V ČR jsou kultivovaní milionáři, kteří prodejem firem nebo schopnostmi vydělali hodně peněz
Nemovitosti, poté dlouho nic, pak akcie, ale především z jiných zeměpisných délek než z prostoru mezi Aší a Lanžhotem. Tak zní rady manažerů, které o ně požádal týdeník EURO. Doporučení se překvapivě shodují s názorem investičních odborníků. I oni uvádějí, že středoevropské akcie, na něž přísahali investiční profesionálové v minulých letech, již ztrácejí na atraktivitě. Není divu, vždyť na středoevropský konvergenční příběh přibližování k Evropské unii investiční bankéři lákali investory celou pětiletku - vlastně od doby, co splaskla ruská a následně turecká emerging markets bublina.
Po dobu intenzivní masáže o perspektivách středoevropského regionu zde výrazně vzrostly ceny aktiv, lhostejno zda akcií na burze, tržního ocenění menších firem nebo nemovitostí. Jestliže před pár lety přicházeli investoři kvůli diskontu, tedy faktu, že ceny firem byly výrazně nižší než srovnatelných zahraničních konkurentů, nyní nakupují naopak s tučnou přirážkou. Aktuální zdůvodnění pro vynaložení vysokých částek - vyšší růstový potenciál - předvedli na sklonku roku například kupci budapešťského a bratislavského letiště. Za investice zaplatili v poměru k zisku či počtu ročně obsloužených cestujících více než dvojnásobek toho, za co se prodalo o rok dříve letiště v Bruselu či Stockholmu. Podobným příběhem, který vynesl cenu, jež byla donedávna v říši snů, je také prodej rumunské banky BCR skupině Erste Bank. Banku se zhruba třetinovou bilanční sumou proti České spořitelně ocenili Rakušané na 180 miliard korun. Pro připomenutí: prodej očištěné České spořitelny v roce 2000 vynesl devatenáct miliard korun - 100 procent firmy tedy Erste tehdy ocenila na 27 miliard korun. Pro příběhy o cenách pohybujících se v mnohanásobcích proti situaci před pár lety. Ale nemusíme chodit za hranice. Vždyť nad nečekaně vysokou cenou 82,6 miliardy korun zaplacenou za 51 procent akcií Českého Telecomu nepřestali někteří experti kroutit hlavou doposud. Otázka mnohých odborníků, proč se současná vláda za takto příznivých podmínek nezbaví části svého vlastnictví, je v této souvislosti na místě. Vždyť například 16 procent společnosti ČEZ, které stát k ničemu nepotřebuje, volá po novém vlastníkovi. Kolik by asi vláda dostala za celých 67 procent?
Příběh několika posledních tučných let střední Evropy tedy láká. Všichni ti, kteří se nestihli napakovat v tomto regionu, nyní peníze s ještě větší silou vrhají na Balkán, jehož situace má k Polsku, Maďarsku, Česku a Slovensku před pěti roky nejblíže. Balkánské státy jako Rumunsko, Bulharsko, Srbsko, Chorvatsko či Makedonie jsou totiž na rozdíl od Ukrajiny či Ruska politicky i ekonomicky stabilizované a mají před sebou jasnou perspektivu přibližování, případně vstupu do Evropské unie. Vždyť jen index bukurešťské burzy stoupl za poslední rok na trojnásobek. Růstový potenciál trhů jihovýchodní Evropy je také příběhem, který žene vzhůru dvě největší hvězdy tuzemské burzy, akcie ČEZ a Zentivy. Může nás těšit, že tyto dvě firmy jsou jen nejviditelnějšími špičkami ledovce. Česká mentalita je srbské, makedonské či bulharské přece je bližší než německá či americká a Češi tak hrají prim ve službách zahraničního či tuzemského kapitálu při mnoha tamních privatizacích, fúzích a akvizicích.
Sečteno a podtrženo: vydělat více než je průměrně zvykem, půjde i v roce 2006. Nebude už k tomu ale nejspíše stačit české know-how. Nadprůměrný výnos budou slibovat především projekty v nově se rozvíjejících zemích Evropy, Latinské Ameriky a Asie. Participovat na těchto projektech lze ještě více než v minulosti, ale je potřeba spolupracovat s odborníky. Zprávy o vstupu privátních bank jako Rothschild nebo Sal. Oppenheim na tuzemský trh jsou toho ostatně jedinečným důkazem. Z jejich příchodu do české kotliny lze totiž vyčíst dvě poselství. V české kotlině již existuje dostatečně široká skupina nových kultivovaných milionářů, kteří prodejem svých firem nebo schopnostmi vydělali hodně peněz. Na rozdíl od vlny restitucí v devadesátých letech jsou noví bohatí ještě dostatečně mladí a zároveň již i zkušení.
