Ostrava už dávno není šedivým městem, kde se daří jen uhlí a průmyslu
Také mě mrzí, že pan ministr kultury špatně řídil to tajné svobodné hlasování příslušné výběrové komise a evropským městem kultury 2015 se stala Plzeň, nikoliv Ostrava, žertoval premiér Petr Nečas minulý týden na debatě EURO Municipal na téma Ostrava – město inovací. Na tom, že třetí největší město republiky má značný potenciál, který mohl titul v případě úspěchu rozvinout, ostatně v Rotschildově zámečku v ostravských Vítkovicích panovala naprostá shoda. Kromě dominantního průmyslu se město může opřít o kvalitní vysoké školy, nová výzkumná a technologická centra a v neposlední řadě také o své nesporné kulturní bohatství.
Zbavit se prachu
Ekonomickou mízou regionu je těžký průmysl v čele s ArcelorMittalem a Třineckými železárnami. Do značné míry je to právě toto odvětví, které v čilé spolupráci s vysokými školami v regionu stimuluje vývoj a inovace. Díky němu je Ostrava slovy premiéra „otevřenou aglomerací, kam se lidé vždy stěhovali za prací, a svým způsobem kosmopolitním městem“.
Průmysl je ale zároveň i velkou bolestí kraje. Součet emisí ArceloruMittalu a Třineckých železáren v roce 2009 zhruba odpovídal součtu emisí z první šestky nejvíce znečišťujících elektráren. Kromě toho má region problém s intenzivní dopravou protínající města a s vytápěním domácností pevnými palivy. Na Ostravsku lidé dýchají nadlimitní množství polétavého prachu více než třetinu dní v roce, přičemž evropská směrnice povoluje překročit limity v maximálně třiceti pěti dnech za rok.
Částečně by problém mohly vyřešit čtyři miliardy korun, které průmyslové giganty získají z evropských fondů na technologie vedoucí ke snižování emisí. Ministerstvo životního prostředí nyní doufá, že s velkými znečišťovateli dosáhne dohody, na jejímž základě by své emise snižovaly nad rámec zákonů a předpisů: „Velký prostor vidím v ekologickém chování firem. Pro stát i firmy je vždy lepší spolupráce než sankce. Stát ušetří na byrokracii a získá ekologické efekty nad rámec zákona, firmy mají místo negativní reklamy pozitivní PR a svůj klid,“ promlouval minulé pondělí k zástupcům ostravských podniků ministr životního prostředí Pavel Drobil.
Vláda má ke zvýšené starosti o ovzduší na severovýchodě Moravy důvod. Evropská komise Česko už dvakrát napomenula za překračování limitů znečištění na Ostravsku a kauza by mohla skončit až před Soudním dvorem EU. Ministr Drobil měl ostatně co žehlit i vůči Ostravákům. Město v květnu podalo žalobu na vládu a ministerstvo životního prostředí kvůli jejich nečinnosti ve věci ochrany ovzduší v Moravskoslezském kraji.
Budoucí metropole výzkumu a inovací?
„Umíte přitáhnout investice s vysokou přidanou hodnotou i čerpat z evropských fondů. Myslím, že o osud Ostravy se bát nemusíme,“ vyjádřil své vysoké mínění o regionu Miroslav Křížek, generální ředitel CzechInvestu. A faktem je, že jen Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava získala ze strukturálních fondů EU tři miliardy korun na vytvoření šesti výzkumných center. Nejvýznamnějším z těchto projektů je vybudování Centra excelence IT4Innovations s největším superpočítačem v Česku a nejspíš i ve střední Evropě. Měl by sloužit k simulacím v oblasti strojírenství, nanotechnologií, lékařských věd, ale i k modelování povodní. „Doufáme, že vše vyjde tak, jak má. Pokud se nám všechno podaří, bude to pro Ostravu znamenat, že má opravdu něco excelentního. Máme tu mnoho podniků, které se k využití připravovaného superpočítače hlásí,“ popisoval slibnou budoucnost vědy a výzkumu ve městě rektor Vysoké školy báňské Ivo Vondrák. Právě technická univerzita v Ostravě má ideální šanci stát se vědeckou institucí, která aktivně spolupracuje s průmyslem a realizuje pro něj vývoj nových technologií. Jsou tu ale zděděné překážky, s nimiž se bude nutné vyrovnat. „Tady se za minulého režimu výzkum oddělil od univerzit, které se tím staly čistě vzdělávacími institucemi. Chvíli potrvá, než se podaří na nich výzkum rozjet tak, jak je to běžné třeba v USA nebo v Jižní Koreji. Za posledních dvacet let ale univerzity vykazují nárůst výsledků, takže nakročeno máme správně,“ soudí rektor Vondrák. Z diskuse však vyplynulo, že budovatelské nadšení v souvislosti s operačním programem Výzkum a vývoj pro inovace, kam spadají i ostravská výzkumná centra, může mít určitá rizika. „Chybí zastřešující koncepce, která by stanovila, jaké jsou priority hospodářské politiky tohoto státu a jaká centra v prvé řadě zřizovat. Také tady narážíme na klesající počet odborníků,“ řekl Tomáš Kubíček, ředitel oddělení consulting společnosti Deloitte Czech Republic. Riziko může do budoucna představovat také využitelnost center a jejich financování.
Nešťastné silnice
Moravskoslezský kraj trápí nedostatečná dopravní infrastruktura a zastavení několika dopravních staveb má na rozvoj regionu pochopitelně negativní dopad. Přestože dojezdové vzdálenosti na Ostravsku z okolních měst, z Frýdku-Místku, Karviné, Opavy, Havířova nebo Třince jsou velmi příznivé, po přetížených silnicích cesta v mnoha případech trvá zbytečně dlouho. Například 34 km z Opavy do Ostravy nelze ujet rychleji než za padesát minut, přičemž řešením by měla být nová, nedostavěná komunikace I/11. „Budeme se snažit najít řešení, aby nedošlo ke konzervaci stavby. Už se nám podařilo prosadit prostředky pro I/11 na rok 2012, teď jednáme o tom, aby místo zhruba 100 milionů do konzervace přišly další prostředky a pokračovalo se i v příštím roce,“ nabízel příslib řešení premiér. V souvislosti s financováním dopravních staveb se ve Vítkovicích rozproudila debata na téma PPP projekty neboli koncese. Ty v poslední době ministr dopravy Vít Bárta prezentuje jako spásný nástroj, který by umožnil dostavět silnice, na něž stát nemá peníze. Ekonomové však namítají, že koncese jsou z hlediska veřejných financí problematické. Oproti klasickému financování ze státního rozpočtu, kdy se projekt realizuje formou průběžného financování z veřejných rozpočtů, se projekt zřizuje na dluh a stát se zavazuje partnerovi z privátního sektoru, že mu ho bude splácet v budoucnu. Jde tedy o povinný budoucí výdaj, který zatěžuje výdajovou stranu rozpočtů na mnoho let dopředu. Podobný názor zastává i premiér Nečas. Ke koncesím ale zazněly i odlišné názory. „PPP je jinou formou nákupu veřejné služby a je zcela legitimní se o něm bavit. Ve zbytku civilizované Evropy dobře funguje,“ hájil koncept Tomáš Kubíček z Deloitte Czech Republic. Záštitu nad EURO setkáním převzal Úřad vlády České republiky, patronem mu byla společnost Rowan Legal. Generálními partnery byla Deloitte ČR a PPF banka, partnery Ipsos, Radiožurnál, Euroskop a televize Z1.
