Dopad bankovní regulace v Česku není tak výrazný, protože země není součástí eurozóny
Regulace mířící na finanční sektor mohou mít negativní dopad na banky.
Promění jejich hospodaření i organizační strukturu. Vyšší požadavky na kapitálovou rezervu, dodržování mezinárodních standardů, vytvoření plánů pro řešení krizí nebo ochranu spotřebitele přišly jako reakce na finanční krizi.
Jedním z hlavních problémů regulací je ale jejich nejasnost a kvůli častým změnám i těžká předvídatelnost. Při tvorbě byznysových plánů tak musí vedení bank velmi zvažovat, jak jejich práci ovlivní regulatorní tlak. O stávající situaci i budoucím vývoji mluvili hosté konference České bankovní asociace na téma regulace bankovního sektoru a její dopady na ekonomiku.
Těžká předvídatelnost bankovní regulace je problematická i podle guvernéra České národní banky Miroslava Singera. „Stávající regulace je velmi komplexní, málo přehledná, mimořádně složitá, obtížně uchopitelná a málo předvídatelná,“ popsal. ČNB je proto ve vztahu ke změnám obezřetná. Přednost by dávala stabilitě dohledu a opatrnému zvažování nových opatření.
Prostor pro konkurenci
Obezřetný přístup zastává i prorektor Vysoké školy ekonomické Petr Dvořák. „Regulace může vést k tomu, že otupí zodpovědnost a schopnost jednotlivců se správně rozhodovat.
Finálně to povede k tomu, že prostředí bude více a více regulováno,“ uvedl. Důležitou roli má přitom resort financí. „Základní tezí ministerstva je mít minimalistický přístup při transpozici evropské legislativy,“ uvedla náměstkyně ministra financí Lenka Jurošková. Vždy to ale není možné. Může se totiž vyskytnout problém, který je nutné řešit nad rámec dané transpozice.
Otázkou také je, zda tlak jednotných pravidel nepovede k setření rozdílů mezi bankami. Podle Zdeňka Tůmy, partnera KPMG Česká republika, zůstane ale i navzdory harmonizaci prostor pro konkurenci. Rozmanitost napříč Evropou i uvnitř jednotlivých zemí je podle něj výrazná a jednoduše nevymizí.
„Někdy se ale až ztrácíme v komplexitě regulace, je otázkou, zda přispěje k bezpečnosti,“ doplnil Tůma s tím, že neexistuje žádná jednoduchá odpověď.
Obchodní plány a strategie
Zástupci bankovního sektoru se přitom shodují, že regulace výrazně ovlivňuje jejich obchodní plány a strategie. „Například v oblasti retailového bankovnictví bude situace do budoucna se všemi regulačními prvky a přemrštěnou ochranou spotřebitele složitější,“ uvedl generální ředitel UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia Jiří Kunert. Nutností tak je přemýšlet, do kterých segmentů investovat, aby banky produkovaly zisk a zároveň naplnily všechny regulatorní požadavky. Náročné časy banky čekají i podle předsedy dozorčí rady Československé obchodní banky Pavla Kavánka, budoucnost ale nevidí černě.
„Silné české banky jsou regulatorní ataky schopny vstřebávat lépe než ty, které jsou v jiných teritoriích a potřebují dohnat kapitálovou vybavenost,“ popsal. Výzvou se přitom čím dál více stává i nebankovní konkurence, technologické inovace a nová generace klientů s odlišnou poptávkou. „Tím, jak naše odvětví vstupuje do digitálního světa, stává se globálním a je vystaveno i globální konkurenci,“ uvedl předseda představenstva České spořitelny Pavel Kysilka. Banky z méně regulovaných regionů by přitom mohly mít určitou výhodu na trhu.
Přehnaná ochrana spotřebitele
Podle generálního ředitele Komerční banky Alberta Le Dirac’ha je důležité, aby banky i přes všechny regulatorní požadavky byly schopné generovat zisk. Česko má přitom podle Igora Vidy, generálního ředitele Raiffeisenbank, přece jen určitou výhodu. Například v sousedním Slovensku je dopad regulace ještě výraznější, což pramení i z toho, že je země součástí eurozóny. Regulatorní tlak je zjevný také ve Velké Británii. O tamní zkušenosti na konferenci promluvil výkonný ředitel Britské bankovní asociace Simon Hills. Zásadní podle něj je, aby nedošlo k takovému zatížení bank, že ztratí schopnost fungovat jako motor ekonomiky.
„Stávající regulace je velmi komplexní, málo přehledná, mimořádně složitá, obtížně uchopitelná a málo předvídatelná,“ říká guvernér Miroslav Singer.
O autorovi| Markéta Žižková * zizkova@mf.cz
