Národní protikrizový plán už je hotov. Tento týden jej má projednat vláda a sněmovna. Některá opatření mohou začít platit rychle, jiná musí projít parlamentem. A tam mohou narazit.
Pomoci firmám, aby měly v době hospodářské krize co nejvíce peněz na provoz a zaměstnávání lidí. To je hlavní cíl vládního Národního protikrizového plánu. „Z původního přívalu 250 návrhů vykrystalizoval plán, který je srozumitelný a má hlavu a patu,“ komentuje vládní opatření ekonom Patria Finance David Marek.
Plán předpokládá, že se ekonomika letos propadne až o dvě procenta. Vláda chce do boje s krizí nalít dvě procenta hrubého domácího produktu, což je kolem 75 miliard korun. Premiér Mirek Topolánek tuto částku už potvrdil.
Hlavním lékem na krizi by mělo být snížení sociálního pojištění ve formě slevy pro zaměstnavatele. Největší slevu by měly firmy dostávat na nejméně kvalifikované a placené zaměstnance. Na lidi, kteří vydělávají víc než 26 tisíc korun, nezískají nic. Podnikatelé by měli ušetřit celkem 18 miliard korun.
Odborníci z Národní ekonomické rady vlády nedoporučili zavádět šrotovné nebo vracení daní živnostníkům, jež by zvýhodňovala jen některé skupiny výrobců a daňových poplatníků. Naopak prosazují zrychlení odpisů, například počítačů nebo automobilů, které by pomohlo plošně všem podnikatelům. „To jsou nástroje, které mohou pomoci české ekonomice a neznamenají škody,“ říká Marek.
Pomoci všem, ne jen někomu
Obě opatření – zrychlení odpisů a slevy na sociálním pojištění – považuje za prospěšná i Hospodářská komora. Snížení sociálního pojištění je podle výrazné většiny samotných firem a podnikatelů „nejlepším opatřením, kterým může česká vláda v době krize přispět k jejich konkurenceschopnosti a zároveň opatřením, které je systémové a pomůže všem podnikatelským subjektům bez rozdílu, aniž by preferovalo pouze vybrané skupiny“. „Podobnou podporu mají i zrychlené odpisy pro podnikatele nebo jakékoliv snížení firemních daní. Všechna tato tři plošná opatření, pokud budou co nejdříve realizována, představují úspory pro všechny podnikatelské subjekty a povedou k oživení českého hospodářství,“ prohlašuje prezident Hospodářské komory Petr Kužel.
Naopak odboráři jsou proti slevám na pojištění. „Snížení pojistného nepřinese firmám žádný efekt, ale ztráta pro státní rozpočet bude dosahovat řádově desítek milionů korun. Stát tak bude muset šetřit, nebude moci dávat státní zakázky, které by pomohly firmám a zaměstnanosti,“ tvrdí předseda Odborového svazu Kovo Josef Středula. Ale připouští, že zrychlené odpisy mohou pomoci.
Za klíčovou považuje Hospodářská komora také lepší dostupnost úvěrů, záruk a pojištění pro podniky. Podle ní je však nutné, aby podniky mohly skutečně v maximální možné míře využít aktuálních a rozšířených služeb, které stát nabízí prostřednictvím České exportní banky, EGAP a Českomoravské záruční a rozvojové banky.
Podnikatelé si však stěžují na velké problémy při získávání úvěrů na provoz a investice. Česká národní banka sice snižuje úrokové sazby, ale vzhledem k nedůvěře, která panuje na bankovním trhu, firmy na peníze stejně nedosáhnou. Zaměstnavatelé poukazují na neúnosnou situaci ohledně zmrazených úvěrových linek, což nepříznivě působí i na zdravé podniky. „Bez výrazného tlaku vlády a samotného premiéra na banky na obnovení úvěrové aktivity bank není možné pomoci tuzemským podnikům,“ prohlásil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Podnikatelé poukazují na to, že mnohé banky nemají byznysový plán a šíří tak nejistotu. „Jde o krizi důvěry,“ konstatuje viceprezident Svazu průmyslu Martin Jahn.
Podniky chtějí peníze na provoz
I ekonom Petr Zahradník z České spořitelny potvrzuje, že největší překážkou je zajištění provozního a investičního kapitálu pro podniky, které to potřebují. Stát chce pomoci i v této oblasti. Hodlá se rozdělit o riziko spojené s poskytováním úvěrů s komerčními bankami, aby znovu nastartoval financování. „Model bude naprosto tržní, půjde o zajištění provozního kapitálu vůči zajištěnému odbytu,“ vysvětluje ministr financí Miroslav Kalousek. A ujistil, že stát nebude podporovat nekonkurenční firmy ani oddalování nezbytných restrukturalizací.
Proti takové pomoci nenamítají nic ani ekonomové. „Proexportní opatření a záruky za bankovní úvěry považuji za dobré. Stát sice ponese určité riziko, ale dá se to ospravedlnit vzhledem k výnosům, které to může přinést,“ je přesvědčen David Marek.
„Nejdřív se musí obnovit důvěra na mezibankovním trhu, aby si banky mezi sebou začaly opět půjčovat i na delší dobu. Ovlivnit to nemůžeme. Impulz musí přijít z mezibankovního trhu eurozóny. Pokud se má do toho někdo motat, očekávám, že to bude Česká národní banka, nikoli vláda,“ míní analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. V mezidobí podle něj mohou politici navýšit úvěry na export. „Protože především zahraniční obchod je v recesi. Politici mohou být rozpočtově neutrální, budou-li mít vůli. Mohou použít dotace, dotace podnikům nebo rezervní fondy. O těchto částech státní pokladny nikdo moc přesně neví, co v nich vůbec je, přetékají ale jměním přes dvě stě miliard korun,“ tvrdí Michl. Nouzové úvěry pak mohou podle něj politici rozšířit tak, aby se dostaly i k malým a středním podnikům. „Nutné je ale vyžadovat věrohodnou a nabitou zakázkovou knihu. A v neposlední řadě, prioritní je podpora zvýhodněných peněz na inovační opatření a na financování komercionalizace výstupů vědy a výzkumu,“ dodává.
Naopak šrotovné podporují jen automobilky a na ně navázaní výrobci, kterým se podařilo přesvědčit i ministra průmyslu a obchodu Martina Římana. Ten by chtěl lidem, kteří by vrátili své staré auto, přispět 25 až 30 tisíci korun na nové. Šéf financí Miroslav Kalousek to však považuje za „mimořádně nákladný, mimořádně neefektivní a především trestuhodně diskriminační krok“. A za ještě škodlivější pokládá návrh na odpuštění daní živnostníkům. „To je naprosto nerovný přístup k jedné skupině daňových poplatníků“.
Stejný názor zastávají i Hospodářská komora a ekonomové. „Pokud jde o šrotovné, ať se to klidně zavede všude ve světě, jen ne v České republice. Nevím, proč by měly dostat podporu automobilky na úkor jiných výrobců, a proč by lidé, kteří si auto nekoupí, měli přispívat těm, kteří si ho pořídí,“ říká David Marek.
Švarcsystém má malou naději
Kvůli větší flexibilitě pracovního trhu zazněl i návrh na legalizaci švarcystému, kdy by si firma místo zaměstnanců najímala živnostníky, kterým by nemusela platit zdravotní a sociální pojištění a ani odstupné v době, kdy musí omezit výrobu. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas uvažuje o jeho časovém omezení do konce roku 2011. „Představa, že proti švarcsystému je možné bojovat, je iluzorní,“ tvrdí. Od jeho zavedení si Nečas slibuje, že by se firmám snížily náklady na pracovní síly, a proto by měly větší snahu dávat lidem práci.
Takový nápad však vyvolal obrovský odpor u odborářů. „Legalizaci švarcsystému považuji za šílenou myšlenku, která by měla nedozírné důsledky,“ varuje předseda Odborového svazu Kovo Josef Středula. Legalizace by neprospěla ani státní pokladně, protože by snížila výběr daní, ale do problémů by se dostaly i zdravotní pojišťovny a penzijní systém, kde by došlo k obrovským výpadkům příjmů. Ani Nečas není schopen odhadnout dopady legalizace na státní rozpočet. Proto není
pravděpodobné, že by takový návrh prošel.
Rozhýbat výrobu by měl i program urychlení ekologických investic, který rozjíždí ministerstvo životního prostředí od dubna. Na změnu vytápění na ekologické, na zateplení domů či výměnu oken je v něm připraveno deset miliard korun.
Některé nástroje, jako třeba zrychlení odpisů budou moci být zavedeny rychle, protože k nim vláda nepotřebuje souhlas sněmovny. V případech, které musí schválit zákonodárci, to už tak rychlé nebude. I když ministr financí Kalousek doufá, že i taková opatření budou moci být uplatněna rychle, protože projdou parlamentem ve zrychleném čtení. Vláda k tomu však bude potřebovat podporu všech vládních poslanců, tedy i rebelů. Opozice už totiž dala najevo, že se pokusí zablokovat snížení odvodů na sociální a zdravotní pojištění, které má snížit náklady na práci.
V jednom se politici, ekonomové i odbory shodují: vláda by měla využít předsednictví Česka v Evropské unii a prosazovat celoevropská opatření v boji s hospodářskou krizí. „Důležité je, aby byla činnost koordinována na území celé Evropské unie. Uplatňovat selektivní přístup není možné,“ říká zástupce odborářů Josef Středula. „Měli bychom více říkat naše vlastní názory, prosazovat se. Chytřeji koordinovat státy a lépe si hlídat, na co jdou peníze z rozpočtů jiných zemí. Hledět na to, aby národní dotace nesnižovaly naši konkurenceschopnost nebo neodlákávaly z Česka investory,“ nabádá také analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
