavárny či menší provozovny a penziony s obratem do deseti milionů korun. Regionálně se jedná především o Karlovarský a Královéhradecký kraj, o třetí místo se dělí Jihomoravský a Praha,“ vypočítává Vančo.
Příčiny je možné hledat v přesycenosti trhu a velké konkurenci a také v poklesu poptávky po těchto službách v důsledku doznívající finanční krize. Čistka se bude týkat především těch firem, jež nedokázaly v posledních třech letech vygenerovat zisk, a nemají tak dost peněz na financování své činnosti. A těch může být pěkná řádka. Oba ukazatele ziskovosti totiž v posledních letech byly výrazně pod nulou, naposledy se vyhoupla ziskovost nad tuto hranici v roce 2007.
Příznivci restaurace U Voraře však nemusejí zoufat. Majitel změnil sortiment a teď točí zejména svijanský máz. „Kdybych tušil, že to takhle pofrčí a nebudeme skoro stíhat dokupovat sudy, vykašlal bych se na všechny pokusy s plzní,“ pochvaluje si obnovený zájem o svou restauraci.
Zlatý důl
Na opačném konci žebříčku stojí možná trochu překvapivě zdravotnictví, které v Česku platí za Popelku. Opak je pravdou. Výdělečnost tohoto sektoru setrvale roste. V roce 2005 se pohybovala podle tržeb i aktiv okolo čtyř procent. Poslední výsledky ukazují, že v poměru k tržbám je ziskovost 7,8 procenta, a v poměru k aktivům dokonce 12,8 procenta. Ani toho, že by klinika plastické chirurgie nezaplatila své účty včas, se není třeba zbytečně obávat. Ukazatel likvidity je na velmi stabilní hodnotě 2,55 a včas své závazky vyřizuje 67,5 procenta firem v odvětví.
Samozřejmě že nejde o státní či krajské nemocnice. Ve vzorku bezmála 300 firem převažují specializovaná zařízení, jako stomatologické ordinace, gynekologové či plastičtí chirurgové. Ziskovost zvedá mimo jiné fakt, že potřebují ke svým výkonům minimální aktiva nebo si je pořizují na leasing, čímž vypadávají z rozvahy. V tomto segmentu dokonce dochází k paradoxu, kdy ukazatel ziskovosti vzhledem k tržbám je nižší než vzhledem k aktivům. Řečeno laicky, tržby jsou jednoduše vyšší než hodnota všeho, co firma má k dispozici.
„Ve zdravotnictví je jasný rostoucí trend ziskovosti. Je patrné, že menší specializovaná zařízení jsou výrazně efektivnější a je v nich dostatek, či dokonce nadbytek peněz ve srovnání s ostatními odvětvími. Naopak u standardních nemocničních a lázeňských zařízení lze až na některé výjimky nedostatek peněz potvrdit,“ uvádí k úspěchu zdravotnického odvětví Ruben Vančo.
Právě vyloučení nemocnic ze zkoumaného vzorku může být podle analytiků příčinou vysoké ziskovosti. „Soukromí poskytovatelé zdravotní péče mají obecně vyšší motivaci k dosahování zisku. V oborech, jakými jsou stomatologie a gynekologie, je navíc v současnosti významný převis poptávky nad nabídkou, který vytváří potenciál pro nadprůměrnou ziskovost,“ míní Jan Marek, ředitel sekce oceňování a finančního modelování ve společnosti Deloitte. „Při zahrnutí nemocnic, které poskytují širší rozsah služeb, a tedy i péči s nízkou či zápornou ziskovostí, či služby, které jsou velice náročné na investice, by ziskovost odvětví zřejmě poklesla,“ dodal.
Úspěch může být i po zásluze odměněn. Ziskovost je totiž jedním z důležitých ukazatelů, na který hledí bankovní instituce při rozhodování o úvěrech. „Je to rozhodně důležitý faktor. Podstatnou roli hraje také stabilita dané společnosti, její postavení na trhu či podpora vlastníka,“ vyjmenovává Jan Nývlt, ředitel syndikovaných úvěrů ČSOB. Konkrétně u zdravotnictví podle něj hraje velmi podstatnou roli stát. „Sektor zdravotnictví, jeho profitabilita a perspektiva je významně ovlivněna státní regulací. Z dlouhodobého pohledu je to jistě perspektivní odvětví, potřebuje však jasnou vládní koncepci nejenom ve střednědobém, ale i dlouhodobém horizontu,“ doplnil bankéř.
Vydělává i v zámoří
Mimochodem úspěch tohoto segmentu v Česku odpovídá světovému trendu. Když časopis Forbes před nedávnem zveřejnil desítku nejziskovějších odvětví ve Spojených státech, čtyři z nich se vztahovala ke zdravotnictví. Například takoví dentisté podle údajů společnosti Sageworks, jež analýzu vypracovala, měli poměr zisku k tržbám 15,27 procenta, chiropraktici a očaři byli těsně v závěsu se 14,31 procenta. A lidé si to uvědomují. „Do deseti nejziskovějších odvětví se dostaly také vzdělávací služby, a právě zdravotnictví je jedním z hnacích motorů tohoto trendu. Nezaměstnaní lidé se vracejí do škol a snaží se rekvalifikovat, mezi nejoblíbenější obory patří programy vzdělávání zdravotnického personálu,“ píše Forbes.
Ale zpět do Česka. Ani nemocniční či lázeňská zařízení na tom se zisky nemusejí nutně být špatně. Údaje společnosti Creditinfo sice ukazují u 23 subjektů, které odevzdaly své výsledky na obchodní rejstřík, průměrnou ziskovost okolo jednoho procenta, najdou se ale výjimky. Třeba taková Dialýza Šumperk dosáhla v poměru zisk versus aktiva rekordních 49 procent. Nemocnice Počátky se pak může pochlubit 18 procenty a třeba Nemocnice Valašské Meziříčí slušnými deseti procenty.
Naopak do kategorie zdravotnictví nespadají farmaceutické firmy, které by z laického pohledu mohly ziskovost táhnout nahoru. Navíc samy nejsou nijak výjimečně profitabilní. Taková Zentiva v loňském roce vykázala zisk v poměru k aktivům „jen“ pět procent.
Zábava nevynáší
Jistým překvapením v žebříčku nejlépe vydělávajících odvětví mohou být poštovní služby. Se svými 14,4 procenta zisku váženého aktivy dokonce předběhnou i zdravotnictví. V poměru k tržbám je to mírně zdrženlivějších 5,4 procenta.
Vančo z Creditinfa však výsledky zlehčuje. „V poštovních službách jde o velmi malý vzorek pěti firem. Navíc v něm chybí Česká pošta, která od roku 2008 své účetnictví ve Sbírce listin nezveřejňuje.“ Přesto i z takto marginálních výsledků je zřejmé, že podobně jako ve zdravotnictví státní moloch se soukromými firmami prohrává. Nejznámější z pětice poštovních společností je TNT Express Worldwide, která v loňském roce dosáhla ziskovosti 50 procent při porovnání s aktivy a jedenácti procent při srovnání s tržbami. Poslední dostupné výsledky hospodaření České pošty z roku 2008 ukazují hodnoty 1,3, respektive 1,5 procenta.
Výdělečnost není vše. Poštovní služby trpí nízkou likviditou. Ale i pro to může být celkem jednoduché vysvětlení. Účetní závěrky totiž odrážejí stav na konci roku a v tom období mají poštovní firmy řadu zakázek. Typické je třeba rozesílání novoročních přání mezi firmami. S tím jsou spojené náklady, ovšem peníze za poskytnuté služby mohou přijít až následující rok.
„Zajímavé mohou být protipóly. Tedy odvětví, kde ziskovost není nijak vysoká, ovšem likvidita je více než dobrá,“ upozorňuje Vančo. Jde například o těžební činnosti nebo o zemědělství.
Tam dochází k financování především prostřednictvím dlouhodobých závazků, jako jsou úvěry na stroje, zařízení, pozemky, budovy. Krátkodobé závazky jsou spíše marginální. Příjmy, a tím pádem i oběžná aktiva jsou v průběhu roku konstantní, a tyto firmy tak mohou dosahovat až „nezdravě“ vysoké likvidity. „U kapitálově méně náročných odvětví by podobné hodnoty napovídaly o nadbytku finančních prostředků,“ míní Vančo.
Není bez zajímavosti, že ziskem neoplývají zábavní a sportovní průmysl. Celkově tato branže skončila v minusu. Jediným oborem, který aspoň něco málo vynáší, jsou tvůrčí a umělecké činnosti, kam spadají například agentury pořádající kulturní akce. Ani v tomto případě to není žádná sláva. Ziskovost na úrovni 0,1 procenta rozhodně není něco, čím by se dalo chlubit. Překvapivě v minusu skončila také kategorie heren, kasin a sázkových kanceláří. A to v ní není, jak by se dalo možná předpokládat, zahrnuta Sazka, protože ta ještě účetní závěrku nedodala. „V roce 2009 vykazovala ziskovost s ohledem na tržby ve výši čtrnácti procent, za rok 2010 se ovšem očekávají čísla se znaménkem minus,“ doplnil Vančo z Creditinfa.
Bankroty na obzoru
Podle očekávání neslavně jsou na tom i obory, které byly citovány nejčastěji v souvislosti s finanční krizí. Tedy stavebnictví a doprava. Velmi špatné skóre a celkem vysokou pravděpodobnost úpadku si vysloužil ještě třeba také velkoobchod bez započítání motorových vozidel.
Tomu odpovídají statistiky, které hovoří o počtu bankrotů v letošním roce. Mezi největšími deseti úpadky za červenec figurují hned na špici dvě velkoobchodní firmy – Allium CZ a Ferocentrum CB. Mimochodem obrat obou firem se počítal ve stamilionech korun. Stavebníci jsou zastoupeni dvakrát, a silniční nákladní doprava dokonce třikrát, vyplývá ze zprávy, kterou zpracovala společnost Creditreform.
Závažná jsou však i další zjištění, která statistika přináší. Počet insolvenčních návrhů v letošním roce prudce narostl. Zatímco v loňském roce byly podány insolvenční návrhy na 13 919 firem a fyzických osob, za prvních sedm měsíců toho letošního se skóre málem vyrovnalo. S insolvencí se potýká 12 201 subjektů. A dalšími „na ráně“ mohou být právě ti, kteří dosahují mizivých či záporných zisků a mají problémy s likviditou.
