Ministr Čermák uvěřil, že soudy registrační agendu zvládnou
Tak dlouho se naši politici přeli o způsob nápravy pomalých obchodních rejstříků, až z chystané reformy nezbylo skoro nic. Ačkoli ještě před dvěma lety navrhovali někteří poslanci privatizaci vedení rejstříků a také exministr spravedlnosti Pavel Rychetský byl zastáncem převedení této agengy z kompetence přetížených soudů do rukou nově zřízeného státního rejstříkového úřadu, ministr Karel Čermák teď hájí myšlenku ponechat rejstříky tam, kde jsou. „V poslední době se doba pro zápisy dosti podstatně zkrátila,“ pochválil soudy šéf justice například při semináři Evropsko-českého fóra 12 listopadu na téma rejstříků.
Akt zoufalství.
Ještě při svém nástupu do funkce v polovině září přitom Čermák týdeníku EURO řekl, že Rychetského nápad zřídit samostatný rejstříkový úřad je mu blízký (EURO 35/2003). Později dokonce předložil do vlády věcný záměr zákona na zřízení této instituce, jenže Špidlův kabinet hodil návrh pod stůl. Čermák se proto rozhodl vylepšit léta kritizovanou zatuhlost rejstříků jinak: hlásí cestu drobných úprav občanského soudního řádu. Pokud ovšem příslušnou novelu předloží vládě na jaře příštího roku, jak slibuje, vstoupí norma v platnost nejdříve na jaře 2005, což se některým politikům nelíbí. „To je pro řadu obchodních společností šíleně daleko, to už ani nemusí existovat,“ kritizoval Čermákův záměr pro týdeník EURO místopředseda zahraničního výboru sněmovny David Šeich (ODS).
Právě Šeich přišel už v létě s jiným způsobem řešení. Jím navržená změna občanského soudního řádu omezuje soudy patnáctidenní lhůtou na rozhodnutí. „Samozřejmě bych se nebránil ani soukromým rejstříkům ani rejstříkovému úřadu, ale všichni jsme se shodli, že by to mělo zůstat v těch soudních mantinelech,“ vysvětluje Šeich, proč i on chce rejstříky ponechat v kompetenci soudů. „Vlastně už je to akt zoufalství. Kdybychom se teď vydali diametrálně odlišnou cestou, trvalo by další dva roky, než by se nový systém zaběhl. Tím, že se dlouho nic nedělalo, už vlastně změna nepřichází v úvahu,“ dodal.
Boj o lhůtu.
Vláda ovšem Šeichův návrh odmítla ještě dříve, než onen Čermákův. Hlavním důvodem byl přitom právě odkaz na to, že justice chystá vlastní koncepci. Ministr Čermák navíc předloze dodnes vytýká, že lhůta by se netýkala asi pět procent zápisů do rejstříků, například samostatně hospodařících zemědělců nebo neziskových organizací.
Jenže tím, že kabinet zavrhl vlastní řešení, posílila šance Šeichova návrhu, kterým se má sněmovna zabývat už na prosincové schůzi. „Myslím, že je nutné využít jakoukoli možnost, která povede k zrychlení zápisů do rejstříků. Chybí-li vládní návrh, bude dobré jednat o návrhu poslaneckém,“ podporuje poslaneckou verzi poslanec Zdeněk Koudelka (ČSSD), člen ústavněprávního výboru, o němž se v létě uvažovalo jako o možném nástupci po Rychetském v čele justice.
Konec obcházení.
Šeichův návrh podpoří například i stínový ministr spravedlnosti ODS poslanec Jiří Pospíšil. „Je to krok vpřed. Zda návrh bude během diskuse ve sněmovně změněn, je věc druhá,“ podotkl. Koudelka i Pospíšil zdůrazňují, že nezáleží na tom, kdo rejstřík povede, nýbrž na zjednodušení rejstříkového řízení. V žaludku jim leží hlavně nadbytečné ověřování dokumentů. Dá se očekávat, že pro novelu zvednou ruku poslanci z ODS, ČSSD a US-DEU.
Patnáctidenní lhůta na provedení „úkonu“ je v občanském soudním řádu zakotvena již dnes, jenže soudci jí obcházejí tím, že hromadící se návrhy na zápis jen formálně uchopí a zase je bez rozhodnutí nechají ležet. Dobrou záminku jim poskytují formální nedostatky.
Soudci proti změnám.
I když Šeich souhlasí s možností délku lhůty různě modifikovat, předsedkyni ústavněprávního výboru sněmovny Vlastě Parkanové (KDU-ČSL) se tlak na rozhodování soudů nelíbí. „Řešit zdlouhavá soudní jednání a rozhodování tím, že natvrdo určíme na každou věc lhůtu, není řešení,“ uvedla pro týdeník EURO. „Mohlo by to vést k vysoké chybovosti. Je to s prominutím nonsens,“ odsoudila novelu.
Parkanová by preferovala vznik rejstříkového úřadu a chce se ministra Čermáka ptát, proč změnil názor. „Uvědomuji si, že mým hlavním posláním členky koaliční strany je podporovat ministra, ale netajím se tím, že mě jeho postoj zklamal,“ říká na adresu změkčení reformy.
Už před nástupem Čermáka do funkce předvídala soudkyně Lenka Dolejšová z Městského soudu v Praze, že nový šéf justice bude ve věci odebrání rejstříku soudům mnohem opatrnější než Rychetský. „Protože je dnes rejstřík funkčním pracovištěm, naskakuje nám z možné změny husí kůže,“ ilustrovala obavu soudců. I když Pražský městský soud vyřizuje podle svého předsedy Jana Sváčka zápisy již do jednoho měsíce, na jiných soudech je situace často horší. Zahraniční investoři otevřeně mluví o korupci.
Soudkyně Markéta Čermínová ze Soudcovské unie ponechání rejstříků v rukou přetížených soudů vítá. Tvrdí, že převedením agendy na jinou instituci by došlo k podobnému kolapsu, jako na soudech počátkem devadesátých let. Je i proti zavedení lhůt, protože jejich dodržování by prý ohrozila i pouhá chřipková epidemie.
