Generální ředitel České pošty Karel Kratina se rozhodl na konci září rezignovat na svou funkci. Uvedl, že svou misi v čele pošty považuje za ukončenou.
Podle informací týdeníku EURO je zdrojem napětí mezi ministerstvem vnitra a vedením České pošty nejen záměr zrušit 178 poboček v malých obcích, ale i vážnější koncepční spory o tom, jak má být pošta před privatizací transformována. Hovoří se i o tlaku ze strany lobbistů z oblasti nemovitostí, ale odchodu Kratiny mohla pomoct i jeho údajná nepružnost a politická dezorientace. Ministr vnitra Ivan Langer nového generálního ředitele zatím nevybral. Řízení firmy by měl podle informací týdeníku EURO dočasně převzít náměstek pro obchod a rozvoj služeb Michal Vodrážka.
V čele České pošty byl Karel Kratina od června 2004. Přestože má právnické vzdělání, dlouhou dobu působil jako bankéř. Zahraniční zkušenosti sbíral v osmdesátých letech na zastoupení Chemapolu v Německu, ale už začátkem roku 1992 začal pracovat pro Hypovereinsbank (německé předchůdce HVB Bank), která se nedávno spojila s Živnobankou pod UniCredit Bank. Z nejvyššího postu v HVB Bank odešel počátkem roku 2003 poté, co se s vídeňským vedením nedohodl na strategii firmy. Pro Českou poštu získal Kratinu exministr Vladimír Mlynář. Než se stal jejím šéfem, byl členem její dozorčí rady.
Karel Kratina za svého působení v České poště chystal její přeměnu na akciovou společnost, což s sebou nese určitá nepopulární opatření, jako je například propouštění zaměstnanců či rušení poboček. Právě plán na zrušení poboček si vysloužil nedávnou kritiku ministerstva vnitra, zřizovatele České pošty, a je uváděn jako důvod Kratinovy rezignace. Kratina v rozhovoru pro ČT 24 to však vyvrací: „Úkoly … byly splněny a další budou vyžadovat dlouhodobější a systematické působení a to byl také důvod, proč jsem se rozhodl svoji misi … v tento vhodný moment … ukončit.“ Za jedinou nepodařenou věc během svého působení v čele podniku Kratina považuje prezentaci České pošty, o níž říká: „Je mi líto, že jsme nedokázali veřejnosti představit Českou poštu správným způsobem.“ I když je otázkou, zda by nějaká velká marketingová akce dovedla občany přesvědčit o vynikajících schopnostech České pošty, když se na mnoha pobočkách stále tvoří fronty, nejsou dostatečně personálně zajištěny pošty v rychle se zalidňujících oblastech či městských částech. Například vyřídit cokoli na pobočce na pražských Petřinách bez čekání je v podstatě nereálné.
Co se týče rušení poboček, Kratina odmítá tvrzení, že by se kamenné pošty měly rušit. „My jsme se rozhodli změnit formu obsluhy…“ Na místo klasických pošt by měly nastoupit motorizované jednotky, jejichž mottem je „jedeme až za každým jednotlivým obyvatelem…“ Přestože Česká pošta loni vykázala zisk osm set milionů, při uzavření kamenných provozoven přijde o 32 milionů. Dle Kratiny má pošta dosahovat mnohem vyšších zisků a nemůže si dovolit do roku 2013 neinvestovat do modernizace, až se „utkáme se všemi poštovními dravci…“
Karel Kratina odchází z pozice ředitele pošty v době, kdy, jak sám říká: „je třeba převést na společného jmenovatele velké spektrum činností,“ které pošta musí zvládnout, na rozdíl od bank, jejichž prostředí Kratina také dobře zná. „Pošta je složitějším institutem… Máte tam výrobu, technologie, logistiku, obchod…“ Lze se jen domnívat, zda ustupuje ministerské kritice, nebo má opravdu pocit, že pro Českou poštu vykonal maximum. Řada byznysmenů, se kterými týdeník EURO hovořil, má dojem, že Kratina byl odhodlán Českou poštu řídit jako standardní evropskou firmu, která se má připravit na to, aby za pár let obstála v ostrém konkurenčním boji na liberalizovaném trhu. O řízení pošty jako státního úřadu či dokonce nadace zřejmě neměl zájem…
Tabulka:
Česká pošta
Počet poboček*3387
Počet zaměstnanců* 37 008
Počet vozidel* 4225
Pramen: Česká pošta
