Ne že bych Řekům jejich současnou totální krizi přál. Ale zjevně si za ni mohou sami. Pár let bezuzdně rozhazovali vypůjčované peníze, žili si nad poměry. A teď přišel čas pro účet, který navíc nezaplatí jen oni sami, ale tahat z maléru je musí celá Evropská unie.
Budiž jejich osud mementem i pro nás. Je nechtěnou ironií, že zprávy o kolabujícím Řecku čteme v denících hned vedle populistických výroků některých českých politiků, kteří slibují každému všechno. A už neříkají, kde na to vezmou peníze. Právě před českými volbami je Řecko exemplárním příkladem toho, kam vede nezodpovědné zadlužování státu.
Divím se, že žádná ze soudnějších českých politických stran ještě v kampani na řecký příklad pořádně nepoukázala. Populisté sice říkají, že české zadlužení je relativně malé, ale tím se Řekové ještě před dvěma dekádami konejšili také. Už následující generace přitom zdědila stát na pomezí bankrotu. Takže taktika po nás potopa nese plody překvapivě rychle.
Letošní volby ukážou, zda český volič dokáže myslet alespoň v horizontu několika let, anebo se nechá znovu uplatit jen rychlou sladkostí typu třináctý důchod nebo zrušení minimálních poplatků u lékaře.
Čas pro utažení opasku
Zajímavým experimentem je za této situace vystoupení TOP 09 s jejím plánem na radikální škrty a utahování opasku. Ten otestuje, zda už je česká společnost připravena na nepopulární, leč potřebná opatření. Hlasovat pro někoho, kdo slibuje, že téměř všem vrstvám v zájmu stabilní budoucnosti ubere na příjmech, to už je znakem politické dospělosti voliče.
Ocenit je třeba také společné vystoupení vítězů ankety Podnikatel roku, kteří odsoudili další zadlužování státu a politický populismus. Jejich slovo má váhu.
Ještě při minulých volbách se přitom polemika o rostoucím státním dluhu zdála být jen akademickou diskusí, která je na hony vzdálena každodenní realitě a nemusí řadového občana trápit. Hlavně když dostane o dvě stovky vyšší sociální přídavek na… (doplňte libovolné). Řecká lekce ale dala problému hrozivě konkrétní podobu. A ukázala i těm voličským skupinám, které rády slyší na podbízívé sliby, že nakonec na zadlužení státu doplatí i ony. V Řecku jsou nyní nejvíce rozlíceni státní zaměstnanci či důchodci. Snad to jejich čeští kolegové nepřehlédnou.
