Diskutovat o českém zdravotnictví přijede hlavní ekonom ze Světové banky
Otázka zní, zda se má zdravotnictví vyvíjet ve čtrnácti (krajských) segmentech. Někde lépe, někde hůře. Anebo zda to bude celistvý systém. „Můžeme získat několik klientů v krajích a poradit jim, jak vybudovat funkční a neztrátové nemocnice nebo sítě zdravotnických zařízení. Nebo se můžeme pokusit vyvolat systémové změny, na kterých každý vydělá.“ Takto promlouvá Michal Zahradníček z poradenské společnosti Consult H. Ta pomáhala Plzeňskému kraji při stabilizaci jeho nemocnic převzatých od státu.
Makro i mikro slabiny.
Michal Zahradníček dělí ekonomické slabiny českého zdravotnictví na makro a mikroekonomické. Mezi první patří nevhodná forma vlastnictví. Při řešení tohoto hendikepu je Plzeňský kraj, druhé volební období vedený hejtmanem-lékařem, průkopníkem. Jako první a zatím jediný převedl všechny nemocnice ve svém vlastnictvím z příspěvkových organizací na obchodní společnosti. Ani ty sice nejsou ideální, ale jinou možnost česká legislativa neposkytuje.
Další slabinou je „totální předimenzovanost aktiv“. Do značné míry výsledek úspěšného tlaku „betonových“, přístrojových, energetických a patrně i lékařských lobby. České zdravotnictví je prý mimoto pro pacienta příliš levné. A to do té míry, že dle marginální analýzy užitku je návštěva lékaře nejlevnější kino. Hodně zažijete a ještě dostanete dárek, odvolává se Michal Zahradníček na podobenství Miroslava Zámečníka, ekonoma, který se též zabývá poradenskou činností ve zdravotnictví.
Mezi mikroproblémy patří část lidí, kteří se řízením zdravotnictví zabývají na úrovni státu, krajů i nemocnic. Někteří se ještě nestačili principy ekonomického řízení naučit, někteří si je nikdy neosvojí. „Nemocnice je podnik jako každý jiný. Měla by vytvářet zisk, protože je to předpoklad normálního reprodukčního procesu. Jejich management musí používat běžné ekonomické a finanční nástroje, musí dělat kalkulace, controlling, vytvářet vize, strategie, stanovit cíle,“ podotýká další představitel Consultu H Pavel Brůna.
Dotace za ztráty.
Normální ekonomické prostředí znamená, že by i ve zdravotnictví měly fungovat normální motivační systémy. Z nich vyplývá, že kdo efektivněji hospodaří, je na tom lépe. Praxe ovšem je, nebo alespoň dlouho byla, opačná. Čím ztrátovější nemocnice, tím větší dotace dostala.
Tyto problémy mají být nakousnuty - samozřejmě nikoli vyřešeny - na konferenci o zdravotnictví, kterou 30. března pořádá Plzeňský kraj právě ve spolupráci se společností Consult H. Měli by na ní mimo jiné vystoupit Mukesh Chawla, hlavní ekonom Světové banky pro lidské zdroje v Evropě a Asii, poradce slovenského ministra zdravotnictví Peter Pažitný, stínový ministr zdravotnictví ODS Tomáš Julínek, i Pavel Hroboň z Občanského sdružení „Reforma zdravotnictví-fórum.cz“. Do diskuse jsou zváni například ministryně zdravotnictví Milada Emmerová, vicepremiér Martin Jahn, ústřední ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková.
Plzeňský hejtman Petr Zimmermann napsal na pozvánku jako téma: Může kraj ovlivnit reformu zdravotnictví? Proč musíme reformovat a proč musí aktivita vzejít z krajů. To je dost ambiciózní, i když v rukách krajů je značná část lůžkových zdravotnických zařízení. Diskuse na této úrovni však může být minimálně zajímavá, ne-li dokonce konstruktivní. Schválně, co tomu řekne pan Chawla.
