Premiér Topolánek, kulantně řečeno, nemluví pravdu. Zdálo se, že prázdniny pomohly, aby vládní reforma mohla spatřit světlo světa. Nakonec se nechal přesvědčit i rebel Vlastimil Tlustý a další poslanci z ODS s ním sympatizující.
To ale bylo ještě před tím, než si Tlustý spočítal konkrétní dopady po snížení daňové sazby z příjmu fyzických osob ve spojení se snížením slevy na dani. V tu chvíli mu vyšlo, že daňový poplatník s příjmem okolo dvaceti tisíc by měl platit v roce 2009 vyšší daň než v roce předchozím. Pokud by tohle připustil, ztratil by Tlustý jakoukoli reputaci.
Snížení daní oproti původně plánovanému není až tak vysoké, aby to nějakým zásadním způsobem ovlivnilo celý koncept reformy. Takže je otázka, proč se musely slevy na dani snižovat o osm tisíc korun.
Jestliže premiér Topolánek hovořil ve svém expozé před sněmovnou o tom, že kromě černých pasažérů na reformě nikdo neprodělá, nemluvil pravdu. Pokud se někomu zvýší daň z příjmu fyzických osob, zvýší se DPH, zaplatí se ekologické daně ve vyšších cenách za služby a zboží plus vyšší spotřební daň na cigarety, tak jeho počty prostě neštimují. Nemluvě o podvodu se zdaněním superhrubé mzdy. Zdravotní a sociální pojištění je obyčejnou daní. Ostatně se tak vykazuje i v materiálech ministerstva financí zasílaných Evropské komisy. Stát tak bude zdaňovat daň.
Za hlavní a téměř jediné pozitivum v oblasti přímých daní lze tak považovat to, že bude existovat jedna sazba z příjmu fyzických osob. Na původní koncept rovné daně, jaký funguje na Slovensku a jaký byl v předvolebním programu ODS, je to ale zatraceně málo.
V koaliční situaci, kdy dvě zbylé strany, ale zřejmě i část ODS nevěří na dynamickou ekonomiku a princip Lafferovy křivky, se ale více dosáhnout nemohlo. Se skřípěním zubů by ale měla nakonec reforma-nereforma projít. Alternativou totiž může být nástup Paroubkovy ČSSD spolu s komunisty. A to bychom teprve čučeli na drát.
Zdravotní a sociální pojištění jsou obyčejnou daní.
