Ministr průmyslu nerespektuje obchodní zákoník
Ředitelem státního podniku Doly a úpravny Komořany je od letních prázdnin Pavol Balažka. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban jej jmenoval ředitelem, přestože Pavol Balažka byl předtím jednatelem a společníkem zkrachovalé firmy EKOBANO. Obchodní zákoník přitom v paragrafu 31a stanovuje, že pokud byl kdokoli členem statutárního orgánu společnosti, která skončila v konkursu, nesmí po dobu tří let působit ve statutárním orgánu žádné jiné právnické osoby.
Lež v čestném prohlášení.
„Pan Balažka byl jmenován ředitelem státního podniku Doly a úpravny Komořany v rozporu se zákonem a navíc lhal v čestném prohlášení. Podal jsem proto k Vrchnímu soudu odvolání proti jeho zapsání rejstříkovým soudem,“ řekl týdeníku EURO bývalý ředitel podniku Josef Vyleťal. O tomto odvolání zatím nebylo rozhodnuto. Kopii čestného prohlášení, o němž Josef Vyleťal mluví, má týdeník EURO k dispozici. Pavol Balažka v něm mimo jiné tvrdí „nejsem členem statutárního orgánu právnické osoby, na kterou se vztahuje paragraf 31a Obchodního zákoníku“ a podepsal jej 30. července 2003. Dva dny po svém pověření řídit státní podnik.
Pokud soud uzná argumenty bývalého ředitele Vyleťala, bude nejen současný ředitel Balažka jako statutární zástupce vymazán, ale především bude tím bude konstatováno, že jeho jmenování bylo nezákonné. To by potom zřejmě zpochybnilo platnost všech rozhodnutí a smluv, které Balažka jako ředitel Dolů a úpraven Komořany nyní činí a podepisuje.
Ředitel Balažka týdeníku EURO sdělil, že si nemyslí, že by mu příslušelo posuzovat, zda byl jmenován v souladu se zákonem. „To je věc zakladatele podniku. A jemu, tedy ministerstvu průmyslu a obchodu, jsem předal písemnou informaci o tom, že jsem působil ve firmě EKOBANO. Ministerstvo to posoudilo a zjevně nepovažovalo za překážku pro mé jmenování,“ řekl Balažka. Ani on osobně to prý za překážku nepovažuje.
Bankrotář nám nevadí.
Ministerstvo průmyslu a obchodu také nebylo schopné vysvětlit, jak je možné, že byl Pavol Balažka jmenován ředitelem podniku. „Ministerstvo průmyslu a obchodu si v této záležitosti vyžádalo prohlášení pana Balažky k jeho činnosti jednatele ve zmíněné společnosti, ze kterého vyplývá, že příčinou úpadku uvedené s. r. o. EKOBANO nebyl výkon jeho činnosti ve funkci jednatele, neboť vykonával tuto činnost s péčí řádného hospodáře, což nebylo zpochybněno. Výkon této funkce sice tvoří ve smyslu §31a Obchodního zákoníku překážku výkonu funkce ředitele státního podniku, dle právního názoru je zakladatel státního podniku oprávněn, ve smyslu zákona §31 a, odstavec 4, 5 a 6 cit. zákona, i za této situace ředitele podniku v jeho funkci potvrdit,“ sdělila Kateřina Koubová z tiskového oddělení ministerstva.
O čí právní názor se ministerstvo opírá a jak je vyargumentován, však již Koubová neosvětlila. V odstavcích, na něž se odkazuje, je několik výjimek ze zákonné tříleté karantény pro osoby asistující u bankrotu nějaké firmy, ale není zřejmé, který a proč ministerstvo použilo. Vzhledem k použitému obratu, že Balažka vykonával činnost jednatele firmy EKOBANO s péčí řádného hospodáře, může mít Koubová na mysli par. 31a) odst. 4 bod d): „K překážce podle odstavce 1 se nepřihlíží, jestliže jde o osobu, která se domůže v řízení podle zvláštního právního předpisu určení, že dosavadní funkci vykonávala s péčí řádného hospodáře.“ Jenže sám ředitel Balažka týdeníku EURO potvrdil, že žádného takového verdiktu se nedomáhal, a tedy ani nedomohl.
Presumce viny.
Smyslem paragrafu 31a Obchodního zákoníku je zjevně vytěsnit z ekonomiky lidi, pod nimiž firmy končí v konkursu. Zákon zde k tomuto účelu zavádí presumci viny – předpokládá se, že každý člen statutárního orgánu se na úpadku společnosti podílel a mohl za ni určitým dílem. Pokud je jakýkoli manažer přesvědčen o opaku, musí u soudu obhájit, že společnost spravoval s péčí řádného hospodáře a že na jejím úpadku nenese vinu. To však Balažka neprokázal, a proto by neměl figurovat v dalších statutárních orgánech po dobu tří let, což je zákonem stanovená karanténní lhůta.
Někdo s krachem počítá.
Nakolik je nástroj paragraf 31a účinný, nelze snadno určit. Ministerstvo spravedlnosti dle své mluvčí Ivy Chaloupkové nemá k dispozici žádnou statistiku, kolikrát byl kvůli němu někdo ze statutárního orgánu vymazán. Navíc záměr zákonodárce je sice jasný, nicméně na druhou stranu například Česká asociace fondů rizikového kapitálu opakovaně poukazovala na jeho negativní dopady. Z logiky investic venture kapitálových fondů vyplývá, že přežije pouze část podniků z jejich portfolia. Hledají příležitosti s potenciálem vysokého zisku, za což přijímají i vysoké riziko. Některé investice přinesou třeba dvacetinásobné zhodnocení, jiné budou odepsány – firma skončí v konkursu.
Zástupce fondu rizikové kapitálu tak už dopředu ví, že velmi pravděpodobně některá z firem, kde je členem statutárního orgánu, skončí v konkursu a on bez ohledu na úspěšnost ostatních bude muset u soudu prokazovat, že na jejím krachu nenese vinu. A dokud to neprokáže, nesmí působit v představenstvu či dozorčí radě žádné jiné společnosti.