Řecko uvažuje o restrukturalizaci svých dluhů formou prodloužení jejich splatnosti, což je lepší myšlenka než odpis části dluhů u soukromých věřitelů.
Foto: Miloslav Hamřík
Řekl to v noci na dnešek místopředseda řecké vlády Theodoros Pangalos v televizi Skai TV. Atény by chtěly odložit splácení nejen 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč) úvěru od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, ale i splátky závazků u soukromých věřitelů, řekl vicepremiér.
Pangalos připustil, že Řecko bude muset přikročit k dosud odmítané restrukturalizaci dluhů, avšak v žádném případě to podle něj neznamená vyhlášení platební neschopnosti. “Mohli byste se zeptat - „není to ta restrukturalizace?“ Technicky ano, avšak v tom smyslu, že nebude nikdy žádný pochyb o našem závazku splatit dluh a splatit všechno, co dlužíme,“ řekl Pangalos v řecké televizi Skai TV.
Řecká vláda dosud možnost restrukturalizace dluhu u soukromých věřitelů odmítala a připouštěla jen změnu podmínek úvěru od EU a MMF. Podle analytiků však začínají být náklady pomoci pro samotné Řecko vyšší než přiznání platební neschopnosti a restrukturalizace dluhu včetně jeho částečného odpisu. Například vlivný týdeník The Economist nyní za nejlepší řešení považuje odpis části soukromého dluhu dříve, než bude naprostá většina řeckého dluhu v rukou oficiálních věřitelů a bude prakticky neodepsatelná.
Řecko se přiblížilo na pokraj státního bankrotu loni na jaře, kdy v něj kvůli prudkému a skrývanému růstu rozpočtového deficitu investoři ztratili důvěru a prudce vzrostly náklady na jeho nové úvěry. V květnu jej před bankrotem zachránil úvěr od EU a MMF poskytnutý výměnou za bolestné reformy veřejných financí a celé ekonomiky a sociálního systému.
Řecku končí nouzové úvěry v roce 2013 a pak by je mělo začít splácet. Vládnou však obavy, že Atény se do té doby nebudou schopny vrátit plnohodnotně na finanční trhy, protože výnosy jeho vládních dluhopisů jsou stále blízko krizových rekordních úrovní. EU a MMF již vyjádřily ochotu prodloužit Řecku splatnost svých půjček. Pokud by to však Atény požadovaly i od soukromých věřitelů, šlo by už v podstatě o restrukturalizaci ve formě dohody na novém splátkovém kalendáři.
Atény si loni zajistily podporu tím, že se jim podařilo přesvědčit neochotné Německo o tom, že finanční osud Řecka je nedílně spojen s osudem celé eurozóny a jednotné měny. Tuto představu už řada pozorovatelů označuje za překážku skutečného řešení řeckého problému. Tím je například podle Economistu neschopnost obsluhovat samostatně dluh, který se pohybuje kolem 120 procent hrubého domácího produktu a do roku 2014 má vzrůst až na 165 procent.
Pangalos opět prohlásil, že záchrana Řecka je klíčem k budoucnosti eura, které je údajně ohroženo spekulanty. “Loď eura je obklopena žraloky, kteří umí vycítit krev na kilometry daleko. Nyní ucítili krev ubohého Řecka. Jejich cílem však nejsme my, ale něco jiného. Útočí na nás spekulanti, kteří chtějí oslabit hodnotu eura, o to tu běží,“ prohlásil Pangalos.
