Které kroky navrhujete pro reformu penzí?
Je racionální sjednotit státní podporu v doplňkovém penzijním spoření, v soukromém životním pojištění a v dalších formách spoření a investování. Zaprvé bych zrušil státní podporu ve třetím pilíři. Penzijní společnosti a stavební spořitelny jsou opravdu naprosto zbytečné. Stejné produkty prodávají pojišťovny, banky, podílové a investiční fondy, takže je to zbytečná agenda a režie. Teď je systém komplikovaný.
Existuje státní příspěvek se speciální agendou, k tomu ještě daňové odpočty a nejvyšší jsou daňová osvobození u příspěvků zaměstnavatele, kde jde o více než deset miliard korun ročně. Ten systém je z ekonomického hlediska naprosto nesmyslný, z právního hlediska je to protiústavní.
Lidé by tedy přestali peníze na penzijní připojištění posílat?
Dřívější penzijní připojištění je v podstatě bankovní spoření. Produkt může v zásadě zůstat, státní podpora by se podle „pravých“ liberálů a sociálních demokratů měla zrušit. „Ústupovou variantou“ je sjednocení státní podpory pro všechny smysluplné produkty, účastníky a poskytovatele. A ten nejjednodušší systém je, když spoříte či investujete ze zdaněných peněz a stát vám odpustí zdanění výnosů.
Flexibilní variantou je, když stát limituje roční vklad ve výši například 30 tisíc korun s tím, že naspořené peníze si můžete kdykoliv vybrat. Ve Velké Británii se tomu říká (nové) individuální spořicí účty, v Kanadě flexibilní spořicí účet, jehož výnosy se většinou nedaní. Primitivní (doplňkové) spoření na penzi ve světě „nefrčí“, právě naopak. U nás ministerstvo financí navrhuje zavést obdobný „účet dlouhodobých investic“; není to špatný návrh, ale bohužel není důsledný a místo toho, aby navrhli, aby to byl jediný systém, který by fungoval obecně, tak chtějí dál rozvíjet ještě podporu penzijního spoření.
Nicméně zrušení příspěvku na penzijní připojištění je politická sebevražda. Jak uděláte, aby to prošlo?
Mám k tomu vymyšlenou daňovou reformu, kterou by se fakticky zlikvidovalo zdravotní pojistné, což je vlastně daň. Navíc špatně konstruovaná. Paušálem se vybírá od „osob bez zdanitelných příjmů“ (například dobrovolně nezaměstnaní, ženy v domácnosti).
Hlavně však zaměstnanci platí hodně. Celkové pojistné ve výši 13,5 procenta je nesmyslné. Následně bych však zvedl daň z příjmů pro zaměstnance. Zaměstnanec by do budoucna neplatil žádné pojistné - ani důchodové, ani zdravotní. A všechno by to obsahovala daň z příjmů, takže zaměstnanec by platil stejně jako nyní. Sazba daně z příjmů pro zaměstnance by byla 31 procent. Nemám důvod nikomu dávat dáreček. V podstatě by se zjednodušil systém. Zdravotní pojištění bych zrušil také z toho důvodu, že by vznikla velká úspora režijních nákladů na výběr a správu daně.
Jak vysoký bude váš důchod? Spočítejte si to na důchodové kalkulačce
Jaká by ta úspora byla?
Jen z úspory těchto režijních nákladů bych zaplatil to, že lidé, kteří platí zdravotní pojištění z řádných faktických příjmů, by to mohli přestat platit. Je jich asi 2,3 procenta ze všech pojištěnců, jde asi o 1,2 procenta všech příjmů pojišťoven. Aby bylo zrušení státního příspěvku na penzijní připojištění politicky únosné, zvedl bych základní slevu na dani na poplatníka. Od roku 2008 se nám takto odečítá 2070 korun měsíčně. Tato sleva by se zvedla asi o 840 korun.
Daň z příjmů je u nás málo progresivní. V roce 2008 byla zhruba na světovém průměru, ale sleva na dani 2070 korun se od té doby nevalorizovala. Takže bych ji dnes protáhl na částku klidně i vyšší, než kolik si průměrný člověk může našetřit na penzijním spoření a stavebním spoření. Stavební spoření je ostatně stejný nesmysl, protože zvýhodňuje jen část obyvatel a krmíte ještě stavební spořitelny. Je to stejné jako penzijní spoření.
Zavedl byste stejně vysokou daň i pro OSVČ?
Ano. Sazba daně z příjmů má být jednotná.
Důchod? Zapomeň. Letos narozené děti půjdou do penze v 70 letech, možná i déle
Zdanil byste víc i firmy? Ostatně tímto směrem se dívá i ministryně Jana Maláčová, která chtěla zdanit banky.
Lepší variantou je například progresivní zdanění akciových společností, což má svou historickou logiku. Ale mně se zdá, že systémy zdanění příjmů korporací se ve světě dostávají do velké defenzivy, protože pořád pokračuje snižování základní sazby daně z korporátních příjmů. Z tohoto pohledu bychom měli jít dolů se sazbou 19 procent, kterou nyní máme. To už je problém.
Jelikož v Česku máme mnoho zahraničních investorů, navrhuji, abychom zavedli koncepci „komplexní daně z podnikatelských příjmů“, která v Česku zdaní zisky a úroky 31 procenty a dál už se dividendy nedaní. Když má například Agrofert dnes zisk, zaplatí 19 procent daně z příjmu. Když si však majitel vyplatí dividendu, zaplatí z dividendy ještě 15 procent. Když to sečteme, dělá to 31,15 procenta. Efektivně by na reformě Babiš neprodělal. Samozřejmě bychom tím naštvali řadu cizinců. Prostě je dnes v našem národním zájmu zdaňovat tam, kde se zisky vytvářejí, a pak už nezdaňovat. Daňová konkurence je ve světě nesmírně vysoká.
Rychle našetřit a do důchodu: nic si neodpírám, říká nejznámější německý frugalista
Dále čtěte:
Z chudého čínského venkova do předčasného kanadského důchodu. Exulantka radí ostatním, jak na to
Neumřít v práci: kolik milionů je třeba na předčasný důchod?
Chudá penze: Češi mají na důchod naspořeno 60 tisíc. Desetkrát méně než průměr EU
Od výplaty k výplatě, tak žije polovina Čechů. Počítají s pozdějším odchodem do důchodu
ČLÁNKY DO MAILU