Občanská demokratická strana chce pokračovat v reformách.
To je jasný signál, který vyslali delegáti kongresu nejsilnější vládní strany. Otázkou ovšem zůstává, zda to v současných podmínkách vůbec bude možné.
Občanští demokraté mají v čele strany staronového předsedu – Mirka Topolánka. V křeslech zůstala i většina místopředsedů. Posty obhájili Ivan Langer, Petr Bendl, Petr Nečas i Petr Gandalovič. Novou tváří je jen první místopředseda David Vodrážka, který nahradil pražského primátora Pavla Béma. Rozpory ve vedení, které působily nedůvěryhodně na voliče, se tak poněkud oslabily. „Ze dvou špatných možností jsme zvolili tu méně špatnou,“ vysvětloval předseda Senátu Přemysl Sobotka, proč se delegáti kongresu nakonec přiklonili po prohraných krajských a senátních volbách na stranu kritizovaného šéfa ODS. Ale podle analytiků je potvrzení Mirka Topolánka do čela strany z pohledu finančních trhů důležité zejména v tom, že se zmenšilo riziko politické nestability. Právě toho se zahraniční investoři obávali.
Jedinou významnou změnou je tak rozhodnutí prezidenta Václava Klause vzdát se čestného předsednictví ve straně, protože se s ODS, kterou zakládal, názorově rozchází. Současnou ODS označil za stranu spíše lobbistických zájmů než idejí. Vyčetl současnému vedení, že se mění ze strany pravicové a občanské ve stranu politického středu.
Otázkou zůstává, zda tento krok nepřispěje ke štěpení ODS, protože Klaus chce podpořit vznik nové strany, která bude více euroskeptická, než je současná ODS pod vedením Topolánka. Za vznikem nové pravicové strany stojí blízký spolupracovník prezidenta, výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku (CEP) Petr Mach.
S velkými reformami se počítat nedá
Nechuť k razantní změně byla po prohřev krajských a senátních volbách zřejmá: šlo o zachování podoby současné vládní koalice, pokračování reforem a především předsednictví České republiky v Evropské unii, které začíná příští měsíc. Právě Topolánkův vyzyvatel – Pavel Bém – totiž těsně před kongresem prohlašoval, že trojkoaliční projekt ODS s lidovci a zelenými by měla nahradit menšinová vláda ODS, která by vedla k předčasným volbám. Většina delegátů, i těch nespokojených se současným vedením, se této představy zalekla.
Menšinová vláda, pokud by ji na dobu českého předsednictví Evropské unie podpořila Paroubkova sociální demokracie, by znamenala konec jakýchkoli reforem. Menšinový kabinet by podle něj musel být vládou udržovací, která by provedla zemi evropským předsednictvím a která by nesměla přicházet „s asociálními, protilidovými a absurdními zákony“. Jako příklad uvedl návrh poslance Michala Doktora z ODS na snížení sazby daně z příjmu právnických osob na 15 procent, což by podle něj snížilo příjmy státu o 30 miliard korun. Za podmínku podpory označil Paroubek „rychlé předčasné volby“.
Delegáti si uvědomili, že čím dřív by byly sněmovní volby, tím hůř pro ODS, která dnes ve volebních preferencích zaostává o víc než patnáct procentních bodů za sociálními demokraty. Podle posledních průzkumů stranických preferencí ztrácí nejsilnější vládní strana na ČSSD až 16 procentních bodů. Preference sociálních demokratů, kteří slavili úspěch v říjnových krajských a senátních volbách, v posledních měsících rostou. V listopadu by je podle volebního modelu CVVM volilo 43 procent lidí, což je o tři procentní body více než v říjnu a o devět více než v září. ODS by v listopadu dalo hlas 27,5 procenta lidí, uvedl průzkum CVVM. V zájmu občanských demokratů je tedy hlasování o budoucím složení sněmovny a příští vládě co nejvíce oddálit, aby voliči stihli pocítit pozitivní dopady reforem. Jenže podle ekonomů nelze přílišné zvýšení reformního úsilí očekávat už vzhledem k českému předsednictví Unie, neshodám v koalici a blížícím se volbám.
Navíc se Topolánkův kabinet nemůže opřít o většinu ve sněmovně, která je k prosazování reforem nezbytná. Proto odborníci nepředpokládají, že by se ve zbytku volebního období vládě podařilo něco nového prosadit. Ostatně ani ekonomická situace v souvislosti se světovou finanční krizí není reformám příliš nakloněna. „Vláda se tak zkoncentruje na několik témat. Možná se ekonomická politika scvrkne na fiskální balíček na zmírnění krize a vláda postoupí alespoň o kousíček dál v reformě důchodového systému. Teď se tedy s velkými reformami počítat nedá,“ je přesvědčen hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Zpomalení reforem naznačují i slova ministra průmyslu a obchodu Martina Římana, který označil za chybu, že po vládě „nic nedělajících socialistů“ se kabinet vrhl do reforem moc rychle. „Začali jsme dohánět čas možná až překotně. Rovná daň, sblížení sazeb DPH, konsolidace veřejných rozpočtů, ořezání sociálních dávek, první začátek opravdové reformy zdravotnictví od revoluce, penzijní reforma, nový trestní kodex a další,“ vypočítával ministr průmyslu.
Plány na obměnu vlády Topolánek neprozradil
Pavlu Bémovi v jeho snaze nahradit na postu předsedy Mirka Topolánka zřejmě uškodila také snaha odložit ratifikaci Lisabonské smlouvy tak, aby se stala v nepřímém referendu součástí volební kampaně do Poslanecké sněmovny. Chtěl také v rámci českého předsednictví zahájit předběžné konzultace o vytvoření nového dokumentu. I když zejména příznivci prezidenta Václava Klause prosazovali všemi silami, aby kongres zavázal zákonodárce nevyslovit souhlas s ratifikací Lisabonské smlouvy, delegáti se nakonec většinově přiklonili k variantě ponechat rozhodnutí o ratifikaci smlouvy v kompetenci poslaneckého a senátorského klubu ODS. Jen důrazně doporučili prosadit přednostní schválení mezinárodních smluv o americké protiraketové obraně.
O budoucích krocích Mirka Topolánka v čele vlády se toho však delegáti kongresu příliš konkrétního nedozvěděli. I když předseda strany a premiér od prohraných krajských a senátních voleb slibuje přehodnocení vládních témat v koalici a rekonstrukci vlády, spolustraníkům své záměry blíže neprozradil. „Nic nevím, nic jsme se nedozvěděli,“ prohlásil bývalý hejtman Petr Skokan. „To, že by se něco mělo změnit, je fakt. Ale jaké změny budou, nevím. Nevím, jak k tomu premiér přistoupí,“ řekl bývalý hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský. Podle něj i mnoha dalších delegátů, kteří premiérovi vytýkali přílišné ústupky koaličním stranám, by měl Topolánek jednat o „jiném přístupu“ v koalici. „A určitě by se měly lépe vysvětlovat změny, aby lidé pochopili, co reformy přinesly,“ dodal Tošenovský.
Řada občanských demokratů očekává rekonstrukci vlády. Z ministrů, kteří si chtěli křeslo v kabinetu pojistit členstvím v nejužším vedení, uspěli jen Ivan Langer, Petr Nečas a Petr Gandalovič. Další – ministr dopravy Aleš Řebíček nebo ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil – se do vedení nedostali, a tak je jejich osud méně jistý než jejich kolegů. Nedá se ani odhadnout budoucnost ministra zdravotnictví Tomáše Julínka. I když mnozí delegáti kongresu kritizovali jeho špatnou komunikaci, která přispěla k debaklu ODS ve volbách, jiní oceňovali odvahu, s níž se jako první ministr pustil do skutečné reformy zdravotnictví. Ministr Julínek úspěšně hájil na vysočanském kongresu své reformy a část stranických kolegů obvinil ze sabotování změn ve zdravotnictví. Kritizoval „údery zezadu od starostů za ODS, kteří začali populisticky vracet poplatky“, a tím pomohli při přípravě kampaně ČSSD.
ODS je proti klimatickému balíčku
Se závěrečným usnesením kongresu mohou být podnikatelé spokojeni. Delegáti v něm kromě požadavku na pokračování reforem vyzvali politiky ODS, aby nesouhlasili se současným návrhem klimatického balíčku Evropské komise, který dlouhodobě odmítají zástupci podnikatelů. „Považujeme jej za naprosto kontraproduktivní a narušující hospodářskou soutěž,“ říká mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR Milan Mostýn. Proti přijetí balíčku se staví i Hospodářská komora. „Jeho přijetí by neprospělo ani občanům a už vůbec ne podnikatelům,“ tvrdí její prezident Petr Kužel.
Česká vláda spolu s dalšími zeměmi nakonec minulý pátek v Bruselu některé změny (týkající se zejména elektrárenských společností) prosadila. Úlevy při obchodování s povolenkami získali Češi, Poláci a další nové členské státy, které vyrábějí velkou část energie z uhlí. Úlevy mohou přinést menší zdražení elektřiny než se očekávalo. Návrh ještě musí schválit Evropský parlament.
Podnikatelé by také mohli uvítat, že do usnesení kongresu neprošla výzva ministrům, poslancům a senátorům, aby odmítli návrh na rychlé přijetí eura, kterou přednesla poslankyně Eva Dundáčková. „Náš podnikatelský tábor chce, aby euro bylo zavedeno, ale někteří podnikatelé vidí, že pro občany by to v současné době nebylo ideální. Ale občané jsou závislí na výplatách, které jim dává podnikatelská sféra,“ míní prezident Hospodářské komory Petr Kužel. „Názor Svazu průmyslu a dopravy je jasný, turbulence v kurzu české koruny ekonomice neprospívají a přijetí eura by tato rizika zásadním způsobem zmenšila. Neznáme důvod, pro který by se mělo přijetí eura neustále odkládat,“ uvádí mluvčí Svazu Milan Mostýn. „Věřím, že ODS se ze svých chyb poučila a bude víc naslouchat občanům a předpokládáme, že ještě více podnikatelům,“ prohlásil Petr Kužel.
