Řečtí neonacisté z hnutí Zlatý úsvit, kteří se stali během ekonomické krize v zemi v minulých letech třetí nejúspěšnější stranou, se v nedělních parlamentních volbách do nového zákonodárného sněmu nedostali. Po sečtení hlasů z téměř 95 procent okrsků získal Zlatý úsvit jen 2,95 procenta hlasů, uvedla agentura AP. Pro vstup do parlamentu jsou potřeba tři procenta.
Prohru již připustil i vůdce strany Nikos Michaloliakos. Ve svém projevu nicméně zdůraznil, že to neznamená konec Zlatého úsvitu. V končícím 300členném parlamentu měli neonacisté 18 poslanců. Ve volbách v září 2015 totiž získali 6,99 procenta hlasů.
„Chceme vzkázat našim nepřátelům a takzvaným přátelům: Zlatý úsvit nekončí, smiřte se s tím. Boj za nacionalismus pokračuje. Vracíme se tam, kde jsme byli silní: na ulice a náměstí, v tvrdém boji proti bolševismu a divokému kapitalismu,“ řekl Michaloliakos svým příznivcům. V projevu rovněž zaútočil jak na odcházejícího premiéra Alexise Tsiprase, tak i nejspíš jeho nástupce Kyriakose Mitsotakise. Jeho strana Nová demokracie předčasné parlamentní volby podle odhadů vyhrála.
Oslabování Zlatého úsvitu se ukázalo již v květnových volbách do Evropského parlamentu, kdy hnutí získalo 4,87 procenta hlasů a skončilo na pátém místě mezi řeckými stranami. Podle mnohých expertů ale vliv neonacistů úplně nezmizí. Jak se ukázalo, například během eurovoleb pro stranu hlasovalo 13 procent mladých ve věku mezi 17 a 24 lety.
Nedávná prohlášení prominentního člena strany Iliase Kasidiarise, který byl v minulosti souzen například kvůli napadení dvou političek, naznačují, že se chce Zlatý úsvit začít profilovat jako méně extremistická strana podobná evropským euroskeptickým či krajně pravicovým silám. Jak uvedla agentura AP, Kasidiaris nedávno například vyjádřil svůj obdiv k Matteu Salvinimu, protiimigračně silně zaměřenému italskému ministru vnitra, a pochvalně hovořil i o zemích takzvané visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Polsko, Slovensko, Maďarsko), ve kterých zaznívá silná euroskeptická rétorika.
Přečtěte si komentář: Horší než na Balkáně. Rumuni a Řekové dali Česku lekci z politické kultury
Dále čtěte:
